adams89

Jméno
Miroslav Adamec
Věk
34 let — narozeniny slaví pozítří (Beran)
Bydliště
Plzeň / Havlíčkův Brod
Twitter
Facebook
Instagram
Poznámka
Názory
plakát filmu
100 %

Hodnocení: 5 z 5 (*****)

Ze sportovních dramat mě ještě nic tolik nezasáhlo. Vážně. Warrior nabízí doslova emocionální žně. Grandiózní závěrečné minuty s písní, u které mě mrazí ještě teď. Herecké trio je famózní Daleko lepší zážitek než u Fightera a Wrestlera. Na porovnání s prvním Rockym si troufnu až po čase, ale tenhle film má na to, stát se v novém miléniu jeho následovníkem.

7. prosince 2011
plakát filmu
50 %

Hodnocení: 3 z 5 (***)

Carpenterova klasika si o prequel určitě říkala. Otazníků kolem norských polárníků bylo dost. Výsledek mě příliš nepotěšil, ale ani nepřekvapil. Atmosféra a napětí žádná sláva. Všechno takové očekávatelné a bez šťávy, ale snad ještě v mezích průměru. Mrzí me, že se herecké obsazení tentokrát neobešlo bez ženské přítomnosti Ještě že tu a tam zazněla ta norština. Dojem mi vylepšila závěrečná scéna, na kterou tak dobře navazuje verze z roku 1982.

7. prosince 2011
plakát filmu
Dluh
The Debt
60 %

Hodnocení: 3 z 5 (***)

Zpočátku je Dluh dobrý špionážně-psychologický thriller. Herecké obsazení navíc nadstandartní. Po jeho zhlédnutí jsem se ale nemohl ubránit smíšeným pocitům. Odehrávat se celý snímek za Studené války, dopadlo by to daleko lépe. Události ve Východním Berlíně mi připomínaly Mnichov nebo televizní Hon na zločince. Tam jsem vyloženě problém neměl. Ten nastal až v posledních patnácti minutách, které tak trochu degradují všechno to dobré.

7. prosince 2011
plakát filmu
Kovbojové a vetřelci
Cowboys & Aliens
40 %

Hodnocení: 2 z 5 (**)

Další z mnoha zbytečných blockbusterů, od něhož se tolik čekalo. Jako by to ani nenatočil Favreau, ale někdo jiný. Trailery možná ukazovaly, že se žánry westernu a sci-fi dají kombinovat, film samotný už však nikoliv. Naprosto tam chybí to komediální odlehčení, ale to je zbytečné zmiňovat. Craig s Fordem mi nevadili a na Olivii Wilde se dívalo dobře. Lituju však Rockwella, že hrál tak dementní postavu. Nelogičností je ve filmu, jak máku, a závěr plný klišé také výsledný dojem nevylepšil. Celkem slabota.

7. prosince 2011
plakát filmu
Sanctum
Sanctum
50 %

Hodnocení: 3 z 5 (***)

Klaustrofobnost z Pádu do tmy Sanctum tolik nedosahuje. Škoda. Kde víc ji očekávat než ve filmu o zatopených jeskyňářích. Nemůžu říct ale, že bych se nudil. Snímky o přežití v jeskyních je jako šafránu. Můžeme být rádi alespoň za tohle. Nějaké to napětí si film přece jen udržoval. Po dokoukání filmu jsem se přistihnul, že o zdejší jeskyni hledám nějaké bližší informace... A nalákáním Jamese Camerona v úvodních titulcích člověk nesmí začít věřit na zázraky.

7. prosince 2011
plakát filmu
90 %

Hodnocení: 5 z 5 (*****)

Velikán William Wyler je právem považován za toho nejlepšího filmového tvůrce "starého Hollywoodu" a vedle historického žánru (Ben Hur) a westernu (Velká země) se do našich pamětí dokázal nesmazatelně zapsat i na poli romantických komedií. Pro někoho může působit zvláštně, že nejlepší romanťák pochází z roku 1953, ale skutečně je tomu tak. Mladičká a roztomilá princezna Audrey Hepburn a šarmantní novinář Gregory Peck společně vytvořili jednu z těch nejkrásnějších filmových dvojic, co kdy vůbec byla. Na své si tedy přijde jak mužská, tak i ženská část publika. Atmosféra prosluněného Říma je prostě dokonalá a hned dostanete chuť tam zajet na výlet. Místo tradičního romantického konce, kdy si oba partneři padnou do náruče, nás čeká naprosto kouzelné a zároveň uvěřitelné finále, které zahřeje u srdce. Dnes již klasický snímek neztrácí svůj lesk i po více jak padesáti letech a stále dokáže pobavit i dojmout zároveň. Zlatý hřeb světové kinematografie, co víc k tomu říct...

17. ledna 2010
plakát filmu
Avatar
Avatar
90 %

Hodnocení: 5 z 5 (*****)

Za posledních 5 let, co se větší měrou zabývám filmem, se neobjevil žádný titul, který bych tak dychtivě očekával. Konec je s těmi nekonečnými měsíci čekání, sledování všemožných upoutávek a pročítání nekonečných diskuzí. James Cameron už od prvního Terminátora, film po filmu, posouvá digitální triky směrem kupředu jako nikdo jiný a Avatar neměl být vyjímkou. Mělo se jednat o přelom, ne-li revoluci v technických možnostech. Takové věci jsme se dočkali, to si myslím já. Avatar totiž vypadá vskutku nadpozemsky. Od příletu Jakea na Pandoru jsem byl doslova omámen všemi těmi krásami a rozmanitostí tamní přírody. Člověk to ani slovy nedokáže popsat, co všechno na tom plátně viděl. Mnohokrát proklamované 3D nejvíce vyniká v pralese a vůbec ve všech exteriérech. Jsem rád, že moje první zkušenost s touto vymožeností byla zrovna u Avataru. Příběh není příliš originální, to se zlým jazykům upřít vážně nedá, ale i tak jsem v prvních minutách měl co dělat, aby mi něco neuteklo. Titulní melodii od Leony Lewis jsem si zamiloval ještě týdny před premiérou filmu, takže po této stránce také spokojenost. K Samu Worthingtonovi škoda cokoliv psát, rok 2009 byl zkrátka jeho. Vedlejší postavy rovněž nezklamaly a počítačová Zoe Saldana byla i přes mimozemský původ kus. Tolik diskutovaná závěrečná bitva lidí a Navianů nebyla největší filmovou bitvou (jak se v kuloárech dopředu šířilo), ale i tak to byla pastva pro oči. Váhal jsem dlouho, jestli hodnotit devadesáti nebo stovkou, nakonec jsem se přiklonil k první variantě. Nevím, jak se budu na Avatar tvářit po třetím či čtvrtém zhlédnutí, ale momentálně mi připadá, že se Cameronovi podařilo natočit film hodný Titanicu.

7. ledna 2010
plakát filmu
2012
2012
60 %

Hodnocení: 3 z 5 (***)

Emmericha v lásce nějak zvlášť nemám, ale zánik celé naší civilizace podle mayské předpovědi, to už si tu pozornost zasloužilo. 2012 je takovým dalším jeho typicky charakteristickým filmem, plným otravných a nesympatických postav, patriotistických velkohubých keců, ale také i digitálních triků, které si zaslouží uznání. U hlavních hrdinů mám problém, protože pisálek Cusack, bláznivý vědátor Harrelson ani humanistický úřada Ejiofor mě prostě vůbec neoslovili. Když už, tak ruský magnát Yuri mě dokázal rozesmát, a Danny Glover jako americký prezident také nebyl špatnou volbou. Jakmile přijde na onu zkázu planety, je na co se dívat. Zhroucení katedrály v Římě je trikově okaté, až běda, ale zbytek, ať už jde o destrukci amerických měst nebo o obří vlnu zaplavující vrcholky Himalájí, to už je bomba. Oceňuju ten nápad se záchrannými archami i ty podmínky, za jakých se tam člověk mohl dostat. Ten celý mezinárodní projekt mi přišel celkem dost reálný a proveditelný. Závěrečné dění mi nevadilo, naopak. Na pointu z Proroctví nebo Pandora to sice nemělo, přesto jsem nad filmem cítil jakési uspokojení. 2012 můžu s klidem označit za dobře provedenou práci...

7. ledna 2010
plakát filmu
Prokletý klub
Damned United, The
80 %

Hodnocení: 4 z 5 (****)

Sportovně laděné drama z prostředí první a druhé anglické fotbalové ligy bylo pro mně, coby zasvěceného fandu, velkou výzvou. Výzvou o to větší, když ho natočili sami Angláni, nikoliv Američané, kteří budou klasické kopané těžko tolik rozumnět. Z klasického omletého schématu o vítězné cestě podceňovaného mužstva se postupně vyvinul příběh plný akce, humoru a napětí. Setkáváme se s Brianem Cloughem, mladým nadějným trenérem druholigového Derby County, jenž se při pohárovém utkání dostává do konfliktu s koučem mistrovského Leedsu United Donem Reviem. Nenápadnou roztržkou, umocněnou navíc hořkou prohrou, potom mezi oběm propuká obrovská rivalita. Brian touží porazit Leeds a dokázat ve své zemi, že je lepším trenérem, než jeho protějšek. To ale znamená jediné, probojovat se do Premiere Legue! Následuje zákulisní pohled do prací v klubovém vedení, shánění nových posil, stoupání vzhůru tabulkou a spousta dalších událostí... Prokletý klub je hereckým koncertem Michaela Sheena, který se do známého ambiciózního paličáka a charismatického harcovníka v jedné osobě vcítil vážně dokonale. Navíc mu zdatně sekundují Timothy Spall a Colm Meaney. Kdyby se vysoká kvalita držela i v poslední třetině filmu, bylo by to skvělé. I tak se ale zatím lepší film o fotbale ještě nenatočil a asi jen tak nenatočí.

3. ledna 2010
plakát filmu
70 %

Hodnocení: 4 z 5 (****)

Na spočítání dobrých hororů, co se za celý rok natočí, postačí náročnému diváku prsty jedné ruky. Pandorum, odehrávající se na zdánlivě opuštěné vesmírné lodi, kde se z hibernačního spánku probouzí dva astronauté a na nic si nepamatují, sem ale určitě musím počítat. Tématem a zpracováním je film v mnohém příbuzný s Horizontem události, Pádem do tmy či Vetřelcem a atmosféru má vybudovanou dost slušnou. Existencionální příběh lidstva je působivý a to mám na mysli i jeho vyvrcholení v posledních minutách. Ben Foster v hlavní roli hraje možná až překvapivě přesvědčivě a ostudu nedělá ani matador Dennis Quaid. Jisté pochybnosti ale asi nastanou v postupně se objevujících vedlejších rolích, které filmu zbytečně srážejí procenta dolů a zbytečně ho ženou do béčkové kategorie. Povedených pasáží je však i tak dostatek. Pro české publikum je asi nejvíce příjemným šokem samotný úvod, v němž nakrátko zazní naše mateřština. District 9, Moon, Pandorum... doufám, že následující rok nám přinese také několik takových sci-fi překvapení.

21. prosince 2009
plakát filmu
Moon
Moon
80 %

Hodnocení: 4 z 5 (****)

Moon je tak skromným sci-fi filmem, že o dva roky starší Sunshine vedle něj vypadá jako hotový blockbuster. I přes nizoučký rozpočet jsou měsíční exteriéry a těžební základna společnosti Selene na dost bohaté úrovni. Nejvíc ale oceňuju děj a jeho rozuzlení na konci. Zápletka se nese v duchu již zmíněného Sunshine, Bayova Ostrova a Kubrickovou Vesmírnou oddyseou. Během filmu možná budete zmateni a nebudete vše chápat, závěrečné minutky ale vše tvrdým tónem zodpoví. Ano, čelist mi skoro spadla, přesto se ještě konec o chvilku natáhnout mohl. V hlavní a vlastně i jediné roli tu září Sam Rockwell. Herec, kterého má většina diváků zafixovaného jako slizkého vraha ze Zelené míle, si úlohu osamélého astronauta pěkně užíval. Potěší i dobře známý hlas Kevina Spaceyho, znějící z robota, coby jediného společníka hlavního hrdiny. Ačkoliv byl tenhle snímek natočen za směšné peníze, muziky z něj hraje až až. V rámci žánru tak může Moon směle konkurovat i svým mnohem profláklejším příbuzným.

18. prosince 2009
plakát filmu
Resident Evil: Zánik
Resident Evil: Extinction
70 %

Hodnocení: 4 z 5 (****)

První Resident Evil měl špatného režiséra a přesto si své diváky našel. Dvojka už byla katastrofální celá a nelíbila se nikomu. A vida, do třetice se přece jen natočil pořádný film. Zánik je čistokrevnou postapokalyptickou scifárnou, ctící všechna pravidla žánru, z ostatních filmů podobná asi nejvíce s druhým Šíleným Maxem. Pouštní exteriéry plné krvelačných zombie vypadají fakt dobře, a co teprve potom pískem zaváté opuštěné Las Vegas. Milla Jovovich byla opět sexy a poprvé jsem jí také už tu akci věřil. A právě v akci vidím oproti minulým dílům největší pokrok, protože ta tady konečně má hlavu a patu. Dění v podzemním vědeckém komplexu nebylo tak zajímavé jako tam venku, ale povedené části se našly - pokusy s domestifikací nemrtvých mě dokázaly hodně rozesmát. Věřím, že myšlenka s mnohonásobně naklonovanou Alice někoho v závěru mohla zklamat, ale po nepříliš povedenému souboji se zmutovaným šíleným doktorem, to byl přece jen světlejší moment. Ještě se tak v úplném závěru dozvědět něco o osudu přeživších směřujících na Aljašku a byl bych už spokojený zcela.

2. listopadu 2009
plakát filmu
Hanebný pancharti
Inglourious Basterds
90 %

Hodnocení: 5 z 5 (*****)

Mordování nácků židovským komandem za 2. světové války, to vše pod taktovkou Tarantina. Uvažte, není to nádherná představa? Je fakt, že po obou Kill Billech a Autu zabijákovi Tarantino nebyl v takové formě jako v dobách Pulp Fiction či Gaunerů. V Parchantech ale opět spatřuju návrat ke kořenům, tedy k jadrným dialogům, geniálnímu třídění děje na samostatné pasáže a prostě té jeho staré dobré zábavě. Ze všech jeho dosud natočených filmů mi nejlépe zde sedlo členění na kapitoly a způsob vyprávění vůbec. Po upoutávkách asi akce každý čekal více, nejinak tomu bylo i u mně, jako mínus to ale v konečném hodnocení vůbec nevidím. Jak už je zvykem, Tarantino se může vždy opřít o kvalitní výkony herců. Vedle Pitta a Schweigera mě hlavně okouzlili slizký záporák Christoph Waltz a rozkošná odbojářka Mélanie Laurent. Snímek u mně gradoval kapitolou Operace Kino, zejména pak Shosanninou přípravou na atentát, za přítomnosti tónů Davida Bowieho a krvavým finále, kde se střílející Eli Roth ukázal jako neskutečný frajer. Podobných skvělých momentů je tu víc než dost, i proto Hanebný parchanty řadím tak vysoko, jako je třeba Pulp Fiction.

2. listopadu 2009
plakát filmu
Čtyři pokoje
Four Rooms
50 %

Hodnocení: 3 z 5 (***)

Na Čtyři pokoje jsem se podíval s vidinou doplnit si filmografii Tarantina o další z jeho kousků. Z těch čtyřech povídek mě ale zaujala jediná, a to ta natočená Robertem Rodriguezem. První dvě, v režii Anderse a Rockwella, byly naprosto strašné a postrádaly všechno, co by dokázalo udržet moji pozornost. Rituál čarodějnic v čele s Madonnou a scénka se Siegfriedem a jeho manželkou bylo něco, co jsem absolutně nepobíral. Pak naštěstí přišla vypečená Rodriguezova povídka. Té exceloval především šarmantní Banderas a hodně zábavné zakončení. Sympatický byl i odkaz na režisérovu prvotinu Badhead, která se mihla v televizi, na níž se dívali oba nezbední sourozenci. Čtvrtá Tarantinova povídka mě dost zklamala svou průměrností. Krom fuckujících žvástů byla vlastně o ničem a tomu Hitchockovu příběhu o sázce se škrtáním zapalovačem, který jsem měl tu čest vidět, se vůbec nemůže rovnat. Přehrávající Tim Roth v roli hotelového pikolíka byl pro mně, až na třetí část, také lehkým zklamáním. Ve finále tak je to nezajímavý film, na který se nejspíš znovu jen tak nepodívám. Ta píseň, co hraje v úvodu a v závěru je ale šmrncovní!

2. listopadu 2009
plakát filmu
Tunnel Rats
Tunnel Rats
60 %

Hodnocení: 3 z 5 (***)

Je až neuvěřitelné, že blamážník a věčný provokatér Uwe Boll dokáže natočit něco tak dobrého. Tunnel Rats jsou takový obyčejný průměrný film, ale v porovnání se skvosty, co ten člověk za poslední roky stihnul natočit, to je něco nevšedního. Určitou roli asi hraje fakt, že už se konečně nejedná o prachsprosté vykrádání počítačové hry, ale o normální zajímavý scénář. Ten se točí okolo konfliktu ve Vietnamu a malé americké jednotce s nevděčným úkolem dobývat nepřátelské podzemní bunkry. Tu a tam se i přesuneme do perspektivy druhé válčící strany, samozřejmě už ne namluvené v angličtině. Snímek má být zřejmě takovým malým nesouhlasem s válkou jako takovou a má dokonce i nějaký ten silnější moment. Ve scénách v tunelech je náznak klaustrofobické atmosféry, kterou by si člověk asi nepřál zažít. Filmu už snad jenom chybí nějaký ten další milion do rozpočtu a známější tvář mězi herci. Říkám to nerad, ale Uwe Boll mě dokázal opravdu mile překvapit.

2. listopadu 2009
plakát filmu
Soylent Green
Soylent Green
50 %

Hodnocení: 3 z 5 (***)

Při sledování Soylent Green jsem si často pokládal otázku, jak si v takové šílenosti mohl zahrát Charlton Heston. To na tom byl tak špatně finančně? Je rok 2022, společnost je v troskách, příroda je zdevastovaná a sehnat čerstvé jídlo je učiněný zázrak. Trh s potravinami tak ovládá firma Soylent, vyrábějící umělé náhražky, o jejichž původu nikdo nic neví. V tom je detektiv Thorn zavolán k vraždě pohlavára, jenž ho dovede až k šokujícímu odhalení… Ona šokující pointa, kterou se distributoři tak chlubili, zase takové terno není, když ji odhadnete v půlce filmu. Vyobrazení přelidněného města, konkrétně 40-ti milionového New Yorku, je místy bláznivé, až dekadentní, určitě ale zábavné. Chvílemi jsem jen nevěřícně kroutil hlavou. To když třeba byly proti demonstrantům nasazeny bagry, co ty nebrané nešťastníky rovnou vrhaly do náklaďáků s odpadem. Podobných bláznivých momentů je tu ještě několik. Na svou dobu to byl jistě zajímavý, i když trochu kontroverzní film, který za těch pár desítek let už dávno ztratil všechen svůj lesk. Dnes to bohužel není nic jiného než kýčovité béčko, s postapokalyptickou tématikou jeden z nejhorších snímků, ve kterém navíc Heston vůbec neměl co dělat.

3. září 2009
plakát filmu
Transformers: Pomsta poražených
Transformers: Revenge of the Fallen
60 %

Hodnocení: 3 z 5 (***)

Přestože jsem byl před časem z jedničky nadšen, za ty dva roky to už ze mě dávno spadlo a na druhé Transformery jsem se tak podíval jen z povinnosti. A pro začátek můžu s klidem říct, že Pomsta poražených je o třídu horším filmem. Příběh je nastavovaný a už vůbec ne tak zajímavý, momentky se Samovými rodiči už tentokrát nejsou vtipné jako spíše trapné a celý film je totálně přerobotován. Ten jediný roztomilý dravý robůtek působil v jedničce ještě mile, ty desítky mrňousů jsou ale ve dvojce příliš. Ano, asi bych měl ocenit nadstandardní vizuální efekty, viděné v akčních scénách po 80% délky filmu, ale člověk si říká, jestli toho má zapotřebí tolik vidět. Jon Voight mi ve dvojce scházel, Josh Duhamel tu zase vyloženě přebýval a Shia mě už přestal bavit. Na druhou stranu, John Turturro tady docela dokázal oživit uvadající atmosféru a Megan Fox určitě splnila očekávání. Je dobře, že se na soundtracku opět podíleli Linkin Park, ta jejich hudba opět skvěle zapadla. Z těch všech pro a proti se mi dvojka jeví jako čistě průměrný film. Michael Bay už zkrátka neměl čím překvapit jako minule a i když se dalšímu pokračování těžko ubráníme, doufám, že mezitím natočí i film z jiného soudku.

3. září 2009
plakát filmu
The Crypt
Crypt, The
10 %

Hodnocení: 1 z 5 (*)

Jelikož se řídím heslem "neohodnocených blamáží není nikdy dost", horor The Crypt byl na dlouhý večer velkou výzvou. Je vidět, že tady šel někdo na věc s obrovským elánem. Jakýsi Craig McMahon totiž nejenom že film režíroval a napsal scénář, ale i k němu hudbu složil a s kamerou si vyhrál. Nutno však dodat, že se mu z toho nepovedlo vůbec nic. Tolik nepřesností, chyb a nelogických jednání hlavních postav se jen tak nevidí. Parta zlodějíčků, rádoby frajer s pěti ukňápanými slepicemi, co by z fleku mohly šlapat chodníky, se rozhodne si přivydělat krádeží šparků ze starých hrobek. Sestoupí do podzemí, když v tom se najednou nad nimi zavře poklop a překvapivě se začínají probouzet duchové pohřbených. A to je tečka! Slaboučkému ději nasazují korunu ještě ubožejší dialogy a kdoví odkud odkoukané lekací momenty. Lacinost je cítit na každém záběru kamery a není se vlastně čemu divit, když byl rozpočet něco přes milion dolarů. I když je to místy docela zábava, adept na nejhorší film roku to je určitě…

3. září 2009
plakát filmu
Strážci
Watchmen
80 %

Hodnocení: 4 z 5 (****)

O komiksy se ani moc nezajímám, tudíž jsem k Watchmenům přišel jako slepý k houslím. Vlastně bych se na ně ani nepodíval, kdyby je nenatočil inovátor Zack Snyder. Jeho skvělé režijní vlohy se projevily hned od prvních minut, kdy nás při úvodních titulkách provázejí našlapané obrázky Studené války a života v Americe, to vše navíc s písní The Times Are Changin od Boba Dylana. Lepší komikové intro budete těžko hledat jinde. Podobně našlapanými momenty je celý film doslova prošpikován. Za všechny budu jmenovat tyto: pohřeb Komedianta a vzpomínky jednotlivých hrdinů na něj, zrození Dr. Manhattana či absurdní porada prezidenta Nixona s generály o jaderném útoku na Rusko. Akce ve filmu moc překvapivě není, což bych u rozpočtu, jaký měl Snyder k dispozici, nečekal. Ze skupinky hrdinů největší prim hraje Rorschach („Never Compromise“ zní z jeho úst dokonale) a potom Hedvábný přízrak II, v podání krásné Molin Akerman. Je vidět, že se na filmu vyřádil opravdový fanoušek předlohy. Svým vytříbeným stylem musel spousty diváků uhranout. Jen od toho zakončení bych s ohledem na průběh filmu čekal bombastičtější podívanou. Jeden z nejlepších komiksáků to ale je, to bych lhal, kdybych tvrdil něco jiného.

26. srpna 2009
plakát filmu
Omega Man, The
Omega Man, The
60 %

Hodnocení: 3 z 5 (***)

60. léta mu zcela patřila, pak ale jako by se u Charltona Hestona dostavila nějaká krize. Začalo to rozpačitými kritikami u Do nitra Planety opic, kde si střihnul malou, zato luxusně zaplacenou roli. Remake italského Last Man on Earth, tentokrát s příznačným názvem The Omega Man, jeho reputaci také nepřidal. Příběh vědce Roberta Nevillea, jenž jako jediný ve zdraví přežil světovou nákazu a nyní sám přežívá v opuštěném New Yorku by byl dobrým lákadlem pro fanoušky sci-fi. To by ale na postu režiséra musel být někdo jiný než tragický Boris Sagal a nesměly by ke konci být čím dál větší mezery ve scénáři. Jako špatný vtip přijdou i zmutovaní noční obyvatelé města a s nimi spojené slaboučké dialogy a jejich ještě horší vůdce. Jakmile si ale náš vědátor vezme do ruky kvér a jde ty řady kapucníků trochu zredukovat, je to docela sranda. Přítomnost Hestona a zábavná akce jsou tak jedny z mála důvodů, proč ode mně dohle béčko dostává průměrné hodnocení. Odpůrci Já, legendy s Willem Smithem by se na tenhle rozpaky budící film měli zaměřit, možná potom změní svůj názor.

26. srpna 2009
plakát filmu
Terminator Salvation
Terminator Salvation
70 %

Hodnocení: 4 z 5 (****)

Na čtvrtého Terminátora jsem se mohl těšit, jak jsem chtěl, ale ty obavy z neznámého režiséra prostě byly na místě. Mít před takovým trhákem natočené jenom pouhopouhé Charlieho andílky mi přišlo jako hodně slabá vizitka. Navíc se očekávání Terminátora u mně dostalo do stínu nového Star Treku, tudíž se z kýžené filmové pecky stala vlastně jen taková bonusová záležitost. Je to k nevíře, když bonusovou záležitostí nazývám snímek za 200 milionů dolarů, ale je to prostě tak. Že bych se však nakonec zařadil ke zlým jazykům, co film vesele hodnotí podprůměrem, to zase ne. Salvation je v mnoha ohledech jiný film než původní trilogie, proto v tomhle případě nerad srovnavám. Pravdou ale je, že příběh opravdu za moc nestojí, tady určitě mohli scénáristi zapracovat více. Postava tajemného Marcuse Wrighta byla asi jediným příjemným zpestřením děje, i když vůči minulým dílům mi sem logicky moc nepasovala. S tak vysokým rozpočtem si McG mohl klidně dovolit svižnou akci plnou bombastických efektů a úžasně vypadající exteriéry světa po jaderné válce. Trosky Los Angeles se zdají být hodně přesvědčivé a honičky na pouštních silnicích s terminátory tu jsou pak vrcholem veškeré akce. Ona první třetina až polovina filmu je vůbec docela nářez. Zbytek zapadá do průměru a až na digitálního Arnieho něčím výrazným nepřekvapí, což je škoda. Trojice hrdinů v podání Balea, Worthingtona a Yelchina působí tak přesvědčivým dojmem, že nakonec dávám hodnocení, jaké dávám. A mnohými kritizovaný závěr mi taky nepřišel nějak tragický. Doufám, že i přes poměrně nízké tržby se dalších dvou plánovaných pokračování dočkáme, protože dění kolem války strojů a lidí potenciál rozhodně má.

14. srpna 2009
plakát filmu
REC
[Rec]
90 %

Hodnocení: 5 z 5 (*****)

Mám-li jmenovat jeden horor, u kterého jsem vážně myslel, že se podělám strachy, bude to bezkonkurenčně španělské Rec. Přitom ještě nedávno v mém případě měla tenhle primát Záhada Blair Witch, ale ta ztratila své kouzlo již po druhém zhlédnutí. Rec je natočené obdobným originálním způsobem, při kterém si divák skoro pokládá otázku, zda sleduje hraný film nebo skutečné autentické záběry. Televizní reportáž na hasičské stanici se přesouvá k běžnému výjezdu do jednoho činžovního domu, jehož obyvatelé jsou nakažení neznámou nakažlivou chorobou. Najednou je dům obklíčen armádou a nikdo nesmí dovnitř ani ven. A mezi nenakaženými v domě propuká panika a beznaděj. Veškeré dění je snímané ruční kamerou pracovníka televize, moderované reportérkou a vše vypadá neskutečně doopravdy! Díky přesvědčivým hereckým výkonům a zejména kameře máte pocit, že se to skutečně stalo. Nakažených přibývá, tempo se závratně stupňuje a atmosféra se dá doslova krájet. Poslední mrazivá čtvrthodina je už tak nervy drásající, že slabší nátury nebudou mít žádný nárok! Já měl co dělat, ale nakonec jsem ji zuby nehty přetrpěl. Zřejmě je to vůbec poprvé, co jsem u skvělého filmu viděl tak rád závěrečné titulky. Rec jsme si se dvěma přáteli pouštěli s cílem zabít čas na dobŕou noc a musím přiznat, že po jeho skončení jsme se i báli si sami dojít na záchod! Jestli se u filmů rádi bojíte a máte už dost těch laciných lekacích vyvražďovaček, Rec bude právě tou nejlepší volbou.

14. srpna 2009
plakát filmu
Star Trek
Star Trek
90 %

Hodnocení: 5 z 5 (*****)

Svět Star Treku byl pro mě dlouhý čas vždy ve stínu Lucasových Star Wars a moje jediná zkušenost byl seriál z 60. a 70. let. Jakmile jsem se ale dozvěděl, že se Abrams chystá sérii restartovat, vrhnul jsem se na prvních šest celovečeráků a tento svět mě rázem pohltil. A očekávání na zbrusu nový díl byly o to větší, když se na něj objevily tak špičkové trailery. Hlavně ten poslední s hudbou Freedom Fighters byl něco extra. Od filmu jsem čekal lecos, ale že mě tak uzemní hned úvodní tolik emotivní scéna, to jsem se nestačil divit. Překvapilo mě také, jak moc jsou všechny postavy podobné svým původním představitelům, a to nejen vzhledem, ale i svými gesty a chováním. Když mi byla posádka Enterprice postupně představována, nemohl jsem se ubránit nostalgii. Není z nich nikdo, kdo by mě svým vystoupením nepřesvědčil. Navíc jako příjemný bonus byla postava kapitána Pikea, který se před tím poprvé a naposledy objevil před čtyřiceti lety hned v pilotním filmu první seriálové řady. Ale nebudu jistě jediný, komu vrtá hlavou avantýra mezi mladým Spockem a Uhurou. Příběh, do něhož zasahuje cestování časem, je celkem složitý, ale po několika zhlédnutí mi už vše pěkně dávalo smysl. Takový scifi námět dovolil do filmu vložit Spockovo starší já, tedy veterána Star Treku Leonarda Nimoye, a to je jen dobře, protože on se sem, i přes svůj pokročilý věk, hodil dobře. Akčních a humorných pasáží je tady víc než dost, hudba skvělá a tempo závratné. Z kina jsem odcházel plný nadšení a euforie. Jedenáctý díl je zkrátka vyjímečný a z těch předchozích mu může konkurovat snad jen čtvrtý díl s názvem Cesta domů. Jestliže bude pokračování opět točit Abrams, ničeho se nebojím. Dokázal totiž to, co se ještě před nedávnem zdálo být nemožné, pozvednout na vrchol jednu z nejznámějších sérií ve světě scifi. Je to zajímavé, jak se najednou Star Trek dostal na vrchol právě na úkor Hvězdných válek. Sakra, že by se ze mě ještě stával trekkie?

23. července 2009
plakát filmu
Kat: Válečná zóna
Punisher: War Zone
50 %

Hodnocení: 3 z 5 (***)

Již třetí pokus o zfilmování komiksového Punisheru. Po Dolphu Dundgrenovi a Thomasu Janeovi se v roli mstícího zabijáka představil poměrně neznámý Ray Stevenson. Coby Frank Castle nevypadá vůbec špatně a ve scénách, kdy vzpomíná na rodinu jsem mu ten smutný obličej z těch třech věřil nejvíce. Nejsem příznivcem marvelovské předlohy, ale myslím si, že právě tentokrát budou mít její fandové nejméně připomínek. Třetí Punisher je totiž nejkrvavější, nejstylovější a poprvé má toho pravého komiksového padoucha. Na to, že film točila žena, jsou akce a efekty s krví na hodně slušné úrovni. Našlapanému začátku a posledním minutám však podráží nohy několik věcí. Zaprvé to jsou dvě vedlejší postavy, které bych ze scénáře okamžitě vyškrtnul. Přihlouplý detektiv Budiansky, co Franka bezmezně obdivuje, ještě takový průšvih není, ale s Bin Jimem, sadistickým bratrem hlavního záporáka, to snad nemohli myslet vážně. Jeho souboj s Castlem, kdy skáče po stěnách jako nějaký Jackie Chan, je něco vážně strašného. V akčním úvodu a závěru jsem navíc napočítal dva momenty, co asi zřejmě cool vyznít měly, mně ale tak nepřipadaly. Díky potřebné R-kové přístupnosti a slaboučké reklamě se z filmu v kinech stal propadák jako hrom, takže o dalšího Punishera asi zase jen tak nezavadíme. Lexi Alexander natočila průměrný akční film se stovkami mrtvých, za chvíli po něm ale neštěkne ani pes.

21. července 2009
plakát filmu
Far Cry
Far Cry
40 %

Hodnocení: 2 z 5 (**)

Po zjištění, že se Uwe Boll pouští do zfilmování počítačové hry Far Cry, jsem docela zuřil. Jejím hraním jsem totiž strávil nemálo hodin a za jejího fanouška se můžu s klidem prohlásit. No a jak už je všem známo, na co Boll šáhne, to většinou končí na dně filmové žumpy. Tentokráte tomu však překvapivě není a světe div se, Far Cry v objektivním hodnocení dosahuje téměř průměru! Jeho smůla je ale ta, že srovnání s herní předlohou se přímo nabízí, a co si budeme povídat, ta byla na svoji dobu revoluční. Nízký rozpočet bohužel nedovolil natáčet na opravdovém tichomořském ostrově nebo do scénáře zahrnout skutečné vraždící mutanty. Namísto toho vidíme lokace jehličnatých lesů a jakési geneticky upravené lidské vojáky, o zcela překopaném ději ani nemluvím. Aspoň že postava bývalého mariňáka Jacka Carvera zůstala zachována. Hláškující Til Schweiger je v ní celkem sympaťák a já jsem mu docela fandil. Akce není nijak světoborná, přesto už měl Boll i slabší chvilky. Far Cry je zábavné béčko, při kterém když na chvíli vypnete, tak ani neurazí. Na druhé straně se však jedná o další nepovedený pokus o převedení herní klasiky na filmové plátno.

18. července 2009