RECENZE FILMU

Co vlastně jako diváci očekáváme od filmu? Kvalitu? To jistě ano, ale co to vlastně kvalita je? Nezapomenutelné okamžiky? Emoce? Jedinečnost? Pobavení? Napětí? Určitě bychom byli schopni vyjmenovat spoustu klasických příkladů pro jednotlivé skupiny filmů. Dnes ale zapomeňme na klasické hollywoodské snímky s tlačenicí těch nejznámějších herců a hereček. Je čas dát stranou předsudky a připravit se na snímek Milionář z chatrče, který se do našich kin dostane koncem února.

První věc, která jistě stojí za zmínku, je režisér filmu - Danny Boyle (Trainspotting, Sunshine). Druhá věc, kterou je důležité zmínit, je absence spousty známých herců. Třetí věc, kterou je dobré vědět, je prostředí, ve kterém je snímek natočen. Prakticky celý film se odehrává v Indii. Pokud spojíme všechno dohromady, mnohé z vás asi napadne, že to bude jenom další podprůměrný pokus o přiblížení tohoto typu prostředí. Není to ale pravda.

Od samotného začátku filmu je patrné, že je snímek natočený opradu hodně reálně. Indie je ve světě známá pro spoustu skutečností, ale pouze hodně málo lidí si dokáže jenom vzdáleně představit, jak tam většina lidí žije ve větších městech, tím spíš jen zlomek z nás tuší, jak tamní obyvatelé fungují mimo tyto centra. První část hodnocení tohoto snímku by tedy mohla být za reálnost prostředí. Během sledování filmu máme možnost vidět Indii tak, jak jsme o ní možná doposud neuvažovali.

Dalším prvkem hodnocení bude zcela určitě příběh, který vypráví o mladém Indovi jménem Jamal Malik se stěží základním vzděláním. Jamalovi se podaří vyhrát 20 milionů rupií v Indické verzi soutěže Chcete být milionářem. Možná to může znít jako náhoda nebo podvod, ale věřte, že se nejedná ani o jednu z těchto možností. Během celé souteže uvidíme nejen okolnosti, které vedli ke znalosti odpovědí, ale především celý Jamalův život od samotného dětství, které v Indii nebývá z našeho pohledu zrovna klidné a bezstarostné. Nikdo ale neví všechno, proto ani Jamal nezná odpověď na všechny otázky. Jak je to tedy možné? Osud?

Podstatnou součástí celkového dojmu z tohoto filmu jsou emoce. I přes chudobu, nedostatek peněz, náboženské neshody a nepředstavitelný nepořádek jsou tito lidé většinou šťastni. Museli bychom v Indii strávit opravdu dlouhou dobu, abychom byli schopni alespoň trošku porozumět jejich optimismu a jejich vnímání života. I přes všechny skutečnosti, které bychom pravděpodobně nazvali nedostatky, je zde vidět příběh, ve kterém vítězí pravda, láska a také již zmiňovaný osud. Svou roli také sehrál povedený soundtrack, který z celého filmu dělá nezapomenutelný zážitek.

Co je to tedy kvalita filmu? Mohli bychom ji třeba charakterizovat jako schopnost snímku zanechat v nás dojem, že jsme ten děj prožili my sami. Dannymu Boyleovi se podařilo to, co se podaří málokdy - za pomoci špičkových hereckých výkonů, reálného prostředí a pozitivně laděného příběhu zanechat v divácích emoce. Pocit, že by si přáli, aby se to takto opravdu stalo (kdo ví, příběh je natočen podle skutečné události). Sečteno a podtrženo, právě jsme se dostali dost možná k jednomu z nejlepších filmů roku 2008. K tomu je nejspíš zbytečné cokoli dodávat. Snímek si zaslouží maximální pozornost, kterou zde dostane v podobě maximálního hodnocení.