avatar uživatele

Pecca007

Jméno
Věk
Bydliště
Twitter
Facebook
Google Plus
Poznámka
Názory
plakát filmu
13
13
50 %

13

Navzdory tomu, že mě film od prvního pohledu moc neuchvátil byl pro mě nesmírně zajímavém. Věděl jsem akorát to, že je "13" je americkým remakem filmu "Ruská ruleta" a že oba dva tyto dílka režíroval stejný člověk. Potřeba američanů převádět zajímavé zahraniční snímky do své řeči a cpát do nich špičkové herce pro lepší reklamu je velice otravná a většinou ty americké remaky disponují spíše jenom bezduchou kopírkou, než čerstvým závanem, kterým mají být správné remaky obohacené. Já jsem však originál této předělávky neviděl, takže v mé mysli nenadělala tolik nepořádku, jako v myslích těch, kteří již originál viděli a zcela určitě jej jen a jen proklínali. On ten námět není špatný. Je naprosto originální a líbí se mi i ta syrová a chladná atmosféra, kterou zde režisér Babluani vytvořil. Žádné epické scény a speciální efekty. Zkrátka jen kamera a střih. Babluani si taky dal hodně záležet na realističnosti což jde poznat. Hlavní postava není nějaký nabubřelý hrdina, ale úplně obyčejný mladý kluk, na kterém jde ten strach sakra znát. Celý film má takovou komorní, stísněnou náladu. Závěr filmu schvaluju, protože dokazuje ono poselství, které se snaží divákům předhazovat už od začátku. Poselství, které se nám snaží říct, že v životě mehrají hlavní roli ani tak náhody, jako spíše samotné štěstí. Protože všechny postavy v tomto filmu jsou živé tak dlouho, jak velké mají štěstí. Jediné, ale zato velké mínus tohoto filmu je fakt, že ač je film zajímavý, tak na druhou stranu to zase není nějaká bomba. Je to napínavé stejně tak, jak to je i nudné. Ten syrový styl natáčení sem tam přebije i pachuť mainstreamu a skvělý herecký kolektiv zase místy zkazí nevyužitost nebo slabé výkony některých jedinců. Takže ve výsledku tu máme velmi průměrný průměr. Co se týče herecké stránky filmu, tak Sam Riley svou roli zvládá naprosto na jedničku a jde vidět, že svou postavu zcela jasně pochopil. Mickey Rourke se zde taky pěkně rozehrál. Poslední dobou se tento herec vzchopil a předvádí velmi kvalitní herectví. Michael Shannon jako trochu víc střelený průvodce celou "soutěží" taky pochopí. Hlavně pak to, jak přesvědčivého šílence dokáže zahrát jen pomoci své mimiky. Na druhou stranu zase někteří herci jako Jason Statham, Alexander Skarsgard nebo Ray Winstone zde ani nestihli něco pořádného předvést díky přemnožení postav v tomto filmu. Kdyby se muselo zaměřit na každou postavu, tak by film trval strašně dlouho to chápu, ale nejde mi do hlavy proč do takových malých a nevýrazných rolí obsazovali tak zvučné jména. Jedním dechem: "Silně atmosférický snímek plný napětí s nevyužitým hereckým potenciálem a bez jediné scény, která by se mi alespoň malinko nějak zafixovala v hlavě!" Dávám 50 %.

8. srpna 2011
plakát filmu
Kdo s koho
Score, The
50 %

The Score

Filmy o zlodějích, složitých plánech, loupežích a dalších mnoha věcích, které se této tématiky týkají nikdy nepřestanou být nežádoucí. I když je pozadí všech těhle filmů vždy stejné, pokaždé je to trochu odlišné. Ať už styl, atmosféra, akčnost, dramatická stránka, zkrátka každý film o nějaké loupeži má své klady a zápory a diváci jej jen málokdy mohou vinit z plagiátorství, žánrových klišé či ohranosti. "Kdo s koho" je ale velmi zvláštní případ. Film může totiž některé diváky zaskoučit svou loudavou plynutostí. První polovina je defakto celá o dialozích a o vybarvení charakterů jednotlivých postav. Což může pro někoho znamenat nudu a pro jiného zase velmi zajímavou atmosférickou událost. Ono taky sledovat a poslouchat dialogy mezi De Nirem a Brandem je pro filmové fanatiky velká a uspokojující událost. Co se mě týče, tak mi první polovina vyhovovala jelikož scénář tohoto filmu je hodně dobře napsaný. Jeho hlavním plusem je fakt, že po celou délku filmu nepostrádá onu dramatičnost a napětí. V druhé polovině je všechno samozřejmě nabere spád a divák si film začne více užívat. Samotná scéna s vloupáním je přímo prošpikovaná napětím. Celkový dojem z filmu kazí pouze fakt, že závěrečný dějový zvrat od poloviny filmu již čekáte, takže když se to stane, nepřekvapí vás to. Navíc onen zvrat je už od základu bez nápadu. Působí to dojmem, že scénáristé už chtěli mít celou práci za sebou a tak to všechno uspěchali a vybrali si ten nejplytčejší možný zvrat. Opravdu velmi tuctové. Co se týče režie, tak bylo poznat, že režisér Frank Oz v tomto žánru zkrátka neumí chodit. Točil ten film po svém, to šlo vidět, což bylo někdy k užitku, ale častěji spíše nebylo. Ovšem, atmosféru navodil velmi dobře, takže mé námítky se zmenšily. Pokud jde o hereckou stránku, tak k té nemám nějaké větší výtky. Je sice pravda, že De Niro je zde nemastný, neslaný, nicméně to je to jediné špatné co mohu na adresu hereckých výkonů napsat. Brando je zde nepopsatelný. I v tak pokročilém věku si stále dokázal zachovat své jedinečné charisma a jestli se najde nějaký divák, který by všechny jeho repliky doslova nehltal, tak už vážně nevím. Norton tu zase zaujme svou mladistvou energií a elánem. Je to sympaťák od pohledu a jeho výkon je zde bez debat výborný. Když najednou zničeho nic změnil charakter, sežral jsem mu to pokaždé i s navijákem. Tomuhle snímku "šéfuje" hlavně tahle trojka, takže k výkonům ostatních herců je již zbytečné cokoli dodávat. Jedním dechem: "Taková atmosférická chuťovka se stejným počtem kladů a záporů a se silným hereckým ansáblem. Rest In Peace Marlon Brando!" Dávám 50 %.

7. srpna 2011
plakát filmu
Třinácté patro
The Thirteenth Floor, The
70 %

The Thirteenth Floor

Na nějaké to sci-fi už jsem se dlouhou dobu nekoukal a tak jsem si řekl, že je čas to napravit. "Třínácté patro" bylo to jediné sci-fi které jsem měl po ruce, takže to byla jasná volba. Slyšel jsem ohlasy, které tento film srovnávaly s Matrixem, takže už jen z tohoto důvodu jsem byl na tento snímek velice zvědavý. Je pravda, že málokteré sci-fi vás dokáže pořádně zaujmout, protože scénáristi ani režiséři si někdy neuvědomí, kde začíná hranice absurdnosti. Scénárista a režisér Josef Rusnak má tohle však celou dobu pod kontrolou a nezdá se, že by ve sci-fi žánru nějak přestřeloval nebo hnal děj až do extrémů. Zachází jen tam, kam mu to příběh dovolí a to se mi na filmu líbí. Žádné přehnané experimentování, nýbrž čístá sázka na jistotu. Příběh je v rámci sci-fi žánru uvěřitelný. Přechod mezi jednotlivými dimenzemi je tu dobře vysvětlen. Ona scénáristická idea, přenášet děj z přítomnosti do třicátých let téhož století se ukázala jako velmi plodná neboť to byl vlastně ten důvod, proč mě osobně příšel film zajímavý a zcela originální a hlavně originalita je v této době velmi ceněné plus. Co mi však trochu zprotivilo film, byla chvíle, kdy celý film začal být spíše tak trochu romantický. Skoro na konci filmu si asi Rusnak řekl, že by nebylo na škodu přidat do příběhu více emocí, ale ve výsledku to bylo filmu hodně na škodu. Do té doby se mi totiž film jevil jako, dá se říct, inteligentní, ale jakmile se začala řešit zamilovanost a vše kolem toho, začly být najednou i dialogy hodně stupidní a prostě to na mě působilo tak, že to do filmu vůbec nepatří. Tento fakt mi tedy zkazil většinu z mého nadšení z filmu. Jelikož se však Rusnak velmi rychle oklepal a ukončil celý film velmi stylově, tak jsem byl nakonec víceméně spokojený. Co se týče herecké stránky, tak filmu pomohlo, že zde hráli docela neznámí herci. Tedy až na Armina Mueller-Stahla. Ten, jelikož ve filmu hraje více postav, dokazuje, že jednoznačně umí hrát. Je velmi sympatický a i dramatická stránka hraní mu jde velice dobře. Craig Bierko není pro "normálního" diváka moc známý. S hlavní roli si však poradil více, než dobře. Je charismatický a (díky bohu) nepřehrává, i když na to má příležitosti. Gretchen Mol mi do role, kterou ztvárnila moc nesedla. Možná je to jen otázka vkusu, ale Mol mi ani vzhledově ani jinak nepřišla jako žena, do které by se měla hlavní postava na první pohled zamilovat. Postrádala sexappeal i šarm. Vincent D´Onofrio byl ovšem pro mne největším překvapením filmu. Hlavně postavu Jerryho Ashtona ztvárnil velmi dobře. Výborně se do své postavy vžil a nakonec z toho vznikl ten typ postavy, který se vám zapíše do paměti. Jedním dechem: "Kvalitní sci-fi se sympatickými herci, které ovšem zneváží Rusnakova chuť odtrhnout se od zajetých kolejí!" Celkové bych dal 60 %, ale tady přičtu 10 % za perfektní zobtazení třicátých let.

29. července 2011
plakát filmu
Arthur
Arthur
60 %

Arthur

V dnešní době se v Hollywoodu každá nová komedie velmi vřele vítá, protože je jen velmi málo nových a zároveň dobrých komedií. No a když se zčista jasna objeví nějaký film, ve kterém hraje Russell Brand, tak víte, že to bude "crazy". Filmů na podobné téma už tady několik bylo, ale většinou byly tyto filmy čistě romantické a s komedií neměly nic společného. Zato "Arthur" je spíš jen komedie a tudíž má větší šanci se divákovi vrýt do paměti, ale jen za předpokladů, že by tvůrci věděli, jak dobře využít daný potenciál tohoto námětu. Takové první mínus filmu je to, že většinu opravdu vtipných scének na nás už vybaflo v traileru, takže film má skoro dvě hodiny a komediálně nás málo čím už překvapí. Ovšem, pochválil bych režiséra Jasona Winera, protože ví, jak přejít z čistě komediálnosti do lehce laděné romantiky a nebo dramatické chvilky tak, aby se tyto prvky vzájemně nevyrušovaly. Film je velice šikovně natočený, takže když má dojmout tak dojme a když má vytvořit úsměv tak mu to taky nedělá sebevětší problémy, ale občas mi vadilo, že film odbíhá až moc do jiných žánrových vod. Na můj vkus byl ale až moc dlouhý. Takovému příběhu by vůbec neuškodilo, kdyby se zkrátil. Sám jsem si ke konci filmu uvědomil, že vlastně už jen čekám na happyend. Je to zkrátka ten typ filmů, který vám úplně stačí vidět jednou. Řeknete si, že to byl dobrý film a možná ho i doporučíte kamarádům až budou chtít doporučit nějaký film na dlouhou chvíli, ale sám od sebe už se na něho asi nepodíváte. Ostatně film hodně zpříjemňuje Russell Brand. Mám pocit jakoby Brand pomalu zalézal do škatulky, protože vždy hraje nějakého bohatého šílence, se kterým si nikdo neví rady. Nicméně když mu to jde, tak to není až tak velká obtíž strávit. Helen Mirren je asi to jediné normální na tomto filmu. Seriózní chůvu hraje velmi seriózně a nejde si jí zkrátka neoblíbit. Jennifer Garner mile překvapila ztvátněním záporné role. Překvapivě jí to šlo velmi dobře. Myslím, že by takovéhle mršky měla hrát častěji. Greta Gerwig byla milá, ale to je bohužel všechno co byla. Roličky Luise Guzmana a Nicka Nolteho pak už jen hezky komediálně potěšily. Jedním dechem: "Nic víc, než jen příjemná komedie se slušným hereckým obsazením!" Dávám 60 %.

28. července 2011
plakát filmu
X-Men: První třída
X-Men: First Class
80 %

X-Men: First Class

Tuto mytologii jsem měl vždycky rád. X-Meni jsou skoro nevyčerpatelný zdroj a mohou se recyklovat a omýlat až do konce světa, což přiznávám zní trochu hrůzostrašně. Jenže to, jak dlouho nějaká série zůstane populární a to, jak dlouho bude diváky bavit záleží pouze na lidech, kteří stojí u zrodu jednotlivých filmů. Například když ještě za X-Meny stál Brian Singer, tak to byla nejkvalitnější komiksovka, co kdy byla převedena na filmové plátno. Ovšem, jakmile na režisérskou stoličku usedli Brett Ratner a následně pak Gavin Hood, už to bylo horší. Poslední dva zmiňovaní totiž celou tuhle mytologii jen obohatili o speciální efektny a udělali z celé Singerovské práce jen další frašku. Najednou ale přišel Matthew Vaughn a chopil se látky o X-Menech a vše dostalo úplně jiný směr. V prvné řadě bych chtěl říct, že chválím scénáristy. Navzdory tomu, že se v příběhu vyskytuje nejedna chyba a nepřesnost, pořád opravdové znalce X-Menovského světa potěší dost vyjasněných faktů a to, jak scénáristi propletli příběh s pár historickými fakty. Sám Matthew Vaughn pak jakoby přesně pochopil o co šlo už před Singerovi už před jedenácti lety. Zaměřuje se především na postavy, nechává herce se vypořádat se svými charaktery a nehledí pouze na to, aby z filmu udělal co největší popcorňák. Avšak úplná komorní zábava to taky není a ti co znají "Kick-Ass" tak ví, že Vaughn se umí občas taky pěkně odvázat. Pořád se to nevyrovná původním dvoum filmům o X-Menech, ale je to rozhodně o hodně lepší než Origins a ještě o víc lepší, než trojka. Co se týče herců, tak tady casting také zabodoval. James McAvoy je herec, který by mohl hrát v sebevětší blbině a stejně by svou roli zahrál skvěle. Michael Fassbender se hodí do role mladého Magneta úplně perfektně. Navíc způsob jakým jej ztvárňuje je pozoruhodná. Úplně stejný chladnokrevný psychopat jako Ian McKellen, jenže Fassbender má navíc mladický elán a jeho postava ještě není tolik jednotvárná jako ta, kterou hrál McKellen. Kevin Bacon je navíc ten nejlepší záporák, jakého kdy filmy o X-Menech měli. Má takové charisma jaké neměl ani McKellen, Cox nebo Huston. Výběr mladých herců je také velmi dobrý. Třeba taková January Jones nebo Nicholas Hoult jsou velmi nadějní mladí herci, kteří charaktery svých postav velmi dobře pochopili. Jedním dechem: "Vaughn to zvládnul a napravil reputaci celé X-Menovské sérii. Vrátit se ke kořenům a začít od znova se ukázalo jako velmi dobrý nápad!" Dávám 80 %, protože i přesto bych film nehodnotil jako klasiku. P.S. Cameo Hugha Jackmana is hilarious!

27. července 2011

Swordfish

Ryze akční film vždy potěší a to hlavně mužské publikum. Jenže dnes už je konkurence velká a všechny to tlačí ke srovnávání jednotlivých filmů. Všichni se snaží porovnovávat a tak to v dnešní době mají akční filmy velmi těžké. Proto je potřeba vymyslet film, který by nebylo tak snadné srovnávat. Vzít si třeba od každého ten nejzajímavější kousek a spojit je v jednu velkou akční mozaiku. Vznikne z toho ukázkový akční film 21. století, který se tváří cool, má být cool, ale nikdo mu to coolovost jen tak nevěří. Navzdory tomu, že nepopírám zajímavost toho nápadu, že celý film bude defakto vypravován z pohledu té špatné strany (tzn. atentátníků), tak si i po pár dnech od shlédnutí filmu nemyslím, že tohle je film, který by každý filmový nadšenec měl vidět. Když na tenhle film narazíte v televizi, nemusíte přepínat program, protože ano, tenhle snímek vás dokáže pobavit, ale neohromí vás to. Zkrátka si film nedokázal udržet u diváků takovou image, jakou si sám dal. Je jen dobře, že scénárista Skip Woods chtěl jít s dobou, ale přehnal to. Kladl samotnému hackování systémů moc velkou důležitost. Z počátku jsem si myslel, že "Swordfish: Operace Hacker" bude inteligentní akční film, ale nakonec se z toho vyklubal jen další hollywoodský "non-sense". Režisér Dominic Sena se hezky staral o akční stránku filmu a hned úvod filmu je velmi efektivní a dobře vyšperkovaný, ale jen to samotný film nezachrání. Závěrečný zvrat měl diváka překvapit a vyrazit mu dech, ale ve výsledku to mělo zcela opačný význam. Pořád dokola jsem si totiž nahlas opakoval, že Woods už zkrátka nemohl přijít s něčím více stupidnějším. Herecká stránka filmu je už o něco lepší, ale pořád jde vidět, jak je to celé jen jeden velký marketingový tah producentů. "John Travolta, Hugh Jackman, Halle Berry nebo Don Cheadle v jednom filmu? To musí zaručeně vydělat!" Přesně to se určitě odehrávalo v hlavách hollywoodských předáků. Jediné štěstí je ovšem fakt, že tito herci jsou skutečně dobří a tak nemohou film nějak více poškodit. Travolta je jako záporák to jediné opravdu stylové na celém filmu. Takové role mu opravdu padnou. Hugh Jackman je zde ten "hodný trestanec, který přišel z vězení a chce se napravit". Jakkoli nudně a bez nápadu je tato postava napsaná, tak Jackman to zvládl a zachránilo ho pouze jeho vždy fungující charisma. Halle Berry zde na mě působila dojmem, že byla přijata, protože se nejméně bála odhalit. Charisma jí chybělo, ani vidu po herectví, ale tělo to ona má perfektní. Cheadle je jako polda už docela přovařenej, ale když mu to sedí a umí to dobře zahrát, tak proč ne? Jedním dechem: "Na stupidním scénáři postavený film, u kterého je vše okolo něj jen na efekt! Zachraňují ho především herci. Travolta rulez!" Dávám 50 %.

26. července 2011
plakát filmu
60 %

Twins

Po těch všech nových filmech, které se ke mě hrnou ze všech stran jsem dostal najednou potřebu vidět i něco staršího. Jasně, tento film nebyl úplně ta nejlepší možnost, ale jelikož jsem ho v už před nějakými těmi roky viděl, věděl jsem co od filmu mám čekat. Tenhle film je v první řadě jedna velká oddechovka, což jde poznat už na první pohled ze jmen herců ústředních rolí a taky ze jména samotného režiséra. V této době ještě Ivan Reitman točil příjemné snímky, při natáčení uvažoval, takže ještě uměl filmy udělat výdělečnými. Ten totiž, už tak bizarní zápletku účinil ještě bizarnější, když do rolí dvojčat obsadil dva slavné herce zcela odlišné výšky, váhy a vzhledu. Každopádně, ale asi dobře věděl co dělá, protože i když je to ten typický klišovitý film z osmdesátek, kdy se ještě vlastně klišé nepovažovalo za klišé, tak film i v dnešní době má většinou pozitivní reakce. Scénáristé nenapsali scénář jednotvárně a tak se ve filmu řeší více problemů, díky čemuž nevznikají momenty nudy nebo nezajímavosti. Jediné, co se mi co se týče scénáristické stránky nelíbilo, bylo to, jak byla postava Schwarzeneggera naivní. Prostě to nesedělo k tomu, jak působi na diváky a ten happy end taky nemusel být až tak moc přeslazený. Jinak je to vcelku příjemný film, kde divák dostane vše, co se od akčních komedií očekává. Vtipné situace i akční scény. Ovšem, mínus je zde fakt, že záporáci jsou zde opravdu slabí. Nemají žádné charisma, herci je nehrají dobře, takže se vám defakto ihned po skončení filmu vypaří z hlavy a vůbec celkově se na ně v příběhu neklade až tak velký důraz, jak by měl. Pravda je, že až teprve herecká stránka se zasloužila o opravdový úspěch filmu. Danny DeVito používal to svoje charisma a sarkastické fórky a Arnold Schwarzenegger nám všem ukázal, že mu jde kromě rvaček dobře i humor (když se to ovšem nepřežene). Jedno velké plus filmu dávám za Kelly Preston. Ona mi zpříjemňovala celý film. Jedním dechem: "Jedna z mnoha akčních komedií, která vešla do pamětí diváků pouze díky ústřední dvojici, která film velmi hodně zkvalitňuje!" Dávám 60 %.

21. července 2011
plakát filmu
Hezké vstávání
Morning Glory
60 %

Morning Glory

Nové komedie vždy rád uvítám, protože poslední dobou se jich, se mi zdá, nedělá tolik. Jasně, každý rok se vyklubou odněkud z temna takové ty "straight to DVD" komedie z nichž je velká většina méně či více podprůměrných. Proto vždy rád sleduju spíše ty "áčkové" novinky a "Hezké vstávání" je jednou z nich. Hlavně prostředí v kterém se příběh odehrává - televizní studia, mě hodně zaujal, protože po takových komediích typu "Zprávař" nebo "Božský Bruce" mohl být tento film už konečně nějakou seriózní komedií v tomto prostředí. A on skutečně byl. Ovšem připadalo mi, jakoby se scénárista Aline Brosh McKenna při psaní scénáře jaksi nemohl najít popřípadě jako by si nemohl vybrat jakou cestou se vlastně film bude vydávat. Místy je totiž tato komedie více či méně upjatá a místy je zase hodně střelená a problem je, že McKenna mezi tím nedokáže vytvořit ten správný kontrast. Režisér Roger Mitchell jednou natočil "Nothing Hill" a už se automaticky zdál jako správná volba. V kriticích vzbuzoval důvěru, v producentech taky a divákům to podle mě bylo úplně jedno. Nicméně Mitchell je multižánrový režisér a tenhle snímek je na něj až moc komediální, takže mi přišlo, že někdy ani pořádně neví, jak se se s onou nějakou scénou má vypořádat. Ovšem, abych jej zase jen nešpinil, některé komediální scény zde opravdu šlapou jako švýcarské hodinky. V podstatě je to příjemný film. Menší pecka než jsem čekal, ale za to opravdu příjemná. Ona tomu hodně pomohla i herecká stránka filmu. Nejprve jsem myslel, že obsazení je opět jenom vychcaný tah producentů k tomu, aby se na film chodilo, protože řekněme si to narovinu, jména jako Harrison Ford, Jeff Goldblum, Diane Keaton a Rachel McAdams zní pohromadě velmi lákavě, ale představit si je spolu vizuálně pro mě už bylo těžší. Ukázalo se ovšem, že jsem se mýlil, protože mezi těmi herci ta symbióza viditelně byla. Hlavně mezi Fordem a McAdams. Ford byl ve filmu velmi příjemný bručoun, kterého, pokud jste jen malinko škodolibí, jste si zkrátka museli oblíbit. McAdams se tak trochu vrátila k typů rolí, na jaké jsme u ní byli zvyklý a jako ztřeštěná, hyperaktivní kariéristka byla velmi přesvědčivá, takže žádné velké překvapení, ale za to dobrý a poctivý standart. Trocho v rozpacích jsem byl z Keaton jelikož ta sice už v pár komediích hrála, takže vím, že jí podobné postavy jdou, ale v tomhle filmu občas působila směšně (v negativním smyslu). U scény líbání žáby přesně pochopíte co mám na mysli. Goldblum se ve filmu jen párkrát míhl což mě ve výsledku ale ani nějak moc nezklamalo. No a Wilson? Ten už má na pažbě lepší zářezy. Jedním dechem: "Další z mnoha příjemných komedií, které nepomohl ani zajímavý námět ani skupina zajímavých jmen." Dávám 60 %.

16. července 2011
plakát filmu
Zkus mě rozesmát
Just Go with It
70 %

Just Go With It

Další komedie z tohoto roku, kterou jsem v poslední době viděl. Je třeba přiznat, že když se chystáte dívat na komedii s Adamem Sandlerem v hlavní roli, tak už jaksi víte, že to bude "real funny". Jelikož on v sobě opravdu má komediální talent. Ovšem, když jsem si o tomto filmu zjišťoval nějaké informace, přišel mi ten námět více jako komediální romantika, než romantická komedie. Jenže tak to nakonec nebylo a je to vlastně jen dobře, protože romantických filmů bylo je a bude vždycky dost. Když se do nějakého projektu zaplete režisér Dennis Dugan, tak už máte jaksi docela jasnou představu o tom, co máte od filmu očekávat, protože jeho snímky nikdy nebyli nějak zcela seriózní a ani opravdová romantika z nich nikdy nešla cítit. To, jediné co se s jeho filmy vždy nějak vázalo byly "pouze" rodinné poselství. Což mi nikdy nepřišlo vtírající nebo rušivé, protože to Dugan uměl skvěle vyvážit. Tento film rozhodně není vyjímkou. Já však byl se spojení Dugena a Sandlera ledově klidný, protože pokaždé když se tito dva spojili, tak to ve výsledku bylo zábavné, příjemné a mělo to grády. Sice bych neřekl, že je to nejpovedenější výtvor této dvojice, ale to neznamená, že to není výtečná komedie. Příběh to má výborný, se spoustou vtipných dějových zvratů a několika klišovitými momenty. Jenže to pořád není nic světoborného. Neřeknete si, že je to komedie desetiletí a ani není nijak zvlášť originální, je to prostě jen další příjemná komedie, jejiž největší plus je, že ani po pár shlédnutích neomrzí, avšak to neomrzí ani "Zohan" nebo "Machři", takže jaký je mezi nimi rozdíl? Žádný. Herecká stránka ale odvádí svou práci stejně dobře jako ta tvůrčí. O Sandlerovi už jsem tady toho napsal dost a neni nutné se opakovat, protože nic nového na srdci k jeho hereckým výkonům nemám. Jennifer Aniston se proslavila komediálním seriálem, takže diváky ani nemohla nějak velmi překvapit. Pouze prostě přišla a nic nepokazila což bylo hlavní. Jediné, co mě ve filmu opravdu (mile) překvapilo, byl herecký výkon Nicole Kidman, protože u té jsem si nebyl jistý, jestli zvládne komedií pod režií Dugana. Nakonec to ovšem dopadlo více než dobře a Kidman byla osvěžující částí filmu. Jedním dechem: "Vtipné a příjemné. Zkrátka takové, na jaké jsme od dvojice Dugan / Sandler už odjakživa zvyklí!" Dávám 70 %.

16. července 2011
plakát filmu
70 %

Fast Five

Myslím si, že se konečně mužská část obecenstva dočkala svého "trháku roku". "Rychle a zběsile" byla, je a bude už asi navěky série, která mohla být co se týče kvality jakákoli, ale své fanoušky si vždycky našla. Obecně platí, že čím více má nějaká série dílů, tím víc upadá. Ovšem, taky je tady to prověřené rčení "výjimka potvrzuje pravidlo". No a u "Rychle a zběsile" je to (naštěstí) právě ta výjimka. U akčního žánru totiž vždycky platilo nepsané pravidlo, a to že stačí natočit pár pamětihodných akčních scén plných explozí a nepravděpodobných skoků, úhybů a chvatů a diváci jsou spokojeni. (Schválně jsem nenapsal divačky). To, že se k sérii připojil Dwayne Johnson jsem nějak výrazně neprožíval. Tvůrci chtěli lidi přilákat do kin za každou cenu, takže zvolili takovýhle tah. Já osobně si, ale myslím, že by na film lidi chodili i bez účasti Johnsona, protože největším a nejlepším lákadlem bylo spojení celé bandy. To musí být orgasmus pro každého akčního fanouška. Já bych to řekl asi tak, že od "Expendables" jsem nebyl na akční film tolik natěšený. Jistě, je třeba uznat, že se v tomto díle celá ta tvář skutečného "Rychle a zběsile" nějak nenápadně vytrácí. Už to nebyl film o autech a ilegálních závodech. (Jediná scéna z ilegálních závodů nakonec ve filmu ani nebyla!) Přípomínalo mi to snad vše z automobilového prostředí. Mělo to v sobě kousek "Loupeže po italsku", mělo to v sobě kousek "60ti sekund" jediné, co mi tenhle film nepřipomínal, bylo "Rychle a zběsile". Což je největší kotva filmu. Naštěstí, Justin Lin od trojky povyrostl i co se týče režisérských schopností, takže si sice diváci můžou kafrat, že už to není ono, ale nikdo nemůže tvrdit, že by tohle snad byl špatný akční film. Nakonec mě otevřený konec i potěšil a další díl bych klidně bral. A co herecká stránka? Co chcete vědět? Duo Diesel / Walker funguje už od začátku celé série a v tomto díle se nic nemění. Návrat Tyrese Gibsona a Ludacrise jsem uvítal asi nejvíce, protože společně s nimi přišla i nějaká ta sranda. Holohlavý Johnson vizuálně zaujme, herecky to je však šedý průměr. Sung Kang, Matt Schulze a dokonce i Gal Gadot přispěli něčím do funkčnosti celého filmu. Přece jenom je to pořád akční film a v nich se na herecké výkony nikdy úplně nehrálo. Od herců typu Diesel, Johnson žádné zázraky také čekat nemůžete. Jedním dechem: "Další část této série sice po kouskách ztrácí to, díky čemu se stala tak originální, nicméně pořád je to více než slušná akce! Johnson and Diesel are the best bald duo ever!" Dávám 70 %.

14. července 2011
plakát filmu
Láska a jiné závislosti
Love and Other Drugs
70 %

Love And Other Drugs

Nevím čím to je, ale tak jak mě nikdy romantické filmy moc nezajímaly, tak v roce 2011 mě zajímat začaly. Konkrétně tenhle mě zaujal díky svému zajímavému námětu. Už jsem z toho necítil tu provařenost a romanťák ne mě po dlouhé době opět působil svěže. Jistě, že zde byly jisté klišovité prvky a vůbec i klišovité momenty, ale i přesto film nepůsobil ohraně. Zasloužil se o to ale hlavně Edward Zwick, protože nejen režíroval, ale i psal scénář a někdo, kdo napsal scénře k filmům jako "Poslední samuraj" nebo "Odpor" si myslím zkrátka neumí napsat romantický film vyloženě klišovitý. Fakt, že to není jen "jeden z mnoha obvyklých" romantických filmů bude muset zkrátka každý divák mužského pohlaví. Tenhle snímek má totiž v první řadě zajímavé postavy. Ať už se jedná o hlavní či vedlejší postavy, každá z nich je zajímavá a ke každé si během filmu dokážete bez problemu vytvořit nějaký vztah. Jistě, místy film trochu připomíná skoro stejně starý snímek "Hlavně nezávazně", ale zásadní rozdíl je ten, že tenhle film jde více do hloubky. Je to takové komediální romantické drama. A někdy si dokáže film udržet opravdu vážnou tvář. Však už ten námět ze sebe dává znát jistou vážnost a dramatičnost. To, co se mi na filmu ale nejvíc líbí je to, že režisér Zwick dokázal ve filmu úplně v klidu přebíhat z těch dramatičtějších sekvencí do těch ryze komediálních a to tak, že to vůbec nepůsobilo rušivě či nemístně. Jak už jsem již zmiňoval, některé klišé prvky ale film nepostrádá a to vám dá nejvíce vědět v závěru filmu. Ovšem, když ta klišovitost není ve filmu přehnaná (což zde neplatí), jsem ochotný to úplně v klidu přehlížet. Další velké plus je herecká stránka. Jake Gyllenhaal a Anne Hathaway jsou perfektní herecký pár. V jistých ohledech sice Hathaway Gyllenhaala přehrává a to ne proto, že by snad měla zajímavější postavu, ale zkrátka jde velmi dobře poznat, že do té role dává více, než její herecký partner. Gyllenhaal to ale vše zachraňuje na svojí sympatičnosti a velkém charismatu. Kdo ještě určitě stojí za zmíňku je Hank Azaria. Myslím, že jako věčně nadržený a úplatků chtivý doktor se působil velmi dobře. Poslední, kdo stojí za zmíňku je Oliver Platt jakožto Gyllenhaalův byznys parťák. Celá jeho postava tady byla defakto jen proto, aby komediální stránka filmu opravdu působila komediálně. A díky Plattovi se to opravdu podařilo. To samé, akorát v dvojnásobné míře platí o Joshu Gadovi alias bratrovi Jakea Gyllenhaala. Jeho gagy vás zkrátka donutí se smát. Jedním dechem: "Opravdu kvalitní romantické drama, které se nebojí i tak vážné téma jako je Parkinsonova choroba podat humorně a z ruzných pohledu. Děkujeme pane Zwicku a veškerý herecký ansáble!" Dávám 70 %.

13. července 2011

Interstate 60

Tenhle snímek bych nazval pravděpodobně jako "nejvíc přehlížený film posledních deseti let". "Dálnice 60" je totiž dost nenápadný film a s takhle zajímavým hereckým obsazením je to všechno ještě mnohem více udivující. Ovšem, jak z mého názoru jistě pochopíte, fakt, že tento film většinou trčí někde v zadních policích všech filmových půjčoven pod tří centimetrovou vrstvou prachu, nemá nic společného s tím, že by to měl být snad špatný film. Ba naopak. Už jen podle jména režiséra a zároveň taky scénáristy poznáte, že tohle nebude špatný film. Bob Gale totiž stojí za scénáři celé trilogie "Návrat do budoucnosti". Taky už jen podle téhle nápovědy budete snad vědět, co tak máte nejspíše očekávat. Protože ano, "Návrat do budoucnosti" a "Dálnice 60" jsou si trochu podobné filmy. V obou se totiž dost koketuje s časem a jeho liniemi a oba dva tyto filmy působí pohádkově. Hlavní rozdíl mezi nimi je ale ten, že "Dálnice 60" není ani tak pohádka pro děti, ale spíše pohádka pro dospělé a jejich potomky v pubertálním věku. Jelikož v tomto filmu se probírají drogy, prostituce nebo svým způsobem i politika a právní systémy a další témata, která nejsou tak úplně pro děti. Jenže to se mi na tomto filmu právě líbilo. Snaži se celou dobu nenásilně poučovat, ale přitom diváka pořád baví. Je to film k vícero shlédnutí na němž jeho nedostatky naleznete opravdu asi jen z čisté potřeby či nucenosti. Další jeho plus je i jeho herecká stránka. James Marsden je sympatický a charismatický i když hraje tu ohranou, klišovitou postavu kluka, která hledá smysl svého života. Gary Oldman je jako kouzelník plnící přání velmi osobitý. Není to ten typický kouzelník, tak jak ho znáte. On své postavě dal nový rozměr a originální duši, takže počítejte s tím, že na jeho postavu nezapomenete i když už si nebudete pamatovat ani jmeno tohohle filmu. Christophera Lloyda jsem od jeho hereckých výkonů v trilogii "Návrat do budoucnosti" již neviděl (a to je hodně dlouhá doba), takže mě velice potěšilo, že jeho postava zde mi byla dokonce příjemnější, než když hrál praštěného vědce. Dále potěší i míhnutí hvězd jako Kurt Russell, Chris Cooper nebo Michael J. Fox. Každý z nich zde sice dostane jen jednu pořádnou scénu a už je po zbytek filmu neuvidíte, ale o to víc si jejich působení užijete. Jedním dechem: "Pohádka pro dospělé. Hodně kvalitní pohádka pro dospělé se skvělými hereckými výkony a brilantní pointou!" Dávám 90 % a prosil bych více takových skvostů.

9. července 2011
plakát filmu
V jako Vendeta
V for Vendetta
90 %

V For Vendetta

Řekl bych, že oproti ostatním komiksovým předlohám, je "V jako Vendeta" docela nenápadný snímek a myslím, že většinou i diváky podceňovaný a nepochopený. Lidi si pravděpodobně totiž myslí, že když je daný film "podle komiksové předlohy" tak bude zákonitě akční. Jestli čekáte dalšího "Iron Mana" nebo "Spider Mana", tak máte smůlu. Tenhle film je hlavně o příběhu, o ději. Autor předlohy zasadil do příběhu přísný politický režim a nechal se s ním postavy vypořádat. Nejde tu jen o světské úmysli hlavního hrdiny. Jde o celek. Jde o národ a jeho sjednocení vůči tyranovi. O tohle tady jde. To, že zde je nějaký hrdina s maskou a neznámou totožnosti je naprosto vedlejší. A to se mi na tomhle filmu právě líbí, že je to více film a jen další komiksový blockbuster. Úplně mi stačily veškeré akční scény (rozuměno souboji mezi hlavním hrdinou a režimem). Jelikož jsem byl uchvácen vším ostatním. Vzhled budoucnosti, přísný, hrůzu nahánějící politický režim, utrpení lidí. To všechno zobrazil režisér James McTeigue velmi realisticky a přesvědčivě. Ta temnota a smutek vyzařuje z filmu už od úvodních titulků. Je možné, že autor komiksu Alan Moore si tenhle film představoval jinak, jenže já komiksovou předlohu nikdy v životě neviděl a tak mi nedělá takový problem zkousnout filmovou podobu. Ano, je tady pár momentů, které nejsou tak realistické jako všechno ostatní z filmu. Například závěrečný souboj nože vs. zbraně. Jenže tady se opět film vrací do komiksových vod. Nože jsou prostě jediná V-ého zbraň se kterou umí a tak se to musí brát. Lezení po zdech je taky pěkná blbost, ale nikdo to nikdy na Spider Manovi nekritizoval. Herecké výkony celý film dobře podpírají. Hugo Weaving dokáže být se svým hlasovým projevem i pod maskou hodně charismatický a Natalie Portman zde hraje nejlépe ze všech herců v tomto filmu. Scéna, kdy její postava projde jakýmsi "očistcem" je asi nejsilnějším momentem celého filmu a musí každého diváka alespoň malinko citově zasáhnout. No a protože film se zaměřuje hlavně na tyto postavy, herci jako Stephen Fry nebo John Hurt už pak jen šikovně sekundují. Jedním dechem: "Tohle nemá být koule rvoucí biják. Tohle má být temný obraz budoucnosti, ve kterém se jeden národ snaží zjednotit. Tohle je totiž přesný obraz revoluce!" Dávám 90 %.

7. července 2011
plakát filmu
Insidious
Insidious
80 %

Insidious

Jak jinak začít studentské prázdniny, než horrorem. Ačkoli v tomto případě to byla spíše taková rána naslepo, jelikož jsem defakto o filmu skoro nic nevěděl. Ohlasy byly ale více než pochvalující. Místy padalo i označení "horror roku", což mi úplně stačilo. Na tento žánr se režiséru Jamesi Wanovi povedlo sehnat i nezvykle dobré herce. Když se to tak vezme tak vlastně kompletně celá tvorba Wana se vymýká jakýmkoli žánrovým standartům. Jediný jeho počin, který se špičkami prstů dotýkal vod průměrnosti, a to se jich ještě k tomu ani pořádně nedotkl, byl film "Zlověstné ticho". Tento film také není úplně obyčejný horror, protože obyčejné horrory mají v celé své délce pořád jednu a tu samoi tvář. Jsou tu duchařiny, vyvražďovačky, zombies a tak dále. Nicméně "Insidious" se nebojí jemně spojovat různé druhy tohoto žánru tak, aby to nevypadalo bizardně. Někdy scénárista Whannell, ale i režisér Wan sice mají co dělat, aby filmu udrželi tvář vážnosti (při pohledu na vyvolávání duchů v něčem, co vypadá jako kyslíková maska spojená s vysavačem vám dojde co mám vlastně na mysli), ale nakonec nedovolí filmu spadnout do vod sebeparodování. Film vám během sledování bude připomínat spojení "Paranormal Activity" a filmu "Šestý smysl". Ovšem celé je to mnohem funkčnější, protože Wan nám servíruje jak lekačky v těch typicky klišé horrorových momentech, tak i nečekané, hudbou podkreslené, mrtvičkové scény, v momentech a místech, kde je vůbec nečekáme. První polovina filmu je ta víc duchařská. To je ta polovina, kde si myslíme, že se díváme na klasický "baf" horror a obdivujeme pouze to, jak dokáže režisér hezky nestereotypně sázet lekačky do příběhu. V druhé polovině nám dojde, že tohle není tak obvyklý horror za jaký jsme jej na začátku mění. Atmosféra přestává být tak moc tajemná a všechno začíná být akčnější a absurdnější. Nikdy to ovšem nepřesáhne hranici únosnosti, což teď, pár dní po shlédnutí, vlastně považuji za největší plus filmu. To, co bych ještě rád vytýčil je hudba, která atmosféře a kompletně celému filmu dost pomáhá. V tomto případě pomáhá víc, než je u hudby zvyklé, ovšem funguje to zaručeně. Patrick Wlson je pro mě čím dál tím víc sympatičtější herec a tady jeho charisma opět zafungovalo. Rose Byrne oceňuji za to, že dokázala v tomto filmu vyjádřit strach a hrůzu pohledem, mimikou i tónem hlasu a nespoléhala se hlavně na to, aby kvalitně zakřičela když bude potřeba. Jamie Lee Curtis by si z ní mohla brát příklad. Jedním dechem: "Nebezpečné pro diváky se slabým srdcem. Tenhle film se totiž snaží čerpat z diváka čistý strach a hrůzu, a většinou to funguje. Opravdu je to horror roku!" Dávám 80 %.

3. července 2011
plakát filmu
Poslední vládce větru
The Last Airbender
20 %

The Last Airbender

Nikdy jsem moc nedal na nějaké divácké ohlasy či názory kritiků, a tak když všichni "splachovali tenhle film do záchodu", nechávalo mě to naprosto chladným a nestranným. Teď, když jsem se na film zhruba před týdnem podíval, tak musím říci: "Ano, je to opravdu špatný film!" S režisérem a scénáristou M. Nightem Shyamalanem to jde z kopce už od jeho filmu "Vesnice", ale že někdo, kdo vypustil do světa takové klasiky jako "Šestý smysl" nebo "Vyvolený" klesne během zhruba deseti let tak nízko, to jsem vážně nečekal. Jistě, film je co se týče vzhledu velmi pěkný. Shyamalan si dal záležet na to, aby prostředí ve kterém se příběh odehrává opravdu na diváky působilo jako z jiného světa. Tohle se mu bez výhrad povedlo a to musí potvrdit každý, kdo film alespoň chvíli viděl. Další věci ve filmu ale už tak perfektní nejsou. Celá ta mytologie o čtyřech živlech je zajímavá, jenže Shyalaman jí zpracoval tak, že jsem se skoro celý film jen nudil. Ani jedna z hlavních postav (včetně Avatara) mi nepřišla sympatická a celkově se ve filmu nenašel nikdo, kdo by mě čímkoli a jakkoli donutil fandit právě jemu. Scénář nabízel jen otřepané fráze a film byl plný klišé. Defakto, to co mu brání spadnout do kategorie "brak" je pouze a jen ona vizuální stránka a pouze za tu ode mě film sklidí nějaké ty procenta. Nehledě na to, že ve filmu působí jen samí neherci a nebo herci, kteří mají ještě hodně málo nahráno na to, aby snesli tak "velký projekt", jaký z tohoto filmu Shyalaman dělal. Dev Patel by se raději měl vrátit k dramatům, protože záporné role mu opravdu moc nejdou. Noah Ringer zase výborně ovládal jen bojové choreografie a zbytek jeho náplně, nějaké to hraní, ho snad ani nezajímalo. Jackson Rathbone na mě zase působil jako takový hezounek, který nic moc neumí a i postava, kterou hrál mi přišla taková nedůležitá nebo-li naprosto zbytečná. Herecký výkon Nicoly Peltz mi zase přišel úplně otravný a během filmu jsem na ní chytil silnou antipatii. Jedním dechem: "Film nezachránili ani herci, ani scénář a ani příběh. Nezachránilo ho nic! Prota ona vizuální stránka je v tomhle případě jen jakýsi nepodstatný makeup. Styď se Shyalamane!" Dávám 20 % a nejsem si ani pořádně jístý jestli si tento film tolik procent zaslouží!

8. března 2011

Armored

Myslel jsem, že si novým filmem nadějného režiséra Nimróda Antala jaksi zpravím chuť. Snímek "Ozbrojení a nebezpeční" figuroval slušným obsazením (Matt Dillon, Jean Reno, Laurence Fishburne a další), a zajímavou akční zápletkou, takže jsem šel bez většího rozmýšlení do toho. Naneštěstí jsem však znova šáhl na špatný film a skoro celý film jsem se nudil. Proč? Zápletka je sice zajímavá, ale nenabízí ani jiskru zábavy. Celý film jen sledujete, jak se příběh pohybuje po určených kolejích a ničím z nich nevybočí. Film se striktně drží scénáře a jestliže je největší chybou tohoto filmu právě scénář, je to obrovský průser. Kompletně celý film postrádá nějakou větší akci a když se ona akce (v posledních dvaceti minutách) konečně objeví, děj se zastaví a až do samého závěru se odehrává pořád v jedné lokaci, což vyvolává nudu i přesto, že se ve filmu konečně něco děje. Kdyby alespoň scénárista James V. Simpson příběh v momentě, kdy se odehrává na jednom místě nečím oživil, ale to on neudělá. Místo toho do příběhu nasype ještě více klišé scén, frází a zvratů, než v něm bylo. S tím nemohl nic udělat ani režisér Antal. Vlastně, když si to teď přehrávám v hlavě, tak Antal odváděl jako režisér dobrou práci, jen to díky scénáři všechno přišlo nazmar. Alespoň, že herci byli sympatičtí. Columbus Short byl typický klaďás a svou roli hrál tak, jak se očekávalo, takže tady nejde ani moc co hodnotit. Matt Dillon už měl mnohem lepší role a v tomto filmu moc ke své postavě neseděl. Laurence Fishburne mi to ale všechno vynahradil. Nasadil frajerský pohled, vzal si do ruky bouchačku, párkrát zahláškoval a měl mě v hrsti. Jean Reno zde překvapivě taky patřil mezi ty lepší herce. Jedním dechem: "Nuda. Herci jakžtakž vytahovali film ze srabu." Film trvá necelou hodinu a půl a většinu času mě lehce nudil, takže k tomu ani nemůžu napsat nějaké slohy. Zkrátka dávám 30 %.

8. března 2011
plakát filmu
Edith Piaf
Môme, La
50 %

La Môme

Autobiografické příběhy patří mezi moje nejoblíbenější filmy. Tyto filmy jsou specifické tím, že ve Vás díky osudům hlavních hrdinů skoro pokaždé vyvolají nějaký ten znatelný emocionální zážitek. Potvrdilo se to u filmu "Ray", "Chaplin", "Cadillac Records" a u mnoho dalších filmů, tedy alespoň u mě se to potvrdilo. Proto jsem si film o Edith Piaf nemohl nechat ujít. Věřil jsem, že to bude velmi povedené dílo už jen kvůli divokému životu a krásnému hlasu Edith Piaf. Jak už to ale tak bývá skoro i pravidlem, kdo se hodně těší, je o to více zklamán a přesně tenhle odrážecí efekt na mě působil po skončení filmu. Režisér a scénárista tohoto filmu - Olivier Dahan, chtěl odvyprávět celý Edithin příběh nějaký osobitým stylem, to jde na filmu vidět, ale osobitý styl neznamená vždy automaticky výborný styl. Tím, že Dahan tak zběsile cestoval mezi jednotlivými časovými úseky Edithina života mi osobně spíše jen motal hlavu, než aby si ode mě získával ten jím natolik toužebný údiv s příměsí respektu. Další věc je ta, že 140 minut je na tenhle film s touhle látkou opravdu moc. Kdyby se toho ujal jiný režisér, tak bych dnes možná mluvil jinak, ale Dahan mě překvapivě uměl svou režií místy i nudit a to se je co divit, vzhledem k faktu, jak pestrý měla hlavní postava život a co pro širý svět znamenala. I když film gradoval a kamera nabízela opravdu dobré záběry, nenechával ve mě film o Edith Piaf žádné emoce a už při prvním zaznamenání této skutečnosti jsem si řekl, že na tomhle filmu asi nebude něco v pořádku. Ani po herecké stránce toho není moc co říct. Marion Cotillard zachraňuje kompletně všechno a ano, opravdu si Oscara za svůj výkon v tomto filmu zasloužila, protože hrála Edith Piaf opravdu nezapomenutelně. Hrála energicky, drze a uřvaně, ale byla přesvědčivá a to je hlavní. Koho jsem si ještě byl schopný z filmu zapamatovat, je Gérard Depardieu a to spíše jen kvůli tomu, že je známý. Jinak ve mě žádná z hereček a herců nevyvolali nějakou větší pozornost, než ode mě měla zaslouženě Marion Cotillard. Jedním dechem: "Utahaná, místy nudné a bez emocí, ale zároveň dějově zajímavé a co se týče hereckých výkonů, tak výkon Cotillard Vám stoprocentně vynahradí všechny nezajímavé herecké výkony v tomto filmu!" Dávám 50 % a výše už rozhodně nemůžu jít!

2. března 2011
plakát filmu
Tajemná řeka
Mystic River
80 %

Mystic River

Nějakou pořádnou krimi jsem už dlouho neviděl a proto, když jsem se rozhodl tohle všechno napravit, šel jsem víceméně na jistotu. Clint Eastwood na režisérské stoličce, áčkoví herci před kamerou a něco o kvalité filmu naznačovaly i Oskaři. "Tajemná řeka" má vlastně normální zápletku v tom, že vidíme vraždu, nevíme kdo jí spáchal a pak už jen tipujeme skutečného vraha. Jenže tohle je film Clinta Eastwooda a zkušený scénárista Brian Helgeland z tohoto materiálu vytloukl také více, než by se mohlo na první pohled zdát. Ona především ta atmosféra zde dělá svoje. Eastwood umí ve správný moment zobrazit potřebnou scénu mrazivěji, než kdokoli jiný. Příběh není tak úplně předvídatelný a je plný zvratů, které opravdu fungují. Právě tento fakt odlišuje tuto krimi od všech jiných. Je zajímavé jak je tento film obdivován i nenáviděn. Na některé diváky film působí nezáživně a na některé zase úplně přesně naopak. Možná je to tím, že někteří byli zklamaní už jen proto, že nedostali to, co očekávali. Nedostali zkrátka tu pravou kriminálku. Jenže ona to ani čistá kriminálka není. Z větší části je to spíše drama a právě tohle dělí diváky na dvě skupiny. Na ty, pro které je tento film nervy drásající zážitek a na ty, pro které je to nepochopitelná nuda. Co se týče závěru, tak ten bych také tak úplně nešpinil. Jistě, už od samého začátku čekáte, že na konci bude nějaký velký závěrečný zvrat, takže tak úplně nevěřite tomu, co se vám tvůrci snaží předhodit. Fakt, že skutečně neznáme pachatele tady ale je po celý film a tak nás pravdivá odpověď v závěru filmu překvapí úplně stejně, jako kdybychom na to už od úvodu filmu nečekali. Navíc se ta kriminálka zápletka v závěru prolíná s vyvrcholením té dramatické zápletky, takže opravdu nechápu, jak tomuto filmu může někdo dát průměrné hodnocení. Ještě k tomu, když herci hrají výkony tak, že si ty Oskary opravdu zasloužili. Sean Penn je jako zhrzený a mírně řečeno naštvaný otec až k neuvěření přesvědčivý. Opravdu hodně mě překvapil, protože jsem u něj zvyklý spíše na klaďasy a v tomto filmu mě mile překvapil, protože jsem doslova hltal každou jeho repliku. Tim Robbins zde předvedl ale snad ještě lepší herecký výkon. Jeho hraní se měnilo společně s psychickou stránkou jeho postavy a on nic nezkazil ani nepřehrával, a protože hrál defakto nejtěžší postavu, tak jeho výkon oceňuji více, než ten Pennův. Kevin Bacon a Laurence Fishburne byli už jen pak potřebný zbytek k tomu, aby skládačka mohla fungovat. Nominace Marcii Gay Harden na Oskara byla podle mě už jen do počtu, protože její výkon nebyl ničím výjimečný. Jedním dechem: "Kvalitní film od Eastwooda, kvalitní příběh od Helgelanda a kvalitní výkony Robbinse a Penna. Co více mám k tomu napsat?" Dávám 80 % a ihned řadím do domácí filmotéky.

14. února 2011
plakát filmu
Minority Report
Minority Report
80 %

Minority Report

Steven Spielberg. Jméno, které zná bezpochyby každý. Pár jeho filmů jste určitě už museli vidět a určitě se Vám taky líbili. Co se mě týče, tak je jen pár filmů od tohoto pána, které jsem ještě neviděl a "Minority Report" byl jeden z nich. Na Spielberga trochu překvapivý výběr jelikož tento film je plný akce a prakticky je jen pro to mužské publikum. Éra rodinných filmů Spielberga už asi omrzela, takže trochu přitlačil na pilu a já jsem nemohl přestat chválit. Děj se odehrává v budoucnosti a zápletka se točí kolem věcí, které se ještě nevynalezly, ale scénáristé Scott Frank a Jon Cohen všechny podrobnosti parádně vysvětlili, takže se v příběhu mohl ztratit jenom ten, který nedával pozor a to vzhledem k tomu, jakým stylem Spielberg příběh vyprávěl, byl asi málo kdo. Jediné větší mínus je na filmu zbytečná prodlužovanost. Film má kolem dvou a půl hodin a divák už ke konci zkrátka chce vidět pouze rozuzlení zápletky a pak už jen závěrečné titulky, takže fakt, že se film protáhl o takových zbytečných deset minut je pro film jenom špatný. Pozitivních věcí na filmu je ovšem více. Už jen to, že vás film doslova přikove k sedačce o něčem vypovídá. Zápletka je zajímavá. Už jen tu nápaditou ideu takového kriminálního systému oceňuju. Sice byl film hned ze začátku předpovídatelný, rozuměno už od začátku jste tušili jak se film bude rozvíjet, ale od druhé poloviny filmu už jste nemohli tušit vůbec nic a museli jste se nechat vést příběhem. Akční scény jsou typicky Spielbergovské. Jde to z nich cítit. Byly dobře natočené, ale nefungovaly tak, jak by mohly. Megalomanské, přehnaně stylizované a uměle napínavé. Hezky se na ně koukalo, ale to je tak všechno. Závěr nepostrádá tu správnou gradaci a u závěrečných titulků máte pocit, že jste viděli kvalitní a moderní akční sci-fi, což ty všechny negativa jaksi utiší a donutí vás si v duchu říct: "Spielberg to zase jednou dokázal!" Castingově film také nezklamal. Volba Toma Cruise do hlavní role na mě sice působila dojmem jakože Spielberg vsadil na jistotu a nechtěl se moc štvát s vybíráním, a tak vzal toho nejsympatičtější hezouna, který se jako agent už dobře osvědčil a šoupl ho do filmu. Ovšem, ikdyž bych si v této roli dokázal představit i někoho jiného, musím uznat, že Cruise nebyl ve výsledku tak úplně marný a dokázal se přizpůsobit atmosféře filmu. Colin Farrell to už bylo jiné kafe. Role mu sedla jako ulitá a šlo poznat, že si jí užíval. Max von Sydow to celé kvalitně doplňoval a upřímně mě svým výkonem v závěru překvapil. Je zde ještě pár dobrých herců, ale zmiňovat jejich silné momenty je zbytečné a to proto, že na můj úsudek nedostali patřičný prostor. Jedním dechem: "Tohle je zkrátka typický Spielberg. No dobře, ne tak typický, spíše akčnější, než jsme zvyklí, ale Spielberg jde z toho cítit na sto honů. Jestli je to dobře nebo špatně to záleží na vkusu diváka. Já si to až na malé nedostatky užil!" Dávám 80 %.

14. února 2011
plakát filmu
Barva peněz
The Color of Money
90 %

The Color of Money

Filmy Martina Scorseseho byly vždycky mou slabostí. Každý má podle mě svého režiséra, jehož filmy ho nadchnou ať už se jedná o jakýkoli žánr. No a v mém případě je to právě Martin Scorsese. Avšak i kdyby Scorsese nestál za tímto filmem, určitě bych si ho našel také. Drama odehrávající se ve velmi netradičním prostředí, pojednávající o velmi zajímavém námětu a ještě k tomu podepřeno mnoha kvalitními herci, to se přece musí vidět! S nominací na Oskara za scénář naprosto souhlasím. Scénárista Richard Price udělal z normálního kulečníkového zápasu mezi dvěma rivaly doslova nervy drásající záležitost v niž donutil diváka zavrtat se do sedačky. Scénář navíc uměl i překvapit. Film díky němu nebyl až tak úplně předvídatelný. Vlastně diváka překvapoval co půlhodinu. Závěr filmu také není vůbec klišovitý a vyvolá úsměv na tváři. Režisér Martin Scorsese odvádí velmi dobrou práci. Bál jsem se toho, že ony kulečníkové zápasy budou nepřehledné a zmatečné, ale díky Scorsesemu tomu tak není, ba naopak, udělal právě z těchto scén kvalitní podívanou. Stopáž filmu je tak akorát, takže se nemusíte bát ani toho, že by vás přepadla nuda. Jestli se vůbec na technické nebo výpravné stránce najdou nějaké malé chybyčky (což není vyloučeno), tak na té herecké stránce se nenajdou žádné chyby. Za to se klidně zaručím. Paul Newman měl v roce 1986 již něco odehrané, takže tohle byla řekl bych od Scorseseho taková sázka na jistotu. Newman je v tomto filmu neopakovatelný. Veliký sympaťák s obrovským charismem, který vám už jen svými grimasy zpříjemní celý film. Oskar je zasloužený, protože nerváka zahrál stejně tak přesvědčivě jako kliďase, který ví co si počít. Tom Cruise tady taky velmi překvapil. Mladého bouřliváka zahrál skvěle. Opravdu, v tomto filmu uvidíte jeden z jeho nejlepších hereckých výkonů. Mary Elizabeth Mastrantonio je krásná a snesitelná, ale zase bych tady její herecký výkon nějak moc nevyzdvihoval. John Turturro pobavil a minirolička pro mého oblíbence Foresta Whitakera potěšila a příjemně překvapila. Jedním dechem: "Barva peněz je zkrátka něco jako přesná definice slova film. Skvělý scénář, kvalitní herci a zkušený režisér, z toho zkrátka musel vzejít silný naprůměr! Newman rulez!" Dávám silných a zasloužených 90 %.

3. února 2011
plakát filmu
Repo Men
Repo Men
70 %

Repo Men

Ano, takhle nějak by mělo vypadat akční sci-fi v roce 2010! Žádné sáhodlouhé výlety do jiných galaxií, ba ani žádné zástupy robotů. "Repo Men" je realistický snímek! Když se podíváte na "Star Wars" nebo na "Star Trek", tak i v dnešní době ve vás tyto filmy vzbudí jakousi nedůvěru k faktu, že by budoucnost opravdu takto mohla vypadat. U tohoto filmu si ale řeknete, že tato verze budoucnosti klidně možná je. Věda a medicína se zlepšují defakto ze dne na den, lidí jsou čím dál tím zkaženější a chudí jsou dnes ještě více chudí, než byli v minulosti. Proto je příběh o nějacích mužích, kteří pronásledují ty, co nezaplatili za transplantované orgány realistický, ale hlavně nesmírně zajímavý. Film je natočen tak, aby dnešního diváka zaujmul, takže v něm nechybí akční scény a chvílemi je tu dost krve a zlomených kostí. Scénárista a autor předlohy Eric Garcia má celý příběh krásně promyšlený. Není to klišé, umí to překvapit i přesto, že se na první pohled zdá, že to bude jen pouhé další tupé akční sci-fi. Má to spád a dějové zvraty opravdu dobře fungují. Režisér Miguel Sapochnik zase vyšperkoval bitky a akční scény a tak z tohoto filmu vznikla docela libová podívaná. Ovšem, i přesto, že film má mnoho plusů, pořád mi to "smrdělo" takovou tou obyčejností. "Repo Men" je pro mě zkrátka jen povedený a naprůměrný akční film, ale nikoli výjimečný snímek, který by měl shlédnout každý správný filmový fanoušek. Herecky se film také povedl. Jude Law patří mezi herce jež si své role vybírají pečlivě a když tak teď nad tím přemýšlím, tak si vybírá docela dobře, protože si nepamatuju na nějaký vyloženě slabý film ve kterém by hrál. Do této role se vžil natolik perfektně, že bych si v tomto filmu nedokázal představit v hlavní roli někoho jiného. Forest Whitaker mě avšak bavil více než jeho filmový parťák. Do svého výkonu dával více energie a je to samozřejmě znát. Liev Schreiber mohl dostat více prostoru, takhle mi akorát přišel nevyužitý. John Leguizamo mě hodně pobavil. Byla to příjemná vsuvka v příběhu, protože takové ztřeštěné role mu jdou. RZA mi svou malinkou rolí udělal radost, jelikož jsem jeho fanoušek, ale že by hrál těch sotva pět minut kdy byl na scéně nějak výtečně, to už říci nemůžu. Jedním dechem: "Nápadité a kvalitní, přesto ne tak úžasné! Jude Law je sympaťák a Whitaker je pan herec, ale ani oni tento film nedotáhnou k dokonalosti!" Dávám 70 %.

3. února 2011
plakát filmu
60 %

The Bucket List

Dramata občas neuškodí. Jsou to ty typy filmů, které diváka nejvíce emocionálně "zaměstnají" a když stojí námět za to, většinou jsou i kvalitnější a pro diváka zajímavější, než nějaká áčková komedie či sci-fi. U tohoto filmu jsem ale popravdě nevěděl, co od filmu čekat. Podobný "road adventure" námětů už se zpracovaly spousty a to jak komediálně laděných, tak těch, co hráli na tu dramatičtější strunu. Když jsem se však na film podíval z celkového pohledu, měl však co nabídnout. Rob Reiner nebyl a není špatný režisér a jestli je to na něco specialista, tak jsou to právě dramata. Skvělým příkladem toho je třeba film "Pár správných chlapů" nebo "Misery nechce zemřít". Navíc, před kamerou dvojka Morgan Freeman a Jack Nicholson to vůbec není k zahození. Celou první půli má film celkem velkou naději, že bude jiný, než ostatní. Naději, že bude kvalitnější, než všechny podobně lazené dramata. Ovšem, v druhé polovině začnete chápat, že je celý film zcela snadno odhadnutelný. Scénárista Justin Zackham nedokáže ničím pořádně překvapit. Není tu žádný pořádný zvrat, postavy jsou sice sympatické, ale stereotypní a jediné scénáristické plus tu tvoří dojemný závěr. Proto všechnu práci musí odvádět ústřední dvojka a režisér Reiner, jehož režie dělá film mnohem koukatelnějším, než by se dalo čekat. Má totiž možnost se vyblbnout ve scénách skoku z letadla, automobilové honičce a dalších podobně směřovaných scén, které mají být zřejmě něco jako kompenzace divákovi za uvědomnělou tvůrčí klišoidnost. Herci vše drží ještě o stupínek výše. Ikdyž se vlastně po celý film více nezaměříme na více než dvě postavy, vůbec to nevadí. Freeman a Nicholson jsou dost zkušení herci na to, aby ve dvou utáhli celý film. Oba dva udělali ze svých postav sympaťáky, takže je vlastně jen a jen na divácích, kterou postavu si oblíbí více. Kdybych měl avšak z této dvojice někoho vyzdvihnout, hlasoval bych nejspíše pro Jacka Nicholsona, protože dával podle mě do svého hereckého výkonu větší energii. Freeman hrál prostě takový charakter, na který jsme u něj zvyklí. Uvědomnělého a inteligentního muže, který jenom přihlíží a občas poradí. O nějakých vedlejších postav tu ani nemůžeme mluvit, protože samotný film se natolik věnuje Freemanovi a Nicholsonovi, že žádná vedlejší postava ani nemá prostor na to, aby se jakkoli projevila. Jedním dechem: "Lehce nadprůměrné, ale bohužel zároveň i stereotypní a předvídatelné drama, z kterého dělá nadprůměrný film pouze herecký talent dvou hlavních hvězd a uvědomnělost režisére Reinera!" Dobrá jednohubková záležitost. Dávám 60 %.

2. února 2011
plakát filmu
Ďáblův advokát
Devil's Advocate
80 %

Devil's Advocate

Tento film už každý alespoň jednou v životě určitě musel vidět. "Ďáblův advokát" je totiž snímek, který musí zaujmout každého diváka. Třeba jen nachvíli, ale zaujme. Tajemný a zajímavý námět odehrávající se mezi realitou a mystičnem, na režisérské stoličce Taylor Hackford, který rozhodně není špatným režisérem a proti sobě herci kalibru Pacina a Reevese, to už je zkrátka něco. Zní to hezky a nejlepší je na tom všem fakt, že nás film opravdu nezklame. Má to však těžké, když se na to podíváte s větším odstupem. Režisér Hackford musel film natočit tak, aby celý ten příběh vypadal důvěryhodně a realisticky, což je ve filmu, kde se celý děj točí okolo satana, dosti obtížné. Jenže přesně to se mu také povedlo. Hackford nikdy nenechá film zajít až do nějakých velkých extrémů a nad vším pouze drží onen nádech napětí a mystična, což vytváří velmi dobrou atmosféru a divák tak může doslova hltat každou další minutu. Třeba postupné zhoršování psychiky Marry Ann Vám může vyvolat i mrazení v zádech díky tomu, jak jí Hackford výborně divákům předhází. Příběh poctivě graduje až do samého konce. Scénáristé Gilroy a Lemkin si dali záležet opravdu i na maličkostech a tak nenajdete na tomto filmu větší nedokonalost ani kdybyste se fakt hodně snažili. Nevadí dokonce ani fakt, že film mohl být klidně kratší, protože i ty detaily, které jsou ve filmu zbytečné a navíc přežijete se zatajeným dechem. Navíc, herecká stránka filmu vše ještě více posiluje a dává všemu mnohem větší grády. Určitě největší poklonu si tady zaslouží mistr Al Pacino. Společně s jeho rolemi v Kmotrovi a Zjizvené tváří je tohle jeho nejlepší herecký výkon. I ten skutečný ďábel by se musel snažit, aby měl takové charisma a image jakou měl právě Pacino. To, jak se v jedné chvíli dokáže přeměnit z hodného šéfa na strach nahánějícího hajzla je obdivuhodné. Jde z něho zkrátka vycítit úplně všechno! Hřích, zkaženost, moc. To všechno z něho vycítíme už jen z jeho pohledu a proto se velmi divím, že nezískal alespoň tu nominaci na Oskara. Keanu Reeves je mu velmi dobrým soupeřem. Casting filmu je velmi dobře vybraný, protože už jen samotný vzhled herců vytváří takový kontrast. Pacino je ďábel a Reeves s tou svou mladou tvářičkou a uhlazenými vlasy má zase působit jako světlá strana lidstva. Myslím, že tohle je po trilogii "Matrix" další film, po kterém se Vám Reeves určitě vryje do paměti. Charlize Theron se tímto filmem také dobře uvedla do světa Hollywoodu. Roli odehrála více než skvěle a zaslouží si uznání alespoň za to, že dokázala svou roli nepřehrát. Dále pak překvapí i Delroy Lindo nebo Craig T. Nelson, ale na nějaké delší rozepisování to není. Jedním dechem: "Hackford to zvládl! Skvělá atmosférická chuťovka, při které Vám Pacinův herecký výkon vyrazí dech!" Dávám zasloužených 80 %.

30. ledna 2011
plakát filmu
80 %

Takers

Týmovek se už natočila obrovská hromada (a to hlavně v roce 2010), takže se dá říci, že "vyhrává" ta týmovka, která je pro diváka nejatraktivnější. Někdo si volí podle zápletky, někdo podle množství akce, někdo podle traileru a někdo zase podle hereckého obsazení. Já vždycky sázím spíše na tu posledně jmenovanou možnost a i když takový "A-Team" mě uměl navnadit, tak "Chmatáci" mě zaujali o trošičku více a to jak herecky, tak i dějově. Paul Walker, Matt Dillon, Idris Elba, Chris Brown, Hayden Christensen nebo Zoe Saldana a spousta dalších zajímavých jmen už mě láká od té doby, co jsem se o filmu poprvé dozvěděl. Na první pohled se zápletka zdá dosti klasická. Člen týmu se vrátí z vězení a hned se pouští se svou partou do další práce. "Chmatáci" jdou na to ale z trochu jiného směru a ikdyž je film postupem svého trvání čím dál, tím více předvídatelný, zpracování zápletky a její vývoj Vám zkrátka nedovolí, aby Vám to mohlo jakýmkoli způsobem vadit. Je to akční a má to grády. Nezachází to do všelijakých extrémů jako to bylo u snímku "A-Team", ale drží se reality. Postřelený se zkrátka opravdu chová jako postřelený a ten, který je střelen do hrudi je opravdu zákonitě mrtvý. Možná Vám tohle může přijít směšné, ale v dnešní době už se cení i tenhle fakt. Tohle Vás bude bavit i když už budete přesně vědět, co máte čekat. Film Vás sice překvapí pouze na první shlédnutí, ale bavit jen tak nepřestane. Můžou za to hlavně herecké výkony a akční scény. I tento film má však svá negativa. Jedním z nich je například určitý chaos v postavách. Každou chvíli jsem měl problem rozeznat, která postava je tahle a která zase tahle. Další z těch větších negativ je zbytečně natahovaný závěr. To je ale vše co mohu filmu s klidným svědomím vytknout a jsem rád, že toho je tak málo, protože to znamená, že mě film nijak moc nezklamal. Dokonce ani po herecké stránce. Určitě nejvíc se tu projevil T.I., který dokázal, že umí zahrát hajzla lépe, než nějakého klaďase v rodinném dramatu. Jeho výkon byl přesvědčivý a v některých divácích může (ale nemusí) dokonce probudit i nějaké ty emoce. Další, kdo stojí za zmíňku je Matt Dillon, který na charaktery různých detektivů přímo pasuje. Zde mě o tom přesvědčil. Další, kdo by Vás mohl zaujmout je rozhodně Idris Elba. Jako nekorunovaný vůdce party byl perfektní a ze všech ostatních herců měl to největší a nejsilnější "zlodějské charisma". Další herci, jako například Paul Walker či Chris Brown sice také nelenili, ale nezaujmou natolik, jako ti dříve zmiňovaní. Dokonce ani Zoe Saldana se zde moc nepředvedla, ale to je spíše chyba scénáristy. Jedním dechem: "Kvalitní týmovka s kvalitními herci, které pro svou realnost a gradaci odpustíte i obyčejnější zápletku, předvídatelnost a přetahovanost. T.I. rulez!" Dávám 80 % a čekám na další shlédnutí a tentokrát v čestině!

12. ledna 2011
plakát filmu
Svatý muž
Holy man
60 %

Holy Man

Komedií není nikdy dost! Zvlášť, když jsou v hlavní roli s Eddie Murphym a dosud jste je ještě viděli (anebo viděli, ale zapoměli). "Svatý muž" je jeden z těch filmů, které Vás zaujmou prakticky ihned potom, co se o něm něco málo dozvíte. Eddie Murphy jako budhistický vyznavatel, který pracuje v teleshopingu. Už tak to zní dost extrémně a ono to tak dokonce i působí, ale to je právě na tom to dobré. Přece jenom je to komedie a už jen díky námětu Toma Schulmana si divák řekne, že to má něco do sebe. I tato komedie chce diváky nějakým způsobem moralizovat, ale v tomto případě to vůbec nevadí, protože Schulman tenhle fakt tak šikovně zakryl, že to vůbec nějak nenarušuje samotný film. Hlavní postava totiž moralizuje již od samého začátku a proto si na to většina diváků lehce zvykne. Ale nemusíte se bát, že by se celý film jen dávalo najevo co je a co není dobré. Ona moralizace je totiž celý film jakoby v pozadí a nepřekáží těm všem fórkům, které film postupně nabízí. Režiséru Herekovi nejdou moc happyendy a ani dojemné scény, ale zase moc dobře ví, jak správně natočit nějakou vtipnou scénku, takže například scénka hypnózy nebo scéna, kdy G v televizi chodí po jednotlivých studiích a dělá jim tam rozruch jsou naprosto perfektní. Navíc, dávají i Murphyimu komediálnímu talentu prostor se rozšoupnout a ten toho samozřejmě využívá. Negativum je však fakt, že takových perfektních scének je ve filmu jako šafránu, takže film je sice příjemný a všechny fórky tady dobře fungují, ale na ty hluché mezery mezi tím někdo asi zapomněl. Neotravuje to sice moc, ale rozhodně už potom nemáte pocit, že se díváte na perfektní fílm. Ten happyend také mohl být méně klišovitější a nic by se nestalo. Herecká stránka filmu hodně pomáhá a když se kouknu na herecké obsazení, tak se ani nedivím. Eddie Murphy mi to byl o to více příjemný, protože byl vtipný, hrál svou postavu výborně a navíc, nestrhával na sebe všechnu pozornost, což je nejlepší kombinace, jakou jsem mohl dostat. U Jeffa Goldbluma zase zafungovalo jeho charisma a Goldblum po celý film dá se říci prakticky těžil jenom z něho. Kelly Preston byla hezká a to je všechno. Jelikož však hrála vedlejší postavu, tak mi ta neúplnost jejího talentu ani tak moc nevadila. Potěšil mě ještě Jon Cryer, který byl ve filmu zcela bezchybný. Jedním dechem: "Příjemná komedie, která má stejně kladů jakožto záporů, ale do karet jí hraje fakt, že nabízí skvělé herce, zajímavou zápletku a po skončení filmu máte alespoň nachvíli podobnou náladu jako hlavní postava." Dávám 60 %.

11. ledna 2011