RECENZE FILMU

Začíná nám pomalu sezóna různých ocenění a my si tak všímáme filmů, které nám (popřípadě našim distributorům) prozatím unikly. Nastává doba, kdy nezávislé a nenápadné snímky stojící na hereckých výkonech a ději pomalu vystrkují růžky. Jedním z nich je i komedie a drama v jednom - Děcka jsou v pohodě - jenž k nám dorazí za necelý měsíc. Je tento film alespoň z části tak v pohodě, jak napovídá název? A stojí za to ho vidět?

Tyhle na americké poměry nízkorozpočtové dramedie (jak je důvtipní recenzenti pojmenovali) mívají problémy s tím, že řešit dokolečka lásku a přátelství je už čistě otravné. Můžou to nějak okořenit - loni nám Webb vyprávěl příběh, jehož nešťastný konec prozradil předem, Reitman do toho svého zamíchal finanční krizi a Scherfig úskočně zneužil anglické retro padesátých let. Čím může zaujmout Lisa Cholodenko? Co třeba homosexualitou! Ne, nebudu si tu stěžovat na zneužití této u kritiků populární menšiny - protože v Děckách, co jsou v pohodě, má rozhodně své umístění, stojí na začátku příběhu zajímavého sám o sobě, nepůsobí tudíž prvoplánově a nuceně (jako když jsem sypal popel na Single Mana). Příběh manželek Nic a Jules, jejichž dvě děti jednoho dne přivedou svého tatínka (anonymního dárce spermatu, z jehož "dávky" se každé z žen narodilo dítě), nabízí dostatek "laskavého humoru" ale i "vypjatých situací" s dostatkem originality, invence a inteligence.

Mám jen trochu problém s názvem filmu a distribucí obecně. Obě děti jsou totiž stále vedlejší postavy, moc do nich nenahlédneme a chabé dějové linie, které je obklopují, jsou buď neuzavřeny (v případě syna) nebo vyšumí na prázdno (dcery). Jedná se tu rozhodně hlavně o milostné záležitosti hlavního trojúhelníku. Proč tedy trailer i název (spojitost s The Who jsem nenašel) odkazuje na příběh omladiny? Leckterého diváka by to mohlo přinejlepším překvapit. Netvrdím, že by mi to vyloženě vadilo, protože atmosféra filmu je zhruba tam, kde právě ta traileru (i když v něm má ona komická část mnohem zásadnější roli). A rozhodně to není tak matoucí, jako když nedávno obdobně pojmenovaný film "Všichni jsou v pohodě" lákal na laskavou komedii, přitom se jedná o nekonečnou depresi. Stejně tak to nijak zásadně neovlivňuje moje hodnocení filmu, ale přeci jen - neodpustím si to zmínit, protože myslím, že divák by měl vědět, na co vlastně jde.

Jak to tak u těchto oceňovaných dramedií (už teď mi je to slovo protivné) bývá, daří se navodit pohodovou, nebo naopak tklivou náladu přesně ve chvílích, kdy je to potřeba. Ani jedno není vyloženě do očí bijící, ani jedno nedominuje. Prostě vše, jak má být. Výborní herci jsou naprostou samozřejmostí, proto se vypíchne ten nejlepší z nich - v tomto případě skutečně nadstandardní Mooreová - a jede se dál. Podobné kvality tyto filmy musejí mít vždy, jinak o nich ani neuslyšíme, proto podivovat se nad tím zas a znovu je zbytečné. Překvapí ostatně i Mia Wasikowska, která mi v Alence přišla skutečně otravná. Je načase poslat omluvný dopis? Počkám raději do příště... Co se samotného děje týče, měl jsem chvílemi pocit jisté izolovanosti. Krom hlavní pětice tu promluví asi jen čtyři další lidi - jako by život hrdinů byl podivně odříznutý od okolí. (Nějaký záměr?)

Děcka jsou v pohodě provází ještě jedna neřest těchhle indie nenápadných hyperrealistických příhod ze života - všichni se tu snaží chovat tak strašně normálně, přirozeně a jako skuteční lidé, že to někdy mírně nekoresponduje se snahou příběhu něco sdělit... Tvůrci bojují s faktem, že z výřezu všedního života všední rodinky nevyplývají žádná morální poselství, což je samozřejmě silně v rozporu s jejich cíli. Kvůli čemuž mám skutečně problém uvěřit, že by se tohle mohlo stát i v reálném světě... Není asi moc fér, že to zmiňuji zrovna u tohoto jednoho snímku, protože to je spíš problém celého žánru, ale možná právě ona izolovanost to maličko podporuje.
Máme tu tedy snímek, nebojím se říct další z řady, který příjemně uplyne, pobaví, možná v rámci možností zaujme. Nemyslím si, že by cílem tvůrců bylo cokoliv jiného, proto nelze než si říct, že Děcka dokonale splňují svůj účel. I proto jsem v hodnocení hodný.

PS: Vadí vám jistá předvídatelnost? Pak si v hodnocení 10 % uberte.