Vivian: Špatnejm věcem se věří líp, všim sis toho někdy?

(V obchodě.)
Hollister: Já jsem Hollister, majitel. Čím posloužím?
Edward Lewis: Edward Lewis.
Hollister: Těší mě.
Edward Lewis: Vidíte tuto mladou dámu?
Hollister: Ano.
Edward Lewis: Máte tu něco tak krásného jako ona?
Hollister: Ó, jistě. (Pauza.) Ó, ne. Ne ne ne. Máme řadu věcí, ale kráse dámy se nevyrovnají, tak nějak bych to řekl. Myslím, že se mnou souhlasíte. Jakmile jste vešel dovnitř, hned mi bylo jasné...
Edward Lewis: Promiňte, víte, co budeme potřebovat? Ještě několik prodavačů, kteří nám budou k ruce. Řeknu vám proč. Hodláme u vás utratit nechutnou sumu peněz. Dejte mi lidi, co nás budou obskakovat, to potřebujeme.

Edward Lewis: Co by jsi chtěla?
Vivian: Svou pohádku.

Edward Lewis: Jsme si podobní, Vivian. Oba ojebáváme lidi za peníze.