INFORMACE O FILMU

Starý profesor Larsen, zosobňující tragické dilema moderního vědce a tradici ruské kultury, se ve sklepě muzea mezi uměleckými díly ujímá skupiny ozářených dětí, které přežili atomovou zkázu světa. Připraví jim improvizovaný vánoční stromeček, vykládá jim o křesťanské symbolice a cítíc, že jeho dny jsou sečteny, odevzdává jim svůj deník ("listy" hledanému 14-letému synovi - vnitřní monology jako kroniku zániku a vlastní zúčtování se svědomím vědce a člověka) a roli hledat život na Zemi.

Ve výtvarně krásném, černobílém filmu mají retrospektivy atmosféry jaderného konfliktu nazelenalé tónování, nahnědlé interiéry, modré nemocniční prostředí a nažloutlé exteriéry. Film je bez konkrétních zvuků, jen s abstraktními hluky a vibracemi a s pochmurnou hudbou. V pateticky sugestivním závěru skupinka navzájem svázaných dětí kráčí ve sněhu, mezi troskami, kamsi k obzoru.

ŠTÁB

OBSAZENÍ