adams89
Wanted
Hodnocení: 4 z 5 (****)
Wanted je konečně filmem, který si na cool dojem jen vyloženě nehraje, ale který cool opravdu se vším všudy je. Ruský režisér Timur Bekmambetov si ostruhy vydobil už svou Noční a Denní hlídkou a právě tyhle jeho zkušenosti jsou ve Wanted dost patrné. Herci o něm před uvedením filmu do kin mluvili jako o "šíleném géniovi", a to měli pravdu, protože jen málo jeho kolegů má cit pro tak úžasně vytříbenou efektní podívanou. James McAvoy si rolí přehlíženého losera, z něhož tvrdý výcvik udělá stroj na zabíjení, může po Pokání udělat další úspěšný zářez a my se jen můžeme těšit na ty jeho příští. I když vedle takových hvězd, jakými jsou Angelina Jolie nebo Morgan Freeman, by se k dobrému výkonu nechal strhnout snad každý průměrný herec. Wanted je filmem, od kterého nesmíte čekat žádný smysl pro reálno, jinak tvrdě narazíte. A právě na tu přehnaně nereálnou akci jsem si zvykl asi až v polovině filmu. Výsledné vysoké hodnocení potom dávám až díky bombastickému závěru, který bych se v tu chvíli nebál srovnat ani s Matrixem či Equillibriem.
Starship Troopers 3: Marauder
Hodnocení: 3 z 5 (***)
Co zpočátku vypadalo jako povedený žert, se skutečně stalo - Johny Rico se po deseti dlouhých letech vrátil, což je po předpotopní dvojce takový jeden malý zázrak. Stín Hrdinů Federace se mu podařilo překročit hravě, ostatně to žádnou práci ani nedalo, ale do Verhoveenova originálu to má stále daleko. Skrytý nepřítel rozhodně není žádným průšvihem nebo naopak peckou a coby béčko určené do regálů videopůjčoven neurazí ani nenadchne. S Casperem Van Dienem se také vrátilo naše staré známé vysílání Federální sítě. To samo o sobě neznamená, že tím přichází nějaká extra porce zábavy. Pro dobro celé věci ale je, že tady vůbec jsou. V rámci možností filmařů neurazí ani scénář a vedlejší postavy. Akční pasáže s počítačovými triky tomu 20-milionovému rozpočtu zhruba odpovídají a je jen škoda, že těch finančních prostředků nebylo více. Závěrečné dějství na broučí planetě bylo s příjezdem záchraného týmu tak kýčovité, až bylo zábavné, a to vlastně platí o celém filmu. Po nemastném a neslaném traileru jsem nečekal, že budu po filmu tak mile překvapen. Za daného stavu si asi těžko můžeme přát více.
BloodRayne II: Deliverance
Hodnocení: Fraška! (-)
Uwe Boll je zjevně šílenec, když se po své neúspěšné adaptaci Bloodrayne pustí do jejího pokračování. To málo, co jsem na prvním dílu ještě jakž takž vyzdvihl, jsem už tady hledal marně. Nová představitelka hlavní role Natassia Malthe zaujme snad jen svými křivkami, zbytek osazenstva je spolu s akcí a kamerou hotová katastrofa. Vrcholem celé té absurdity je prostředí, kde se film odehrává. Je až neuvěřitelné, že původní herní předlohu, odehrávající se za 2. světové války, postupně Boll pošpinil tím, že jedničku zasadil do středověku a druhý díl dokonce na Divoký západ! A pozor, není to ledajaký divoký západ, protože ta příroda tady, jako by z oka vypadla té nejšpinavejší díře kdesi na Ukrajině než té, jakou ji známe z Ameriky. Titulní píseň překvapivě ušla, to ale jen do té doby, co jsem ji v tom filmu neslyšel snad podvacáté. Celá tahle devadesátiminutová záležitost je výsměchem pro celý filmový svět, víc netřeba dodávat.
30 Days of Night
Hodnocení: 4 z 5 (****)
Z té dlouhé nekončící řady bídných hororů natočených za posledních několik let se 30 dní dlouhá noc jeví jako jasně zářivá hvězda. Hlavní přednosti filmu tkví v první řadě v originálním ději, vedle něhož si většina nových hororových kousků ani nevrzne. Na malé a od světa odříznuté městečko na Aljašce si během měsíc trvající polární noci políčí skupina krvelačných upírů a šerif v podání Joshe Harnetta je jeden z mála jejich obyvatel, kdo se jim dokáže postavit. Výtečnou mrazivou atmosféru i napětí, které po celý film panují, bych se nebál přirovnat k legendárnímu antarktickému hororu Věc. Zdrcující upíří útok na město je stejně tak děsivý jako jejich řev táhnoucí se temnou nocí a je navýsost efektně natočen. Jakmile odezní poslední výstřely z pušek a hrstka přeživších se ukryje na půdě v jednom z domů, film připomíná druhé Vetřelce nebo Úsvit mrtvých. Adrenalinové tempo vyprávění ustává až těsně před koncem, ale záhy potom následuje pointa, která stojí za tu chvíli přemýšlení. Moc dobrý horor, u kterého je ještě potřeba zmínit povedené vizuální zpracování, protože do ruda zbarvený sníh tady vypadá fakt dobře.
Bloodrayne
Hodnocení: 2 z 5 (**)
Krvavou počítačovou hru Bloodrayne, kde poloupírka v sexy latexovém oblečku po stovkách morduje nacisty, jsem jeden čas s velkou chutí hrál. Proto jsem se nad jejím blížícím se zfilmování tak zhrozil, když jsem na místě režie spatřil Uweho Bolla, autora těch nejhorších možných komerčních paskvilů. Ale abych pravdu řekl, s jeho nechvalnou pověstí filmového C-čkaře bych čekal od něj mnohem horší podívanou než jaké se mi dostalo. I když z atraktivního nacistického prostředí příběh nepochopitelně zasadit do středověku, to snad dokáže jedině člověk jeho kalibru. Kristanna Loken ztratila hodně sex-apealu od dob Terminátora 3, ale i tak mi postupně ve hlavní roli seděla. Naproti tomu Ben Kingsley si tu s Michaelem Madsenem svými unylými výkony ustřihli pořádný kus ostudy. Nakonec však i díky jejim známým tvářím ten výsledek není zase takovým průšvihem. Já si nemůžu pomoct, ale když vezmu v potaz ještě místy příjemné lokace a závěrečné finále, musím říct, že jsou určitě k vidění mnohem horší záležitosti. Ta Bollova kýčovitost je ale cítit na každém kroku, to pozná i slepý.
Bathory
Hodnocení: 3 z 5 (***)
Od rok odkládaného Jakubiskova Bathory se čekalo hodně, možná že až příliš. A není se čemu divit, příběh krvavé Čachtické paní a nálepka "nejdražší film střední Evropy" dokáží lidi pořádně nažhavit. Že budu ale po jeho skončení z kina odcházet tak rozpačitý, to jsem nečekal. Přitom první ze tří částí filmu, přibližující hraběnčinu osobnost a její problematický vztah s manželem, na pozadí války uherské šlechty s Turky, vypadala více než zdařile a status evropského velkofilmu jasně splňovala. Úvodní vyprávění starého mnicha o čachtické legendě, které se prolíná s válečnými scénami, zní velice poutavě. Akce patří dost možná k tomu nejlepšímu a trochu mi připomněla polské Ohněm a mečem. Diváka musí jistě potěšit dobrý výběr českých i zahraničních herců, z nichž jich většina odvedla na place dobrou práci. To platí především o Anně Friel, která si s náročnou rolí Alžběty Bathoryové zkušeně poradila. Nelze si nepovšimnout ani výborných dobových kostýmů, na naše poměry nevýdané výpravy, místy podmanivé hudby nebo vizuální stránky vůbec. Kámenem úrazu se ovšem ve druhé a třetí části stala dvojice mnichů v podání Polívky a Mádla! Ty jejich hračičky typu kolečkových a motorových lyží, jsem stejně jako Mádlovy pubertální výlevy vážně nežral! Z historického filmu se díky nim rázem stala nechtěná parodie, čímž mě Jakubisko nesmírně zklamal. Jak film postupně spěl do finále, byl čím dál méně přesvědčivý. Vytvořit z postavy, ke které už neodmyslitelná pověst krvavé vražedkyně zkrátka patří, úplnou světici a oběť intrik na mně ani trochu nezapůsobilo. Najde se určitě mnoho důvodů, proč vidět Bathory. Milovníci žánru budou ale z jeho výsledku patrně zklamáni. Investované miliony jsou na filmu hodně vidět a už kvůli tomu mu ten úspěch přeju, v ústech mi po něm ale na dlouho zbyla taková nepříjemná nahořklá pachuť.
Batman Begins
Hodnocení: 4 z 5 (****)
Zdá se, že oba nepovedené díly Batmana pod Joelem Schumacherem jsou již zapomenuty a že máme nyní před sebou zbrusu novou sérii s obrovským potenciálem do budoucna. Úspěch nového Batmana lze přičíst především talentovanému režisérovi Christopheru Nolanovi a přední herecké hvězdě posledních let Christianu Baleovi. Oba dali netopýřímu muži zcela nové rozměry. Už to není ten typický komiksový film, na jaké jsme byli zvyklí. Tentokrát se totiž celý film ubírá cestou realičnosti a to je oproti minulým dílům vcelku příjemná změna. Bale navíc Batmana ztvárňuje pomalu lépe než Michael Keaton před lety a jen tak potvrzuje, že ve své věkové kategorii nemá momentálně v Hollywoodu konkurenci. Když k těmto pozitivům ještě připočtete účast takových hereckých matadorů, jako jsou Michael Caine, Morgan Freeman či Liam Neeson, plus po dlouhé době konečně zajímavý scénář, nového Batmana shledáte jako dokonalou kombinaci. Potěší i skutečnost, že v jinak skvělé vizuální stránce najdeme minimum digitálních efektů. Vynikající filmový zážitek mi jen trošku kazí slabší záporáci, ale na to jsem si v batmanovských filmech už dávno zvyknul. Vyšší hodnocení si případně nechávám na blížícího se Temného rytíře.
The Messenger: The Story of Joan of Arc
Hodnocení: 2 z 5 (**)
"Josef, cos nám to pustil? Vzdyť se tam furt modlej a lítaj tam svatý!", pamatujete si nestárnoucí hlášku ze Slunce, seno a pár facek? Právě tak jsem si připadal při sledování Bessonovy Johanky z Arku. Neúspěšného pokusu, natočit historický film o francouzské národní hrdince. Proč si takový nadějný režisér musel vybrat slabou chvilku zrovna tady? Pro filmy z tohoto soudku mám velkou slabost, tak o to více u mně film propadl. Kámenem úrazu byl hlavně onen nešťastný způsob vypravování. Vždyť polovina z vražedně dlouhé stopáže se zabývá jedinou věcí, kýčovitě natočenými Johančinými představami o setkání s bohem. Ty postupem času začínají ukrutně nudit, a tak naštěstí přichází boje s Angličany o město Orleáns. Tady Besson už svoje kvality naplno ukázal, boje vypadají hodně realisticky. Ovšem vedle silné herecké trojky Johna Malkoviche, Tchéky Karya a Vincenta Cassela už film prakticky nemá co nabídnout. Nad Millou Jovovich u mně převládají spíše ty rozporuplné pocity. A ty mám nakonec i ze samotného závěru, kdy jsem marně čekal na nějaké to dojetí ze smrti hlavní hrdinky. Namísto slz přišla radost, že už film konečně končí. Tomu se zkrátka říká propadák...
Indiana Jones and the Kingdom of the Crystal Skull
Hodnocení: 4 z 5 (****)
Po Rockymu, McClainovi a Rambovi se na plátna kin s úspěchem vrátila další neodmyslitelná akční ikona konce 80. let, Indiana Jones. Už jsme v natočení čtyřky pomalu přestávali doufat, vždyť se stačilo podívat na toho prošedivělého pětašedesátníka v hlavní roli. Děj se ale naštěstí šikovně posunul o 19 let dopředu a věku našeho hrdiny se tím pádem trochu přizpůsobil celý film. Že by byla ale nouze o akci, to jistě ne. Po tajemství křišťálové lebky totiž pase také jednotka Sovětů v čele s uhrančivou Cate Blanchet. Harrison Ford zase dokázal, že se pro roli nebojácného archeologa už prostě narodil, když mu návrat po téměř dvaceti letech nedělal větší potíže. Je sice pravda, že jeho pověstný humor za minulými díly lehce zaostává, bičem a pěstmi se však Indi ohánět umí stále. Aby toho nebylo málo, po jeho bok se vrátila dávná láska Marion a do sestavy se dostala i vycházející hollywoodská hvězda Shia LaBeouf. Očekávání byla od čtyřky obrovská, co si budeme povídat. Smíšených pocitů se jen nemůžu zbavit nad závěrem s mimozemšťany, což rozhodně nejsem sám. Indiana Jones 4 ale ostudu prvním třem dílům dělat nebude a to čekání na něj se mi určitě vyplatilo.
The Mist
Hodnocení: 5 z 5 (*****)
Po Vykoupení z věznice Shawshank, dost možná nejlepším filmu všech dob, a neméně povedené Zelené míli nás Frank Darabont opět nepřestává omračovat svým režisérským uměním. Tentokráte si vzal na mušku příběh docela jiný, než vězeňské drama. Nad malým městečkem se po ničivé bouřce ráno snáší hustá bílá mlha, vzniklá důsledkem neúspěšných armádních pokusů, plná rozmanitých a ne zrovna přátelských forem života z jiné dimenze. My sledujeme osudy několika desítek nešťastníků, kteří se v daný moment zrovna nacházeli v obchodě, zcela odříznutých od okolního světa, obklopených pouze monstry z těch nejhorších nočních můr... The Mist je další novelou literárního mistra Stephena Kinga, z které se Darabontovi podařilo vytěžit maximum. Film je především o strachu jako takovém a zachycuje chování lidí ve stresových podmínkách, při kterých jich většina postupně ztrácela sebedůvěru a raději se začínala obracet k bohu. Jak už to tak bývá, Darabont sází na kvalitní herecké osazenstvo. Jednu ze svých prvních vážnějších rolí, milujícího otce, si tady zahrál Thomas Jane a zahrál ji perfektně, hlavně v posledních minutách jeho výkon graduje. Nedivil bych se, kdyby pak nějaké to ocenění nezískala Marcia Gay Harden, v roli duševně nemocné ženy. Jistě radost udělají i režisérem tradičně obsazovaní William Sadler a Jeffrey DeMunn. Hustá mlha není hororem v pravém slova smyslu, čekejte spíše mysteriózní thriller. Kapitolou samou je potom dění na konci, doprovázené fenomenální písní The Host of Seraphim, které vám svoji depresivitou doslova téměř vyrazí dech. Ještě nikdy se mi nestalo, že bych po závěrečných titulcích filmu nebyl čtvrt hodiny schopen jakéhokoliv slova a namísto toho jen tak tupě zíral do prázdna. Tak kontroverzní závěr, jaký si Darabont dovolil, vážně nemá obdoby. Hustou mlhu budu mít v paměti zarytou ještě hodně dlouho a prozatím je to pro mně jeden z filmů roku.
Hulk
Hodnocení: 2 z 5 (**)
Já věděl, proč mám tenhle film ignorovat celých pět let od jeho premiéry. V televizi jsem se na něj podíval až když opravdu nebyla jiná možnost. Režisér Ang Lee mě už před lety docela zklamal svým zpracováním Tygra a draka, ale co předvedl tentokrát, to už byla vážně silná káva. Přitom na tom námětu by se dalo stavět. Akční drama o vědci s narušenou DNA, který se díky několika nešťastným událostem vždy ve vzteku změní v zelené monstrum a ničí vše nač dosáhne, mi v rámci komiksů zase tak zlý příběh nepřipadá. První "dramatická" hodina filmu byla ale vyloženě nepovedená a nic podstatného ani neřešila. Eric Bana ji celou odehrál tupým výrazem, jako by mu zrovna uletěly všechny včely, a ani ta Jennifer Connelly vůbec nezářila. A proč si tu kazil renomé i Nick Nolte, tak to jsem už vůbec nepobíral. Zbytek filmu je potom vyplněn akčními scénami, které paradoxně vůbec nejsou akční. Na papíře možná tak vypadaly, v reálu to však byla pěkná blamáž. Vždyť to bylo směšné, když Hulk uhýbal před raketami z vrtulníků, když mu nic nedělaly vystřelené kulky ze všech možných zbraní a nebo když přežil pád z hranice stratosféry do moře. Celou dobu jsem si jenom přál, aby ho ta armáda už konečně zabila a já tak uviděl tolik kýžené závěrečné titulky. Po dvou hodinách zívání a absurdním závěru jsem se jich naštěstí nakonec dočkal. Neuvěřitelný Hulk s Edwardem Nortonem už bude doufám o něčem jiném než tahle slátanina, ale já už raději od toho nečekám nic.
Starship Troopers 2: Hero of the Federation
Hodnocení: 1 z 5 (*)
Inu, sešlo se pár nadšenců původního Verhoevenova trháku a řeklo si, že by nebylo marné natočit něco obdobného. Dali dohromady pochybný scénář, získali od sponzorů "pár babek", přemluvili několik odepsaných herců a hurá, začlo se natáčet. Kdyby výsledek pojmenovali jako Starship Troopers Fans a po částech ho hodili na server youtube.com, ještě bych to bral. Ale ne, oni z něj udělají pokračování s trapným podtitulem Hrdinové Federace a pošlou ho do celosvětové distribuce (ještě že ne do kin)! Dvojce chybí naprosto všechno, čím se mohla pyšnit jednička - pohledná akce, vizuální efekty na úrovni, chytlavá hudba, kupa charismatických postav a co je nejdůležitější, obrovská porce zábavy! Vojenská základna, kde se tu většina filmu odehrává se podobá spíše napůl rozpadlé kůlně, počítačové hmyzáky v efektech trumfne i o dvacet let starší Terminátor a dialogy jsou na tak špatné úrovni, že by je každý středoškolák o hodině slohu napsal lépe. A vrcholem všeho je, že vesmírný brouk se tady dá zabít pomalu jednou pistolí, což bylo u Verhoevena také naprosto nemyslitelné. Snad Hvězdné pěchotě spraví trochu reputaci chystaný třetí díl. Zázraky po jeho traileru určitě nečekám, alespoň se ale vrátí Johny Rico a propagandistické televizní reportáže, tedy věci, které jsme na jedničce tak milovali.
Last Legion, The
Hodnocení: 2 z 5 (**)
Tragičtější historický film jsem ještě nikdy neviděl a asi jen tak neuvidím. Kinotrailer a filmový plakát jsou zřejmě to jediné, co se na Poslední legii ještě jakž takž povedlo, zbytek už je totiž jen bída s nouzí a utrpením! V poslední době je to koukám nějaký trend, točit filmy s motivem artušovské legendy - Faquův Král Artuš a spousty televizních slátanin jsou toho budiž důkazem. Ale říkám si, proč? Na legendární a dosud nepřekonaný Excalibur z roku 1981 stejně už dnes nikdo nenaváže, tak proč se snažit! V případě Poslední legie je velký podiv, že se ji distributoři vůbec odhodlali vpustit do kin, protože tak amatérskou záležitost v nich jen tak nenajdete. Všechno je špatné - vizuální triky, choreografie boje i samotní herci. Z Colina Firtha sice ještě nějaké to charisma čiší, na utáhnutí celého filmu to však nestačí. A Ben Kingsley? Dříve možná všemi ceněný oscarový herec, dnes však již léta za zenitem a jen těžko by jste mu už věřili, že kdysi dávno byl schopen zahrát třeba takového Gándhího. Největším trapasem se ovšem stala režie Douga Leflera, tvůrce seriálů Xena či Hercules. To se také bohužel ve výsledku promítlo, a tak se těžko ubráníte pocitu, že sledujete spíše nějakou tu tuctovou seriálovou epizodu než pořádný film. Dávám radu k nezaplacení - nedívejte se na to!
Tmavomodrý svět
Hodnocení: 5 z 5 (*****)
"Český Pearl Harbor" by měl zaujímat čestné místo mezi nejlepšími polistopadovými tuzemskými filmy. Srovnání s hollywoodským blockbusterem se díky stejné době natočení a podobnému příběhu doslova nabízí a i přes osobní sympatie v Pearl Harbor hodnotím náš film ještě o stupeň výše. Jan Svěrák s otcem Zdeňkem dokonale zachytili v dnešní době neprávem opomíjenou kapitolu našich dějin, a to boj Čechoslováků ve službách RAF. A je velmi dobře, že se nevyhnuli ani tak ožehavému tématu, jakým bylo věznění pilotů v komunistických lágrech. Scénky z tohoto syrového prostředí jsou spolu s úvodním obsazení Čech nacisty na celém filmu pro nás tím nejbolavějším a nejemotivnějším zároveň. V příběhu plném přátelství na život a na smrt si životní roli zahráli Ondřej Vetchý a debutant Kryštof Hádek, opomenout nelze ani skvěle hrajícího Oldřicha Kaisera. Povedené trikové sekvence při leteckých soubojích ještě napomáhají faktu, že Tmavomodrý svět je na naše poměry velkofilm, který v současnosti nemá obdoby. Alespoň malým zadostiučiněním je pro stále žijící válečné veterány, protože to, jak dnešní společnost ctí válečné hrdiny je přinejmenším smutné.
Dirty Dancing: Havana Nights
Hodnocení: 3 z 5 (***)
Na první Hříšný tanec z roku 1987 dodnes vzpomínám jako na romantickou a taneční klasiku plnou nesmrtelných písní, jakou nepřekonal už žádný jiný film z tohoto soudku. Rozhodně jsem od dvojky nečekal, že by se mu ve výsledném hodnocení mohla vyrovnat, ba ho dokonce překonat. Děj se tentokrát odehrává o deset let dříve na Kubě, místě přímo stvořeném pro latinsko-americký tanec. Na tamější složité politické situaci s nastupujícím Castrovým režimem vidím také největší pozitivum z filmu. Zatím co v jedničce to bylo odlišné společenské postavení, co bránilo vztahu hlavní dvojice, teď je to zase pro změnu opačné politické přesvědčení. Taneční choreografii bych spolu se soundtrackem označil za průměrné. Diego Luna a Romola Garai si svoje odehráli, ale postrádal jsem tu mezi nimi nějaké větší citové vzplanutí, vždyť si snad nedali za celou dobu ani pořádnou pusu. Ještě že obsadili Patricka Swazyeho, který i přes svůj věk stále neztratil kouzlo. Výsledek však přesto odpovídá spíše nějakému Let's Dance než naší nestárnoucí klasice.
Cloverfield
Hodnocení: 4 z 5 (****)
O tajuplném projektu Cloverfield se toho před premiérou na internetových diskuzích probralo víc než dost a i když mi sci-fi říká hodně, o toto dění jsem se vůbec nezajímal. Vesměs pozitivně naladěným recenzím a komentářům diváků se člověk už ale těžko ubrání, a tak jsem se tedy na ten zázrak podíval. Tedy přiznám se, že asi žádný film mi neutekl tak rychle jako právě Monstrum. Překvapivě vůbec ne nudné úvodní minuty, kdy se ocitáme na rozlučkové oslavě a blíže poznáváme hlavní aktéry příběhu, jsou předzvěstí té slibované adrenalinové smršti, co následuje. Snímat příšeru devastující New York po celou dobu ruční kamerou a navíc vyděšenými smrtelníky byl vskutku geniální nápad. Srovnávání se Záhadou Blair Witch, filmem natočeným na stejný způsob, je zcela na místě, a asi hned nedokážu s jistotou říci, u kterého z těch dvou se mi napětím hůře dýchalo. A já vám můžu garantovat, že v takové scéně z temných zákoutí podzemní dráhy se budete někteří třást strachy! Spokojenost je vážně vysoká, jen ta stopáž mohla být klidně o pár minutek delší. Monstrum také lze přirovnat k Emmerichově Godzille, pětkrát dražšímu filmu, který však teď vedle této novinky vypadá jako laciný trik.
Under Siege
Hodnocení: 4 z 5 (****)
Zatím co Stallone vynikl vietnamským veteránem Rambem, Schwarzenegger dosud nepřekonaným Terminátorem a Willis Smrtonosnými pastmi, Steven Seagal si hvězdnou hodinku užil coby pozapomenutý kuchtík na nepřátely obsazeném vojenském křižníku. Z jeho Přepadení se pomalu stává klasika na poli akčních filmů a těžko uvěřit, že by sám ještě natočil někdy něco lepšího. Jeho likvidace protivníků, ať už smrtícími chvaty, dobře mířenými kulkami či kuchyňským náčiním, je pohledná i po těch letech. Drsné hlášky tu samozřejmě mají pevné zakotvení a laťku zábavy tak drží hodně vysoko. Naprostá většina seagalových filmů má tu špatnou vlastnost, že v nich vidíme tupé a nepřesvědčivé záporáky - tady to však vůbec neplatí, protože si ho zahrál Tommy-Lee Jones - a ten je profík, co se po něm žádá, to také dobře zahraje. Při pohledu, kam až klesá úroveň nových Stevenových filmů, poslouží Přepadení v Pacifiku jako krásná vzpomínka na staré dobré časy.
28 Weeks Later
Hodnocení: 4 z 5 (****)
Až po tomhle solidním pokračování si uvědomuju, jak moc byla jednička bez šťávy. Neznámý režisér Juan Carlos Fresnadillo dodal oproti Dannymu Boyleovi příběhu patřičně dynamické tempo, a tak se při jeho sledování asi málokdo nudil. Scénář je jasný, vylidněná Británie je pod taktovkou Američanů pomalu osídlována novými obyvately - jenže kde se vzal, tu se vzal, vražedný virus je opět na světě. Počet nakažených roste závratnou rychlostí a americká armáda je nucena sáhnout k tomu nejkrajnějšímu možnému řešení. Vůbec nejpovedenější částí filmu je vedle ostrého začátku hromadná likvidace všech obyvatel odstřelovači, zápalnými bombami a otravným plynem, režisér si totiž se zabíjením civilistů nedělá vůbec žádné servítky. S rozumnou délkou devadesáti minut tak potom 28 týdnů poté vypadá jako místy velice zábavný videoklip na zpříjemnění dlouhého večera. Zamrzí jen nelogičnost v podobě náhlého zjevení nakaženého Roberta Carlylea před jeho dětmi v samotném závěru, vždyť coby terč pro vojáky měl být už dávno po smrti. Přesto jsem s výsledkem spokojený. A nedivil bych se, kdybychom se v budoucnu, s ohledem na konec dvojky, nedočkali i třetího dílu.
10,000 BC
Hodnocení: 3 z 5 (***)
Když jsem před časem poprvé spatřil trailer k novému Emmerichově velkofilmu, kde se mamuti s pravěkými lovci vesele prohánějí kolem starověkých pyramid, neubránil jsem se ironickému smíchu. Bylo mi jasné, že historická fakta tu půjdou zcela stranou a že půjde jen o divákovo pobavení, přesto jsem na kalendáři datum premiéry netrpělivě vyhlížel. Záhy jsem však měl bohužel poznat, že Emmerichova fantazie nezná mezí. S přítomností mamutů v období starověkých otrokářských despocií, by se ještě s notnou dávkou tolerance dalo smířit. To samé se už ovšem nedá tvrdit o pravěkých dravých ptácích, vymírajících na naší planetě již před desítkami miliony lety! A třeba takový šavlozubý tygr, kterým se tvůrci tak dopředu chlubili, se tu potom mihne jen na pár sekund. Ale těžko film hodnotit po dějepisné stránce, když je jeho režisér takový jaký je. Příběh o vyvoleném hrdinovi, sjednocujícím další kmeny, aby svrhnul nenáviděnou civilizaci utlačovatelů a zachránil svoji milovanou ženu, se mi docela zamlouval. Procenta mu ale srážejí dialogy v tradičním "emmerichovském" stylu a romanticky laděné finále. Úplné zklamání to nakonec tak nebylo, vizuálně byl film přitažlivý. Kvalitou bych ho zařadil někam mezi Apocalypto a Cestu bojovníka.
Atonement
Hodnocení: 5 z 5 (*****)
Těžko se mi hledají slova, kterými bych vyjádřil své pocity nad něčím tak nádherným jako je Pokání. Ať dělám co dělám, na jiný další film s příběhem tak útočícím na divákovy emoce si nemůžu vzpomenout. Tak ohromnou spalující vášeň a tragickou lásku, jakou tady k sobě prožívají oba hlavní aktéři, můžeme s klidným svědomím přirovnat k literárnímu Romeu a Julii. Keira Knightley a James McAvoy tady jako mladí herci opět dokazují svůj nesporný herecký talent a i to, že oba jsou velkým příslibem do budoucnosti Hollywoodu. V první polovině filmu odehrávající se před válkou je však oba zastiňuje mladičká Saoirse Ronan, představitelka třináctileté Briony. Právě její bujná dětská představivost zaviní Robbieho pobyt ve vězení a následné útrapy ve válkou zmítané Francii. Kruté odloučení dvou milenců, spolu s jejich dopisy plných lásky a naděje na shledání, v sobě skrývá tolik emocionálního vypětí, že by to klidně vystačilo na několik filmů. Režisér Wright nám navíc úžasným způsobem servíruje svůj pohled na válku. Ať už je to Brionin kajícný pobyt v nemocničním špitále plném umírajících vojáků či evakuace Spojenců z Dunkerku. Tady se mu povedl mistrovský technický kousek - pětiminutový záběr bez jediného střihu napříč pláží s obklíčenými Francouzi a Brity. Naprosto úžasná scéna, která se dá srovnat snad jen se Spielbergovým vyloděním v Normandii. Překvapivé rozuzlení děje v závěru je jednou velkou emocionální bombou a ač mě k slzám nedohnalo, lepší film než je Pokání jsem od loňského léta neviděl.
Incredible Torture Show, The
Hodnocení: Fraška! (-)
Jediní, kdo ocení tuhle nechutnou a perverzní podívanou, budou asi jen diváci se sadomasochistickými sklony a zvráceným druhem humoru, protože každý normální člověk ji musí okamžitě zavrhnout. Já sám osobně se považuju za vítěze, když jsem to dokázal dokoukat do konce a nepozvracel se u toho. A o čem že to vlastně je? Jakýsi bláznivý umělec Sardu vlastní na okraji města malé divadlo, ve kterém pořádá krvavá představení, v nichž jsou přímo na jevišti vražděny mladé ženy - naivní diváci v hledišti si myslí, že jde jen o kouzelnické iluze, a tak nadšeně tleskají... Představení skončí a části těl mrtvých hereček poté putují do klecí, kde Sardu uchovává nahé zdivočelé kanibalky. Občas Sardu se svým pomocníkem Ralphusem (strašná postava) nevybíravým způsobem poučí některou ze svých neposlušných otrokyň. Tu a tam si zase do svého království Sardu pozve kamaráda doktora, aby si chlapec pořádně zablbnul - ta jeho operace je nejnechutnější scénou celé této zhovadilosti. Proč zhovadilost a ne film? To protože nazvat tohle dílo filmem by bylo přinejmenším rouháním! Sorry, ale tohle nemělo nikdy spatřit světlo světa!
Wimbledon
Hodnocení: 4 z 5 (****)
Konečně tu máme film z tenisového prostředí! Tenhle sport já sleduju stejně jako fotbal či hokej, navíc i romantickými komediemi nepohrdám. Takže dokonalá kombinace. Titulní dvojice herců mě skvěle bavila, hlavně Paul Bettany (nemůžu se ubránit podoby s ruským tenistou Nikolajem Davyděnkem) a ty jeho vnitřní monology během zápasů. Skoro bych těm oběma to tenisové nadání i věřil. Děj je sice jednoduchý - láska mezi dvěma tenisty na Wimbledonu způsobí, že on, outsider, začne vyhrávat, zatímco ona, vycházející hvězda, začne ztrácet formu - ovšem jako námět do romantické komedie postačí bohatě. Tvůrcům filmu se zdárně podařilo navodit atmosféru wimbledonského turnaje a všech těch věcí kolem. A kdo by vlastně čekal opak, když už se pyšní takovými hity jako jsou Nothing Hill nebo Láska nebeská. Mrzelo mě jen, že se jim do filmu nepodařilo obsadit v menších rolí skutečné aktivní sportovce. I přes tuhle drobnou výtku a klišovité poslední minuty se Wimbledon zařadil k mým oblíbeným oddychovkám. A zvlášť na něj nezapomenu, když jsem se jeho příběhem částečně inspiroval v mé maturitní slohové práci.
Juno
Hodnocení: 4 z 5 (****)
Schválně, za jak dlouho si zamilujete Ellen Page, v roli šestnáctileté nechtěně otěhotnělé dívky. Mně si Juno získala hned jak poprvé promluvila, protože ta vlna pozitivní energie, co z ní vyzařuje, nelze jen tak přehlédnout. Pro herečky mladší dvaceti let, bývá nominace na Oscara celkem vzácností, jenže v jejím případě to těm filmovým kritikům budete muset chtě nechtě dát za pravdu. Ačkoliv řeší film poměrně závažné téma, díky jeho křehkosti a půvabu si při něm odpočinete i možná pobavíte zároveň. Atmosféru kolem mladé dívky dokonale vykreslují barevná schémata ročních období, animace hlavní hrdinky při úvodních titulcích či vhodně zvolený soundtrack. Je pro mně ale dosti velkým překvapením, že byl film nominován na Oscara za nejlepší film. Vždyť zase tak něco extra to nebylo, ne? Po zklamání z Tahle země není pro starý se nemůžu ubránit dalších smíšených pocitů z letošního udělování zlatých sošek.
Dark Angel
Hodnocení: 2 z 5 (**)
Znáte to, místo abyste pozorně sledovali film, který jste si pustili, odpočítáváte na hodinách každou minutu, kdy už ta ptákovina konečně skončí. Tak přesně takovým pocitem jsem trpěl při Temném andělu, prý "béčkové klasice", jak jsem se v mnoha názorech překvapivě dočetl. Ve filmografii Dolpha Lundgrena nalezneme dobrých filmů jako šafránu, zato těch z druhé kategorie víc než dost. Tenhle případ je ovšem extrém. Třeba takový Lundgrenův Mstitel sice bylo doslova kované béčko, ale člověk se u něj aspoň místy královsky bavil. To u Temného anděla se jenom pousmějete těm několika málo ojedinělým hláškám a jinak jste stále nuceni se mračit nad jeho absurditami. Také si momentálně ani nemůžu vybavit hůře ztvárněného záporáka než ten legrační mimozemšťan tady. No nebylo snad k smíchu, když každé své lidské oběti před zabitím řekl "Přicházím v míru"? Těch ušmudlaných 30% dávám za agenta FBI Smithe a to jeho hádání a naší hlavní postavou.
Starsky and Hutch
Hodnocení: 4 z 5 (****)
Svět počítačové série GTA pro mně znamená asi tolik, co ve filmovém světě Darabontovo Shawshank. A právě při sledování Starskyho a Hutche jsem si jej po čase dokonale připomněl. Sedmdesátá léta a život v okolí Bay City by byla vážně nádherná představa - na každém rohu opálená kočka, po ulicích se prohánějí naleštěné sporťáky a móda frčí ve stylu perfektních účesů, těsných džín a košilí s vystrčenými límci. A do toho všeho sympatická dvojka detektivů David Starsky a Ken Hutchinson v podání Stillera a Wilsona. Tyhle dva jsem do dneška vůbec neměl v lásce, ale tímhle filmem u mně tak zabodovali, jako málokdo před nimi. Je vidět, že si natáčení náležitě užívali a že jsou velcí kamarádi nejen před kamerou. Těm jejich komickým eskapádám, jsem se vážně od srdce zasmál. Policejní nadřízený našich hrdinů byl také dobře zahraný a dost mi připomněl ty věčně nespokojené šéfy, jaké míval legendární Harry Callahan. Starsky a Hutch se jako úspěšný původní seriál těšil před lety velké popularitě diváků a o filmu si myslím, že za ním vůbec o mnoho nezaostává.
Verze 3.3.0 All Rights Reserved
Podmínky užití | Reklama
RSS | Kontakt | FAQ
0.017 sec. (PHP: 67% SQL: 33%)
