INFORMACE O FILMU

Zdánlivě banální příběh se drží oblíbeného schématu jednoty času, místa i děje. Filmový kritik si v kině všimne osamělé a deprimované ženy, která intenzivně prožívá děj filmu. Nakonec se s ní seznámí a zjistí, že se podivným způsobem sžila s postavou z plátna. Stejně jako imaginární hrdinka i ona se chystá spáchat sebevraždu. Tento filmový esej vybízí k zamyšlení nad sílou kinematografie a jejím možným vlivem na lidský život. Snímek vznikl v době doznívajícího nadšení z nové vlny, ale je jedním z jejích esteticky a obsahově nejpromyšlenějších děl. Bohužel pro veřejnost byl dalším důkazem autorského filmu, který ruinuje producenty, a podpořil názor, že je třeba změnit přístup k natáčení. Filmy nové vlny se v roce 1962 „přestávaly líbit“.

(Febiofest, 2009)

ŠTÁB

OBSAZENÍ