Honzík: Mami, tati, budete už vstávat? Udělal jsem vám snídani. Nebudu už muset jít k tý paní babičce?

Limonádový Joe: Teď se té dámě omluvíte a prohlásíte, že jste srmdutý kojot, vy prašivý skunku!

(Motto školy.)
všichni: Tradice. Čest. Kázeň. Dokonalost.

John Keating: Carpe diem - užívejte dne.

(Keating si prohlíží s třídou staré fotografie.)
John Keating: Ani se od vás moc neliší. Stejné účesy. Plní hormonů, tak, jako vy. Nezdolní, také se tak cítíte. Svět jim leží u nohou. Oči plné naděje, tak, jako vy. Dokázali splnit to, k čemu byli předurčeni? Vidíte, a tihle hoši teď čichají k fialkám zespoda.

Gerard Pitts: To je špatné.
Knox Overstreet: Myslíš? Je to tragédie. Tak krásná holka a zamiluje se do takového blbce?
Gerard Pitts: Všecky hezké holky letí na blbce.

(Čtou si z učebnice úvod do poezie od Evanse Pritcharda, který Keating nepovažuje za správný.)
John Keating: Teď tu stránku vytrhněte. No? Vytrhněte ji, celou. Slyšeli jste mě? Vytrhnout! Děkuji pane Daltone. Ale ne jenom jednu, vytrhněte celý úvod. Musí celý pryč. Vytrhnout! Sbohem, doktore J. Evansi Pritcharde. Ať slyším, že trháte Pritcharda! Tohle není Bible, nepůjdete za to do pekla.
(Jde do kabinetu.)
Richard Cameron: Knihy bychom ale ničit neměli.
Neil Perry: Trhej. Trhej!
(Uvidí zvenku nekázeň ve třídě.)
McAllister: Co se tu ksakru děje?
(Keating se vrátí.)
John Keating: Neslyším žádné trhání.
McAllister: Promiňte, domníval jsem se, že tu nikdo není.
John Keating: Jsem.
McAllister: Aha, tak vy jste tady. Promiňte.
John Keating: Jen trhejte pánové!

Neil Perry: Ó kapitáne. Můj kapitáne!

John Keating: Proč byla vytvořena řeč?
Neil Perry: Ke komunikaci?
John Keating: Ne. Ke svádění žen.

John Keating: Když si myslíte, že něco znáte, podívejte se na to jinak.

německý voják: Já jsem Čech, nestřílejte!
americký voják 1: Cože?
německý voják: Já jsem nikoho nezabil!
americký voják 1: Co říkal?
americký voják 2: Podívej, mám umytý ruce k večeři.

kapitán John H. Miller: Chci Reibena, Jacksona, Wadea, Beasleye a Caparza.
seržant Mike Horvath: Beasley je mrtvej.
kapitán John H. Miller: Tak Mellishe. Umí někdo francouzsky?
seržant Mike Horvath: Nevím o nikom.
kapitán John H. Miller: A co Talbot?
seržant Mike Horvath: Dneska ráno.

vojín Adrian Caparzo: Tak co budeme dělat?
seržant Mike Horvath: Cože?
vojín Adrian Caparzo: Co budeme dělat?
seržant Mike Horvath: Pojedeš domů zabalenej do vlajky s kusem sejra v prdeli.

kapitán John H. Miller: Jdeme do Neuville.
desátník Timothy P. Upham: Ano, pane. Pane? V Neuville jsou Němci.
kapitán John H. Miller: To jsem slyšel desátníku.
desátník Timothy P. Upham: Hodně Němců, pane.
kapitán John H. Miller: A vám to nějak vadí?

vojín Daniel Jackson: Bůh mi dal zvláštní nadání, učinil ze mě bojový nástroj. Kdyby mě s touto puškou postavili kamkoliv v okruhu jedné míle od Hitlera s volným výhledem, můžete balit, je po válce. Amen.

(Frickové zastřelí Caparza.)
vojín Richard Reiben: Do prdele s Ryanem.

vojín Richard Reiben: Pane... já z toho nemám dobrý pocit.
kapitán John H. Miller: Kdy naposledy jste měl z něčeho dobrý pocit?

kapitán John H. Miller: Poběží tři, ostatní je kryjí střelbou. Mellish půjde napravo, já doprostřed. Kdo půjde nalevo? Kdo půjde nalevo?
vojín Daniel Jackson: Já to vezmu.
kapitán John H. Miller: Jděte na něj, dokud si nebude muset vyměnit hlaveň.
seržant Mike Horvath: Možná bych já měl jít doprostřed.
kapitán John H. Miller: S tím, jak běháte? Ne.
seržant Mike Horvath: Možná bych měl jít nalevo.
kapitán John H. Miller: Možná byste měl zmlknout!

výsadkář Trask: Dva kulomety, sedmáct granátů, jedenáct protitankových min. Dvě bazuky, ale zůstalo jim jen osm nábojů. A různé ruční zbraně.
vojín Delancey: To je jako mít foukačky, jestli přijedou s tanky.

vojín James Francis Ryan: Kapitáne? Kde budu během toho všeho já?
kapitán John H. Miller: Ne dál, než půl metru ode mě. O tom nelze diskutovat.