Na půl šavle

Kdyby se to důsledně sestříhalo o zcela zbytečné scény dialogů o ničem, které nesmyslností a žádnou nebo nanejvýš zcela infantilní pointou vyloženě otravují, kdyby se to seřízlo i o nastavování zápletek, které nudí, i když totéž naservírují z jiného záběru, byl by to docela fajn film s přibližně poloviční stopáží.

První polovina čtvrtých Pirátů, která tímto vyloženě trpí, znásobená zcela předvídatelným vývojem, je proto naprostým utrpením. Divný je i vztah mezi Sparrowem a Angelicou, který působí dojmem, jako když se potkají dva známí v prváku a vzpomínají, jaké to bylo na školním výletu v sedmičce, a protože jim ještě nebylo osmnáct, musí i při hrozícím polibku vstoupit do hry deus ex machina.

Dost zvláštní vývoj prodělává samotný Jack. Dobře, není to klasický hrdlořez, vždycky byl svůj a zachovával si odstup, ale aspoň se při pirátských způsobech dokázal dívat jinam. Dnes dělá soucitné a káravé ts, až mám obavu, že v šestce dospěje do klubu antizbraňových aktivistů z univerzitního kampusu.

Naštěstí do hry vstoupily mořské panny. Téma přiměřeně pokleslé, atraktivní, žádoucí a nutno říct, že zejména zpočátku i náležitě poeticky zpracované. Skutečně z nich ta mystika jde a takřka mimozemský zjev Gemmy Wright byl od tvůrců absolutní trefou do černého. Škoda, že to později pokazili tou šílenou akcí létajících tuňáků. Trochu empatičtěji rozvinutá rafinovanost ženského elementu by tomu slušela lépe. Trochu záhadou byl pro mě ten misionář, mnich či kněz, co duchovno až příliš vmžiku vyměnil za trochu rybího slizu, na druhou stranu Siréna mě potěšila, že zůstala svým tradicím věrnější a naložila s ním, jak si zasloužil. Což v nějaké variantě potká mnoho z nás.

Summa summarum ne moc obratně natočeno, scenáristicky slabší a až příliš mnoho pokusu o vtip mířilo do prázdna. Jo, a tak jako u It (To) mě vyloženě znechutilo, že si tvůrci bůhvíproč zase kopli do rodičovského principu. Děcka asi mají přestat rodičům věřit, aby si je mohl po svém převychovat stát, když už rodiče zatím musí trpět, zdá se.

Super!

Vtipné, akční, dokonalé! Nejlepší superhrdina z celého marvelu. Nenudí to, zasmějete se, i vás to šokuje. Doporučuji

Co to je?

Akce ano,komedie ano,hlášky ano,sci-fi ano
když je tohle 8 co asi bude 9 a potom 10 a .......
nepřemýšlet a koukat,někdo se bude bavit a někdo zatracovat

Při sledování tohoto filmu se ve mně střídaly různé pocity. Na začátku jsem byla zmatená, ale za to možná může to, že jsem knižní předlohou nepolíbená. I když jsem později pochopila, o co se jedná, v jakém pořadí jsou nám situace ukazovány a kdo je vlastně kdo - nebavila jsem se. Film pro mě začal být zajímavý až úplně na konci ve chvíli, kdy se vše začalo rozplétat. Navíc mě většina hlavních postav celou dobu hrozně štvala. V tomhle filmu se mi líbila snad jenom Emily Blunt, její výkon byl opravdu dobrý, a Allison Janney, ale tady jí možná trochu nadržuji prostě proto, že ji miluju :D ještě tedy musím dodat, že světlé momenty měl i Luke Evans a tím asi končím :)

A můj názor je ...

Westernový žánr pomalu a jistě umírá. Méně a méně filmů se v tomto žánrů objevuje. Nedávno to zkoušel remake Sedmi statečných, ale ten bych spíše označil jako zábavnou popkornovku do kina, než plnohodnotný western. Kde jsou ty časy. Naštěstí se občas objeví světlá výjimka a tím rozhodně je i film Hostiles. Je škoda, že nešel do našich kin, rád bych ho viděl na velkém plátně. Já totiž s tím filmem nemám žádný problém. Všechno mě bavilo, všechno se mi líbilo. Má to krásné pomalé tempo, pár akčních drsných scén (asi jen tři) a hloubku. Líbilo se mi vykreslování postav, jejich progres, jejich vztahy. Jen jedinou věc bych asi upravil a to až samotný konec, kde se hlavní hrdina rozhodl trochu učebnicově, ale jinak doopravdy nemám k ničemu žádnou výtku. Protože western mám taky rád a žádné dobré filmy v tomto směru nedostáváme, nebojím se dát plné hodnocení. Jsem spokojen, jak jen to jde, rád si pustím vícekrát.

Cesta za králem trollů je velmi milá severská pohádka, která vyniká hlavně atmosférou a hudební složkou. Děj je zcela předvídatelný, ale v tomto případě mě to nijak nerušilo. Dokonce ani humorné prvky nebyly nijak otravné. Rozhodně doporučuji zhlédnout v původním znění, už minimálně kvůli šťouchanci do Dánů v podobě šlechtické dánštiny. Ostatně severské státy si nenechají ujít žádnou příležitost, kdy si mohou z některého ze svých sousedů trochu vystřelit. Použití melodie Griegova Peer Gynta při trollově honbě za kořistí nočním lesem, je potom jednou z dalších úsměvných momentů, které ocení hlavně dospělé publikum. Kdybychom u nás točili podobné pohádky, vůbec bych se nezlobila a budu se těšit na další díly této plánované trilogie, které se doufejme opět dostanou i do našich kin.

nestárnoucí česká klasika

Souboj pohlaví má ten problém, že se soustředí na tolik věcí, až je ve výsledku poněkud rozplizlý. Po počátečním představení postav a započetí boje o rovnoprávnost žen, se hodinu zabývá coming outem hlavní představitelky, který sice není pojat špatně, ale člověk stále čeká, kdy uvidí nějaký tenisový zápas či alespoň jeho náznak. Místo toho dostává v mezerách příběh Riggse, který pro změnu bojuje s gamblerstvím. A tak první tenisový zápas, kterého se dočkáme, je až Riggs vs. Court, který pro ženy nedopadl úplně nejlépe. Závěrečná tenisová bitva ženské světové dvojky s bývalým 55 letým tenistou, která z ne zcela pochopitelného důvodu změnila postavení žen v tenise, je navíc natočena k uzoufání nezajímavě a nudně. Po filmu Borg/McEnroe, ve kterém tvůrci dokázali nasnímat tenisový zápas nesmírně napínavě, zajímavě a nápaditě, to bije do očí ještě víc. Herecké výkony jsou dobré, pokud máte rádi barevnost 70.let, přijdete si také na své, ale jinak film nenabízí nic závratného.

Pokud jste četli knížku, rozhodně se na to NEKOUKEJTE! Mám trochu problém se na to podívat objektivně, protože tu knížku miluju. V očekávání jsem byla víc jak rok a byla jsem dost zklamána. První hodinu jsem marně hledala spojení knihou víc než název, jména hlavních postav a hlavní myšlenky, která čítala hledání velikonočního vejce. Nenašla jsem. Druhou hodinu jsem se snažila s tím srovnat a nějak proniknout do děje. To se povedlo asi půlhodiny před koncem, kdy už začala závěrečná bitva o všechno, což byla asi jediná část, kterou jsem začala užívat. Ale když už nic jinýho, tak aspoň Daito stál za to.

Po vzhľiadnutí traileru som si bola jednoznačne istá, že toto musím vidieť. Moje očakávanie však film vôbec nenaplnil. Išlo o boj o ekologickejší život? Pretože mi to ku koncu pripadalo ako tie eco filmy, ktoré nám kedysi na základkách púštali dúfajúc, že nás to nejak poučí. Verila som, že to bude vtipné so štipkou dramatu ale toto boli len dve hodiny drámy, ktorá ma skôr unavila ako chytila za srdce.Škoda