Očekávané se splnilo

Chvíli jsem doufal, že autor filmu využije zajímavé prostředí Pripjaťě k něčemu trochu promyšlenějšímu. Určitě by to bylo o dost zajímavější. Bohužel jak jsem, ale předpokládal, jde opět o film, typu jeden z milionu, skupina lidí na temné místo, ktěří se postupně ztrácejí. Na závěr jen stačí si dosadit proč se ztrácejí - zombii, mutanci, sériový vrah apod.
V tomto filmu to "překvapivě" byli ti mutanti, je pravdou že se to samo nabízí a to je právě ten problém. Proč diváka nepřekvapit? Každý čekal mutanty, tak by to možná chtělo se zamyslet a použít trochu něco jiného.

Závěrem, film je pro ty co mají neomezené množství času a nějak ho chtějí zabít, jinak nedoporučuji, budete jako já litoval ztráty asi 80 minut života.

Mohli to naozaj natáčať v Pripjati, aspoň nejaké zábery. Aj keď niektoré vyzerali realisticky. Príbeh nic moc, nemal moc čím zaujať ale to dusno, to napätie by sa dalo doslova krájať.

Nic moc jsem od hororu neočekávala a nebyla jsem zklamaná. Ani nevím, proč jsem ho sledovala až do konce. Občas by se dalo říci, že byl jakžtakž napínaví, ale... A ještě jsem se musela soustředit na co, copak to tam říkají ti vojáci. Když už to pro efektivnost nepřekládali, alespoň mohli přidat titulky. Ale zpět k ději - většina děje se odehrávala mimo kameru, možná, že to mělo působit napínavě nebo hrůzostrašně, ale mě to přišlo akorát nudné.

Tak to vidím já...

Černobyl je tak fotogenický námět, že nechápu, jak se mohlo stát, že Deníky ho nedokáží ani pořádně načít. A může mi někdo vysvětlit, proč to bylo natáčené jako fond-footage, když tu nikdo nemá kameru (a klidně ji mít mohl)?

Vysoké očekávání... velké zklamání

Atraktivní a tajemné prostředí opuštěného města Pripjať nabízí spoustu zajímavých témat ke zpracování, nicméně toto je klasický příklad toho, když dvouapůlminutový trailer překoná celý film - žádné napětí, žádná lekačka, žádná hudba, prostě nic! Nechoďte do kina a ušetřené peníze raději věnujte na výzkum Parkinsonovy choroby, aby byla menší pravděpodobnost, že si zas za kameru stoupne nějakej další rozklepanec... Tvůrci asi museli obdržet pořádnou dávku radiace, jinak si natočení takovéhle připitomělé zoufalosti nedovedu vysvětlit – leda, že by vás bavilo sledovat bandu uječených amíků, která běhá ve tmě po lese…

Každý, kdo už viděl pár horrorů, pozná na první pohled, že Černobylské deníky budou ve finále jen další vyvražďovačkou do sáhodlouhého seznamu. Tento film má ale své lákadlo, a tím není nic míň, než Pripyať u Černobylské elektrárny, která slibuje spoustu záhadného, jak nám to popisují mnohá díla Stalkera všeho druhu. Ačkoliv bylo celkem jasné, že se tu setkáme s mutanty postiženými radiací, kteří budou postupně zmenšovat skupinku mladých lidí, Černobylu se odolává jen těžce. A k mému překvapení nejde jenom o brak, který se snaží koupit si diváky využitím atraktivního kontextového místa. Černobylské deníky využívají atmosféru mrtvého města vcelku slušně a to skrze skoro úplně redukovanou audio stránku. Je tu to ticho, ve kterém vás vystraší sebemenší náznak nějakého pohybu. Ačkoliv je příběh takový hodně nemastný, neslaný, nabízí tedy alespoň trochu napětí a pár lekavých scén. Nejlépe odvedenou práci ale vidím ve zdrženlivosti a neutuchajícím nádechu tajemna. O tom, co dělá postavám ze života peklo, totiž divák neví prakticky vůbec nic. Vždy jde jenom o bleskurychlý záběr na něco, co pro samou tmu není skoro vůbec vidět. Obraz o hrůznosti těchto stvoření si člověk musí udělat jen ze strachu a řevu lovených studentů. Funguje to ale mnohem lépe než zombie a podobně, co nevyděsí ani svým prvním výstupem na scénu. Černobylské deníky jsou průměrným horrorem i průměrnou podívanou.