AdiegoA

Někdy se stane, že mě film smete jako přílivová vlna. V Bruggách je přesně ten případ a dokonalá shoda tvůrce s mým vkusem. Hned na začátek se musím trochu ohradit vůči ostatním názorům - převést V Bruggách pouze do komediálních kolejí by byla věčná škoda a naprosto by se vytratilo to kouzlo, kterým film překypuje. Martinu McDonaghovi se téměř geniálně podařilo rozpoltit atmosféru, mezi dvě postavy. Zatímco z pohledu Farrella jsou Bruggy dusivé, špinavé a nudné, prostřednictvím Gleesonovi postavy vidímě příhodnou destinaci pro ukázkovou dovolenou. Navíc z McDonagha bude dost jistě další obrazový mág. Poslední desetiminutovka nabízí tak pohlcující záběry, až se těžko věří, že je to první filmový počin tohoto režiséra. Mix černého humoru s odzbrojujícími dramatickými výlevy Farrellovy postavy v kontrastu s melodramatickým herectvím Gleesona vytvořili jednu z nejlepších hereckých sestav, jakou jsem za poslední dobu viděl. Když se navíc objeví na scéně muž s lookem šílence a zároveň geniální herec Ralph Fiennes, není se o čem bavit. Škoda jen toho přepáleného finále. Vizuálně sice stylové, ale příběhově degradující. Už si dělám místo ve sbírce originálních DVD. Tenhle film tam chybět nebude.

Jééé, jak jsem s výsledkem spokojený. I když spojení Jackie/Jet přišlo o dobrých deset let déle, než by bylo třeba, těšil jsem se jak malý kluk. Tedy do chvíle, kdy studio oznámilo jméno režiséra. Minkoff si s hraným filmem nikdy nedovedl poradit s už tak dost pošramocenou kariéru asijských hvězd mohl poslat do kytek. Naštěstí měl dost soudnosti, aby se s akčními pasážemi poral někdo na slovo vzatější a nekecal mu do toho. Nejspíš proto vypadá souboj dvou ikon celkem dobře a floutek Michael Angarano taktéž celkem uvěřitelně. Škoda finále mezi Jetem a Collinem Chouem, to mohlo být daleko lepší. Přesto se pohádka pro dospívající děti vyvedla nad očekávání a dokáže uspokojit jak fandy Jeta a Jackieho, ale i širší diváckou kulisu, která nehledá filmy s filosofickou myšlenkou, ktrou stejně nikdo neodhalí.

Ještě den poté, co jsem Gejšu viděl, jsem měl v hlavě 80 %, ale čím víc jsem o filmu přemýšlel, tím jdou procenta dolů. Nakonec je Gejša přece jen mrhání talentem většiny zůčastněných a místo historické fresky s nějakým výrazným přesahem spíš sklenice zpola plná. Marshall sice má skvělé obrazové cítění, ale přerod postav se mu zdaleka nepovedl a konec mě nechával naprosto chladným. Ziyi Zhang je slaďoučká jako cukrkandl, ale female fatal Gong Li, ó můj Bože! P.S. Souhlas s ShaoFUTzer. V asijských rukou by mohl být tenhle film něčím výjimečným.

Se Španglicky snadno a rychle mám jeden jediný problém a tou je závěrečná pointa. Celkový melancholický podtón, herecké stvárnění a všechny ty nenápadné detaily se mi vážně líbily. Ale když přišel konec, bylo to jako studená sprcha. To mi Brooks vážně chce namluvit, že musíme žít jen pro své děti a nemáme nárok na štěstí? Ty bláho, už abych dětí měl aspoň pět, nemůžu se dočkat. NAvíc v dnešní době jednoho rozvodu na dvě manželství to nevyznívá optimisticky, ale hloupě. Procenta hlavně za skvělého Sandlera, přenádhernou Paz Vegu a hysterku Téu Leoni.

Ne, nemůžu být objektivní. Na těchle filmech jsem vyrůstal a pořád na ně vzpomínám jen v tom nejlepším. I když jsem tenhle díl Karate Tiger viděl znovu předevčírem a musím konstatovat, že i Komando je proti tomu krutá realita, stejně hodnotím celkem vysoko. Loren Avedon do doby, než si nechával nabouchat i od Hasselhoffa něco uměl a především scéna na tržišti není vůbec choreograficky špatná, i po těch letech. Rothrocková tu vypadá moc dobře a ještě lépe jí to kope a Matthias Hues, to je panečku slizoun. Karate klasika jak vyšitá.

Tenhle film by byl doporučován téměř jako kult a půl hodiny jsem poslouchal jen samou chválu. Ještě že beru hodnocení filmů od ostatních s velkou rezervou. Nebavil jsem se totiž vůbec. Postava Boba mi taky nepřišla ani trochu kultovní a rozhodně bych si nedovolil v dnešní době vyrukovat se žádnou z hlášek. Hlavní hrdina je těžce nesympatickej idealista a já nemám nejmenší tušení, proč mu plavovlasá můza-ošetřovatelka splnila to, po čem evidentně prahnul. Od dua Hřebejk-Jarchovský, jako scénáristů, bych čekal podstatně víc. A i když jsem dobu červených šátků nezažil, musím říct, že mi to celé přišlo až příliš politicky korektní.

Další podstivá jihokorejská romantická komedie, velmi silná v kramflecích. Romantická i komediální linie většinou fungují dobře a melancholické zahrání na citlivou strunu mě také dokázalo dojmout. Škoda, že to celé nebylo buď kratší, nebo konzistentnější. Umíněná hlavní hrdinka je ovšem výborná a já bych ji bral všema deseti, korejský chlapy jsou holt divný :-) Výsledná sedmdesátka je hodně silná a má náběh na vyšší čísla. Uvidíme, třeba zaboduje i příště...

Co na tom, že Jackie a Tucker se i potřetí dobře bavili. Ratner měl po ruce hodně debilní scénář, ve kterém je konspirační teorie čitelná z prvních deseti minut. Akce minimalistická, skeče obehrané. Tony Jaa a dokonce van Damme dobře věděli, proč couvnout.

Když jsem tak procházel svá hodnocení, všimnul jsem si menšího hamounění se 100% známkou. Konečně jsem zas jednou našel důvod, proč ji nějakému filmu dát. Han Lee má na svědomí jednu z mých top srdcovek Lover´s concerto a Almost love se v mém top korea 5 dere do první trojky. Lee opět dokázal skvěle kombinovat žánry a ponejvíc pracoval s dramatickou linií, která se ve druhé části filmu zaplétá do lahodně vzhlížející podoby. Romantiku jsem tentokrát úplně nepociťoval, Almost love měl evidentně být spíš o síle přátelství a nevypočitatelnosti osudu. Navíc v sobě nese krásné poselství, které nechci vyzrazovat, je to totiž potenciální spoiler. Výborně zahrál můj oblíbenec Sang-woo Kwon, který dokáže skvěle skloubit charakterní herectví, humor i akrobacii. Pochvalu by zasloužila i Ha-Neul Kim, která je úměrně roztomilá, úžasně krásná a herecky vyspělá. This isn´t almost love, this is love.

Příjemně chutnající jednohubka s vyčichlým Fordem, kterému to ovšem s Anne Heche překvapivě dobře ladí a některé jejich přestřelky (slovní samo sebou) byly chytlavé. Trosečnická polovina fajn, akční třetina méně fajn a David Schwimmer překvapivě úplně nejméně fajn.

I když je Ditto krásně křehký a přiměřeně chytrý film, nějak se mi u závěru dokonale vytratila fantazie a já nevím co si o tom myslet. OldBoyovský záporák Ji-tae Yu při natáčení Ditta charisma teprve sbíral, ale především ke konci hraje velmi dobře. Ha-Neul Kim to tu slušelo snad jako nikdy a její herecký výkon byl ze všech nejpřesvědšivější. Škoda jen, že si tvůrci nedali trochu větší práci s výpravou a maskami (když hlavní hrdinka i po dvaceti letech vypadá úplně stejně, trochu to zamrzí). A co mě doslova iritovalo, byl neuvěřitelný přehršel spomalovaných záběrů končících zatmívačkou. Udělat to dvakrát, třikrát, když děj opravdu nabírá na obrátkách, nu dobrá, ale asi tak dvacetkrát?

Velký film o malých gangsterech? Ne, to ne. Malý film o velkých gangsterech? Ne, ne a ne. Nudný film o gangsterech fušerech? To bude ono. Synopse, Emile Hirsch a Bruce Willis mi napovídali, že se bude jednat o skvělou zábavu. Opak je pravdou. Příběh nudný a i když by měl konec nejspíš mrazit v kostech, vyznívá doslova a do písmene naprázdno. Emille Hirsch nebývale nevýrazný a Willis tragicky nevyužitý. Timberlake překvapil!

Podle mě vypadá láska takhle. Jednoho deštivého dne toho, koho miluješ, srazí auto, ale ty nedokážeš opustit místo, kde se to stalo. Zůstaneš tam, řídíš provoz a
v myšlenkách jsi stále se svou láskou. Nevynecháš jediný den a pláčeš, když prší... Přenádherný film, který na člověka doléhá tak upřímně lidsky. Nedovedu si představit, že by toto téma někde natočili lépe, než v Jižní Korei. I když divák ví, jak to skončí, necítí žádné citové vydírání a to je spolu s výtečnými herci hlavní premisou snímku. U tohoto filmu budu brečet ještě hodněkrát ...

Neuvěřitelně zábavná komedie, tedy pokud je člověk ochotný akceptovat korejský styl a tím myslím především potrhlou vedlejší postavu (však pochopíte koho myslím, ppokud se podíváte). Námět je příjemný, vztah hlavních hrdinů nevybíravě opravdový a Ji-hye Han v hlavní roli je jako nejrozkošnější panenka na světě, kterou by domů bral snad každý chlap. Škoda jen, že to není pořád stejně svižné. Kdyby se několikrát tempo nepohybovalo jako po sinusoidě, dal bych víc.

Dračí dvojčata jsem dlouho sháněl, protože jsem na ně měl skvělé vzpomínky. Když se mi konečně dostal film pod ruku, měl jsem trochu obavu, jestli se budu bavit jako dřív. No a bavil jsem se výborně. V roce 1992 byl Jackie v té nejlepší formě, Ringo Lam a Tsui Hark ještě točili dobré filmy a filmy o dvojčatech se těšily solidnímu zájmu. Rozjezd je sice těžkopádnější, ale v momentu, kdy se oba dva bratři dají dohromady, nabírá film extrémě na tempu a nabízí obrovské množství gagů, které těží z nevědomosti okolí o tom, že Jackie má dvojče. Koncert, scéna ve vaně, ... to jsou snad nejkomičtější momenty. Akční finále naopak nabízí výborné ekvilibristické kousky a bitky v nejchanovštějším stylu. Když se k tomu připočte nádherná Maggie Cheung a půvabná současná manželka Jeta Li, Nina Li Chi, je zaděláno na výtečnou zábavu.

Třetí dobrodružství Indiho je neuvěřitelně nabušená adrenalinová jízda, která nemá šanci ani na vteřinu nudit. Harrison Ford je na vrcholu sil a například akce na tanku je bombastická. Kočkování s Seannem Connerym funguje na 100 % a samotný příběh je asi nejsilnější. Z téhle výtečné série jednoznačně nejzábavnější díl.

Jihokorejská tvorba je ve většině atributů tak samospecifická, že asi každému nesedne. Já jak prvně uzřel My sassy girl, byl jsem touto tvorbou fascinován. Škoda, že se tak špatně asijské filmy shánějí. My tutor friend má hned několik specifik, na které jsem upozorňoval: romantická linie si vystačí bez fyzického kontaktu, komediální vložku vyplňují kungfu souboje a herci přehrávají o sto šest. Především zvyknout si na herce může dva, možná tři filmy trvat. Sang-woo Kwon, který hraje hlavního hrdinu mi přišel neuvěřitelně cool a hýbat se dokáže téměř jako Jet Li (větší překvapení pro mě byly dispozice Tony Leunga, ale o tom jinde) a s Ha-Neul Kim mu to velmi sluší a herecky skvěle ladí (už se nemůžu dočkat Almost Love). Škoda že je film nevyrovnaný v tempu. První půlka, kdy spolu vzpurný hlavní hrdina a podobně tvrdohlavá hrdinka pramálo vychází mi přišla daleko konzistentnější a přímočařejší, druhá půlka je daleko těžkopádnější a pro Evropana možná i nepochopitelná. Nicméně jsem si ty dvě hodiny výborně užil, bitku na konci jsem si pustil asi desetkrát a už se poohlížím po doučování :-)

Hmmmm, dvojice Jason Friedberg a Aaron Seltzer museli absolvovat bolestný kurz Uwe Bolla jak mučit diváky. Meet the Spartans je další obludný paskvil, který pohřbívá žánr komedie ještě hlouběji, než doposud. To nejdůležitější u parodie - smích, se tu hledá horkotěžko a ani obsazení není zrovna dvakrát k pohledání. Kevin Sorbo s cejchou, na které má namalované cihličky vypadá fakt .... neherkulesovski. Ne, žádná další slova, je to hnus k zblití.

Ouha, to se nám množí schématické komedie, ve kterých účinkuje Billy Bob Thorton. Jeho poslední dobrá role byla ve Světlech páteční noci a jeho poslední vtipná role byla v Santa je úchyl. Přesto si drží alespoň nějaké to charisma. O tom nemůže být řeč v případě Seanna W. Scotta, který neumí hrát a při jeho přerodu do uťápnutého ňoumy není ani trochu vtipný. O to se alespoň trochu stará Ethan Suplee, který víc než hodně připomíná Randyho z Earla. Až na samý začátek filmu se Gillespiemu nedařilo navodit jedinou opravdu vtipnou situaci a celkově točil spíš uspávajícím dojmem (což by se nejspíš stalo, nebýt kraťoulinké stopáže). Škoda že Susan Sarandon je tu jaksi navíc a režisér se nepolusil rozvést vztah hlavního hrdiny a jeho "dívky". 40 % jen za to, že jsem před tím viděl Meet the Spartan.

Těžko uvěřit, že film, kterému dominují neuvěřitelná herecká jména může být tak nudný, prostý, natočen bez jakéhokoli nápadu a s pointou tak zřejmou a nepřekvapivou. Ano, Diane Keaton, Meryl Streep, Robert De Niro i mladý Dicaprio jsou depresivním způsobem výborní. Lapálie starší sestry s nemocným otcem a tetou však Zaks trestuhodně provařil a podobně, ale alespoň o kategorii a půl lépe je na tom disfunkční vztah rodiny mladší sestry. Mezi Keaton a Streepovou to moc nejiskřilo, ale herečky s takovými zkušenostmi si dokáží poradit i s velkými blamážemi. Pro mě film zachraňuje doktor De Niro a jeho asistent, jinak zklamání na celé čáře.

Až mě zaskočilo, jak je tenhle malý a nenápadný film sympatický. Ono sice stačí znát nástin příběhu a každý nejspíš už z toho dokáže prošlapat pěšinku do závěrečných titulků, přesto není poslední přání pouhou ztrátou času. Alex Steyermark sice moc točit neumí a nad některými televizními střihy jsem kulil očka, ale klišoidní situace a fráze ("Mami, musíš mě nechat jít.") fungují víc než dobře, což je pravděpodobně zapříčiněno psíma očima velmi dobrého Michaela Angarana a překvapivě ne moc protivné Cynthii Nixon ze Sexu ve městě. Totální překvapení - účast Ethana Hawkea. Je to fajn a ne že ne.

K jihokorejské tvorbě se rád vracím z jednoho prostého důvodu, dokáží totiž pracovat s pocity daleko šetrněji a lépe, než kteříkoli filmaři od jinud. Ale to se Ha Yuovi právě nějak moc nezdařilo. Dirty carneval, na oko seriózně se tvářící gangsterka, je sice řemeslně solidně odvedeným kusem práce a herecky ne úplně nezvládnutá, ale sžití s postavami tak nějak neexistuje. Nicméně je fajn, že Yu nepozoruje svou postavu pouze skrz prsty a hlavní hrdina není schématicky hozen do pytle padouch nebo hrdina (ačkoli jsou stejně jedna rodina:) Jenže k čemu takové plus, když na trýzeň postavy musí režisér pozorňovat až příliš křičivým dojmem. Romantická linie mě oslovila daleko víc, než paralelka o přátelství, zradě a pomstě. Yu není takovým příběhovým perfekcionistou jako třeba Scorsese a i když to srovnání není úplně na místě, protože Dirty carneval se ubírá trochu jiným směrem, tak ta genialita mistra gangsterek tu chybí. Yuovi sice nedělá potíže si ušpinit ruce, ale když už to dělá, není to příliš realistické a bije to do očí (hlavní hrdina praví svému příteli, filmovému režisérovi:"Natoč film o pravých gangsterech," ale sám to nedělá). Co opravdu bylo do očí, byly části, ve kterých došlo k násilným konfrontacím. Ano, je fajn koukat na Jeta Li, kterak vypráší kožich dvaceti ekvilibrisrům s katanami, ale ve filmu, kde by se měla odrážet realita a fikce se potlačovat co nejvíce, by měla být rána basebalovou pálkou rána basebalovou pálkou. Když jich hlavní hrdina dostane asi dvacet, pětkrát ho bodnou a on pořád rude protivníky hlava nehlava, tak bude asi něco špatně. Škoda, tak jsem se těšil. Nicméně ... Once upon a time in high school šanci dostaane, nebouj Yu.

No, ohledně procent ještě úplně rozhodnut nejsem, ale o tom, že je Bank Job velmi zábavným filmem nemám pochyb. Když se má ve filmu krást, jde to několika různými způsoby. Roger Donaldson se rozhodl jít v seriózních stopách a ještě se ohání titulkem Based on a tru story (a v tomhle případě by mě zajímalo, jak hluboké ty kořeny pravdivosti jsou). Donaldson skvěle podchytil atmosféru britských 70´gangsterek a režijně neselhal. Není to sice tolik úderné, jako třeba Richieho gangsterky, kdy si třeba 3/4 filmu připravuje terén na bombastické finále, ale pomalým tempem také spěje k velkému vyvrcholení (od přímočarého začátku se děj zamotá celkem dost). Parta zlodějíčků možná není tak zajímavá, jako například v Dannyho parťácích, ale Statham film táhne seč mmu síly stačí. Když se snaží hrát, je to celkem komedie, ale charisma má a když si dokonce i tady párkrát bouchne, není co řešit. Škoda jen, že Saffron Burrows vypadá jako kdyby si ji pod nůž vzal Joker.

Filmová klasika a snad nejlepší série na poli dobrodružných filmů. Spielberg a Lucas měli kdysi hlavu plnou nápadů a Indy podle toho vypadá. Samotná postava Indyho má velký potenciál a v podání skvělého Harrisona Forda navíc i skvělou tělesnou schránku. Už v úvodní sekvenci Spielberg ukazuje svůj potenciál a ve scéně s letadlem, kdy se navíc Ford rube s robustním němcem režisér doslova kouzlí. Krom skvěle nadnesené akce nabízí Indy i moře výtečných fórků, na které tvůrci dokázali geniálně reagovat i v pokračováních. Výborná zábava.

Další popkornová zábava pro celou rodinu. Z intra se tentokrát stane rozvětvený příběh na celých 120 minut. Harrison Ford je opět švihák jak má být, co práská bičem, mlátí o tři hlavy větší protivníky a nakonec dostane i ozdobnou krásku. Není to tak dobré jako předchozí díl a už vůbec ne, jako díl následující. Přesto akce na člunu, strhující jízda na vozíkách nebo kočkování s Mrňousem stojí za to.