RECENZE FILMU

Kdo by si kdy pomyslel, že se Greyovi, který má za sebou sotva průměrné filmy upíšou jména jako Wahlberg a Phoenix. Zase! Poté, co tyhle dva, včetně dvou dalších hvězd, nechal pobíhat v hodně nudné kriminálce Temná zákoutí, bych jejich účast rozhodně nečekal. Přesto se oba dva kohouti vrátili na Greyův píseček. Zase! To však nejsou všechny karty zdaleka na stole. Silnou ruku doplňuje Robert Duvall a Eva Mendes.

Noc patří nám je opět kriminálka, sázející na obligátní téma dvou bratrů na „opačných stranách“ zákona. Bobby platí v rodině za černého koně a je vedoucím prosperujícího podniku. Ačkoli si to nechce připustit, v tomhle byznysu je vždy jednou nohou v kriminále. To Joe je příkladným policistou, který právě dosáhl výrazného povýšení a jeho otec se rozhodně netají pýchou, že má takového syna. Přestože mezi sebou bratři nemají ty nejlepší vztahy, když je Joe postřelen a Bobby o tom ví více než policie, rozhodne se dojít k zadostiučinění, protože rodina je rodina a na ní se prostě nesahá.

Scénář možná sám o sobě příliš lákavě nezní a ani při sledování příběhu na plátně není o kdoví kolik tříd lepší, než tištěné info. Předně je Greyův snímek tristně dlouhý a já sledoval hodinky častěji, než je zdrávo. V příběhu, který je rozložen na dvouhodinovou stopáž, se toho děje míň, než by bylo zapotřebí a kvůli razantnějšímu postupu a údernějšímu zachycení podstaty bych glosoval za zkrácení. Jinou možností by bylo obohacení filmu o nějaký ten „kulervoucí“ moment, který mi tu chyběl. Možná by pak ty rodinné vztahy byly stravitelnější. Především problémy otec-syn mezi Albertem (Robert Duvall) a Bobbym mi přišly málo proprané a nudně předvídatelné. Daleko lépe fungujícím artiklem byl milenecký vztah Phoenixe a Evy Mendes, která dával vyniknout hereckým předpokladům, především právě Phoenixe.

Tvůrčí neoriginalitu scénáristů vcelku vyrovnával režisér James Gray několika vydatnými nápady a oldschoolovou vizuální stylizací. Nebezpečně často se sice snažil působit „cool“ zpomalenými záběry, ale až na jeden okamžik tímto výstřelkem spíše rušil. Ovšem když se mu to jednou podařilo, stálo to za to (je to scéna po velmi dobré automobilové honičce). O vyzdvihnutí si také říká nekompromisní policejní razie a závěrečná naháněná s hlavním padouchem. V těchto momentech jsem se trochu nepříjemně potýkal s neoriginální ruční kamerou, ale scény jako takové jsou jedněmi z vrcholů snímku. Grey také nebezpečně často selhával v navozování atmosféry a nebýt berly v podobě výborného hudebního doprovodu, jeho kulhání by bylo na kilometry viditelné. Retro hudba je jasným stavebním kamenem od samého začátku.

Kapitolou samo pro sebe je v hlavní roli excelující Joaquin Phoenix. Ačkoli se svou vizáží hodil především do prvních 40 minut, jeho výkon graduje do nebeských výšin až někde za půlkou filmu. Od chvíle, kdy se nechá naverbovat policií, jeho charakter čeká větší množství citových vypětí a Phoenix v nich bez mrknutí oka vypadal jako živý člověk a ne filmový hrdina.

Všichni ostatní herci jsou hodně upozadění, a to platí i v případě mediálně známějšího Marka Wahlberga. Ten na plátně příliš času nestráví a nemá moc co předvést, když mu ale scénář tři, možná čtyři silnější situace nabídne, tak je standardně promění ve svůj prospěch. Totéž by se dalo říct i o Robertu Duvallovi. Ten však narozdíl od Wahlberga může hrát už jen pro radost. Pro potěchu mužského oka obsazená Eva Mendes herecky nestačí a v hollywoodu běhají daleko hezčí holky, proto z její přítomnosti nejsem zrovna v extázi (ne, nestačí na to ani letmý záběr na její ňadro!).

Noc patří nám se s kriminálkami podobného ražení, jako je například Skrytá identita sice nemůže srovnávat, ale tak úplně na odpis taky není. Všemi směry průměrný scénář stojí na hereckém provedení a to film zachraňuje největší měrou. A ačkoliv se zde nachází dlouhé pasáže, kdy se dá soutěžit o nejdelší zývnutí, alespoň lehce nadprůměrných kriminálek není nikdy dost. Ve filmově nabitém měsíci únoru si ale návštěvu kina dobře rozmyslete. Přece jen Sweeney Todd, Lovec draků, Rambo nebo Skafandr a motýl znějí lákavěji.