INFORMACE O FILMU

Pokusy o zfilmování zvláštních světů autorů sci-fi se zřídkakdy setkávají s úspěchem; u spisovatele tak výjimečného, jako je zakladatel kyperpunku William Gibson, je úkol o to těžší, že jeho "vizuální" poetika pracuje s ostrými "střihy" a s metodou dynamické koláže. Už druhá autorova povídka Johnny Mnemonic (1981) byla navržena na prestižní cenu Nebula. Právě kvality tohoto výrazného textu zřejmě přitáhly o čtrnáct let později zájem filmařů.

Děj kanadské akční sci-fi režiséra Roberta Longa se v duchu předlohy odehrává v blízké budoucnosti: těžiště civilizace se přesunulo do Asie a západní země postihl úpadek. Svět, prostoupený computerovou technikou, je ovládán mocnými korporacemi. Pro ně pracuje počítačová jakuza, i zvláštní agenti, schopní pašovat v mozku množství informací. To jim umožňují mikročipy-implanáty, jež si pro podpoření svých schopností dávají zavádět do těla téměř všichni. Elegantní zvláštní agent Johnny přetíží svůj mozek daty, jejichž adresáta ani obsah nezná a jichž se nemůže zbavit, protože jsou zakódována. Hrozí mu nervový kolaps. Mnohem nebezpečnější jsou však pro něj zabijáci z jakuzy, najatí mocným šéfem společnosti PharmaKom, Japoncem Takahašim; necjtějí jen získat cenné údaje, ale i zabít jejich nositele. Johnny se s pomocí dívky Jane, pracující jako boduguard, dostane ze Singapuru do Newarku, kam měl "zásilku" doručit. Při pokusech zbavit se jí se dostane do kontaktu s podzemním hnutím, bojujícím proti systému a pokoušejícím se vrátit svět lidem. Johnny se nakonec nesnaží jen o záchranu vlastního života, ale chce i pomoci ohroženému lidstvu; údaje v jeho hlavě se totiž týkají léku proti nevyléčitelné chorobě NAS (nervovému útlumovému syndromu), jež zachvátila více než polovinu lidstva.

To, co je u Gibsona okouzlením ze světa počítačů a nové reality, již přinášejí, se ve filmu proměnilo v poněkud banální varování před přetechnizovaností moderního světa. Odosobněná vize naší civilizace je podána bez smyslu pro napětí a téměř i bez vtipu (mezi nejzajímavější nápady patří obsazení Dolpha Lundgrena, do ztypické role vraždícího kněze). Scény pohybu v matrixu (počítačovém světě) postrádají dynamiku, a celá "computerová" zápletka vyznívá komplikovaně a neprůhledně. Také Keanu Reeves ve své další "akční" roli (po Nebezpečné rychlosti) působí až příliš chladně. Zajímavý, avšak nevyrovnaný snímek však má i přes relativní neúspěch v USA šanci u nás zaujmout, protože mezi filmy s módní tématikou počítačů (Síť, Skandální odhalení, Virtuosity, Vražedný computer) patří přece jen k těm zdařilejším.

ŠTÁB

OBSAZENÍ