Znovu americký doják - kéž by posle

Nechápu, proč se Američani musejí pořád tak dojímat. Děj byl dost předvídatelný a hned od poloviny filmu víte, jak to dopadne. Je to pořád dokola: Zlobivej kluk - lepší parta - holka - polepšení - hrdina - vítězství - odpuštění. To nemůžou vymyslet něco novýho? Nebo líp... to, co originálního vymýšlejí ať točí, ale těhle pohádek na jedno brdo nás ušetří. V tomto případě k polepšení hlavní postavy přispěla ještě smrt jednoho z kamarádů - tedy opět kbelík "dojetí".
Padesát procent dávám za ucházející herecké výkony, přijatelnou koukatelnost a možná i hudbu.