Bullet

Volný čas mi zase jednou umožnil se kouknout na nějaký film. Tenhle u mě zvítězil ze dvou důvodů. Byl nejkratší ze sbírky filmů, které jsem ještě neviděl a měl velice zajímavé (a tím pádem pro mě lákavé) herecké obsazení. Jak jen začít? V dnešní době už v Hollywoodu i mimo něj lidi vymysleli skoro všechno. Málokdy se objeví nějaký opravdu originální film a tak je jasné, že když už někdo "vymyslí" příběh, který už jsme desetkrát viděli, bude hodnocen podle toho, jak ho tvůrci nebo herci zrealizují. Toto je jeden z nich. Filmů o ulicích, gangsterech, feťácích a různých flákačů bylo vymyšleno už hodně a režisér Julien Temple spoléhal hlavně na herce a svoje režisérské a realizační schopnosti, protože scénář není zrovna nejsilnější stránka tohoto filmu a až na pár dobrejch monologů tu nenajdete nic, co byste si ještě druhý den pamatovali. Je pravda, že Julien Temple vykreslil příběh realisticky a ulice je z toho cítit na míle daleko, ale to je všechno. Celý film je prakticky o ničem, protože pouze sledujem život feťáckého zlodějíčká poté, co vyšel z vězení, a tenhle příběh rozhodně není zajímavý. Film vlastně těží jenom z té atmosféry. Film je docela předvídatelný (sice né úplně, ale je), ale potěšilo mě jeho velice dobře scénáristicky provedené zakončení. Škoda, že se scénáristi probudili až tak pozdě. Než jsem viděl posledních deset minut filmu, byl jsem rozhodnut, že tento film bude hodnotit lehce podprůměrné. Kvůli tomu konci si to u mě ale film trochu polepšil. Konec je totiž doslova nabitý tou pravou atmosférou. Měl jsem až radost, že tvůrci zakončili tenhle film zrovna takhle, protože jsem do tohot filmu vkládal hodně velké naděje. Teď k hercům. Paradoxně mi jako nejhorší herec ve filmu přišel zrovna Mickey Rourke. Né proto, že hraje špatně. Ne, on hraje dobře. Jako vždycky. Jenže zrovna on se mi do hlavní role moc nehodí. Představte si, že se máte koukat celý film na chlapa ve středním věku, který furt nosí šátek na hlavě a k tomu mikinu s kapucí. Chtělo to někoho mladšího, než je Rourke, protože působil směšně a já mu jeho hraní nevěřil. Pak už mě ale herci jenom těšili. Nejvíce mě asi potěšil Adrien Brody. Jeho mology o kreslení a slavných osobnostech politiky a umění se mi hodně líbili a celkově působil jako sympaťák. Navíc hrál velmi dobře a hlavně věrohodně. Pak tu byl Tupac Shakur na kterého si také nemůžu stěžovat. On má prostě na záporáky xicht. Nezapomenutelně se mi vryl do paměti a to i přesto, že na scéně nepobyl moc dlouho. Za zmíňku ještě stojí Ted Levine, který mi zpočátku nesedl, ale zvyknul jsem si na něho a nakonec jsem si ho i oblíbil. Spíš mi nesedla jeho postava, ale dobrý herec umí svou postavu lidem naservírovat tak, aby si jí oblíbili a Ted Levine prostě umí. Jedním dechem: "Asi nejskutečnější film o ulici sice pokulhává na scénáři, ale těží z atmosféry a z hereckých výkonů herců ve vedlejších postavách." Kvůli zakončení filmu dám 60 %.