RECENZE FILMU

Ang Lee je vážně dobrodruh. Jeho filmy střídají žánry i styly se skutečně obdivuhodným zápalem, a mezi jeho díla tak patří Rozum a cit, Tygr a drak, Hulk či Zkrocená hora. Snímky určené odlišným divákům, zřejmě proto i velmi různorodě přijímané. Troufám si ale říct, že kniha Pí a jeho život se stala doposud největší režijní výzvou pro tohoto nadaného Asiata. Výzvou, v níž bohužel zcela selhal.

Příběh indického chlapce žijícího podle tří hlavních světových náboženství, tedy křesťanství, islámu a hinduismu, kterak čelí podivnému a smrtelnému dobrodružství, totiž končí jako barevná pohádka pro všechny a nikoho.
Námět je skutečně atraktivní. Kanadský Ind ve středním věku vypráví svůj strhující příběh o dětství v Indii, ale především o tom, jak byl tři čtvrtě roku uvězněn na záchranném člunu nejprve s několika zvířaty, nakonec se samotným bengálským tygrem Richardem Parkerem (zas o něco lepší CGI).
Podle prý velmi tvrdé a ceněné knihy plné symboliky a uvažování o původu a smyslu víry vzniká pestrobarevná a vizuálně místy uchvacující podívaná, která však myšlenkově klesá na úroveň teenagerů a snad ještě mladších diváků. Což je podtrženo tím, že k nám přichází snímek ve stereoskopické verzi výhradně dabovaný.
Ano, některé záběry jsou úchvatné - například samotné potopení lodi. Vzhledem k jemnosti celého filmu a jeho strachu ze zobrazení něčeho "opravdu" nepříjemného nicméně nedosahuje ani ten nejvíce spektakulární záběr zvlášť silné intenzity.

Rozjíždí se zkrátka standardní zaláskovaná fantasy, která veškerý svůj přesah podává tak polopaticky, že ho nejde brát vážně. A když na konci, aby to bylo jasné opravdu každému, hrdinův návštěvník a posluchač vše znovu zopakuje, nejde neobracet oči v sloup.
Režisér i scenárista zcela selhávají a utápějí se v povrchních možnostech, jež jim námět nabízí. Lee ve vizuálních kudrlinkách, které se ale po chvíli omrzí, a David Magee v maximální popisnosti scén, ale minimální hloubce (nešvar adaptací odškrtávajících ze seznamu povinných dějových zastávek z knihy).
Oběma jakoby unikalo, o čem ten příběh vlastně vypráví. Že to rozhodně není "věřte si čemu chcete, hlavně že se máte všichni rádi". Pokud chtějí vyprávět právě o tom, selhávají ještě víc, protože ze snímku vyplývá pravý opak. Že víra je jen lež, kterou dobrovolně volíme, protože je příjemnější než o řád krutější pravda. Nevím, jestli to sděluje kniha, z filmu rozhodně nejde vyvodit nic jiného. A působí to vzhledem ke stylu vyprávění velmi zvláštně.

To, čemu u Leeho jindy říkáme "poetika", se nyní mění v otravnou vyumělkovanost. Čaruje obzvlášť se záběry na vodu. Někdy rozbouřenou, jindy zrcadlově klidnou a odrážející nebe nebo dokonce díky své průzračnosti až neviditelnou. Chvíli to působí hypnoticky krásně, jen těžko ale můžeme dvě hodiny vydržet u hezkých záběrů na vodu.
Lee zkrátka podcenil děj. Podcenil, jak velké zjednodušení námět snese.
Není složitější téma k vyjádření než víra. Náboženství se navíc hollywoodské filmy spíš bojí, v rámci zachování přízně co největšímu počtu diváků jsou blockbustery pojímány výhradně ateisticky (viz. animák Legendární parta, který z nejzákladnějších křesťanských svátků odebírá jakékoliv náboženské prvky). Byla to skutečně zásadní výzva a já jsem spolu s ostatními neočekával, že Lee by myšlenky osekal na minimum.
Když totiž film o víře osekáte na minimum, začíná automaticky působit dogmaticky, teatrálně a pateticky, ať už jste pro víru, nebo proti. Právě k tomu dochází zde.

Nakonec se tento kousek se značným potenciálem mění v do sebe zahleděnou pohádku, jež zřejmě chce být obdivována pro svou poetičnost, hloubku a vznešenost, ale vzhledem k tomu, jak povrchně s těmito prvky pracuje, se uznání dočká leda od dospívajících dívek, které hledají nové důvody k vzdychání, když teď skončilo Stmívání.
Ano, zdá se kruté poslat režiséra Tygra a draka do takové společnosti, nicméně si to zaslouží. Své značné režijní schopnosti totiž využil naplno, zatímco ty vypravěčské zcela zahodil.
Plyne to zřejmě i z finančních důvodů, produkce stála 120 milionů a musela nalákat diváky. Lee sám se v rozhovorech vyjadřoval, že neví, jak má natočit film za sto milionů o klukovi ve člunu, co rozmlouvá s Bohem, aby se to líbilo divákům. No, Angu, tak takhle ne!