Michal

Další z nezapomenutelných českých... čeho to vlastně? Pohádka? Komedie? Film pro mladé? Bude to asi takový mix všeho, který se dnes už jen tak nevidí. Nebo alespoň nevím o nikom, kdo by měl odvahu takhle spojit pohádku s komedií. Když k tomu připomenu slušný hudební doprovod, sympaťáka Vladimíra Menšíka, krásně potroublou Helenu Růžičkovou a docela vydařené trikové záběry, nemůžu než chválit.

Až teprve před nedávnem jsem nakoukl pod pokličku hrnce Kevina Smithe a alespoň trošku zjistil, co je tento režisér vlastně zač. Kromě toho, že si v Dogma střihl svého klasického Mlčenlivého Boba, navíc sehnal skvělé herecké obsazení. Super sehraní Damon a Affleck, krásná (i když poněkud uřvaná) Alanis, jako Bůh, a charismatický a břitce vtipný Alan Rickman, jako Metatron. Průšvihem ale bohužel je, že film zlehka pokulhává po stránce dějové a to především díky ne zrovna vyvedenému scénáři. Místy se ztrácíte, nudíte nebo Vám to (jako mně) možná připadně "už trochu moc". Další výraznou vadou na kráse pro mě byla po tento typ filmu až šíleně dlouhá stopáž a měl jsem co dělat, abych se vůbec dokoukal. Chtělo to trošku rychlejší tempo. Ale jinak povedený film s neotřelým nápadem, který Vás zaručeně pobaví.

Docela příjemný a nový nápad, s poněkud již horším a zbytečně moc konevnčním zpracováním. Chtělo to trošku více se odvázat a možná nechat Brendana Frasera ať ukáže, co v něm opravdu je. Christopher Walken v roli starostlivého otce je dobrou volbou. Příběh se vyvíjí a postupuje po předpokládaných drahách, takže Vás asi nic moc nepřekvapí. Dobrá byla skupina lidí nad krytem, kteří uctívali rodinu "z podzemí" jako božstva. Jinak bohužel průměr.

Důkaz byl možná až moc propagovaný jako film na vyšší úrovni. Připadalo mi, že mě má čekat nějaký extrémně sofistikovaný film s brilantně vykonstruoanou zápletkou a dějem, jako je jízda na horské dráze. Velká reklama občas filmu uškodí a jste pak lehce zklamaní. Z Důkazu se totiž vyklubalo nakonec spíše komorní drama s lehce unylým dějem a inteligentní zápletkou. Na herecké obsazení nemohu ani sáhnout, to byla trefa do černého. Obzvláště mladíček Gyllenhall opět dokázal, že v něm něco velkého dřímá. Pro mě ale stejně asi zůstanbu už navěky tím Donniem Darkem. Z Důkazu jsem měl nakonec docela nijaký pocit, je to celkem náladový film, tak pozor.

Klasika a asi jediný film od Slavínského, který jsem viděl celý (nějak se mi tento režisér vyhýbal) a to asi hlavně proto, že v něm hraje Vlasta Burian. Úsměvný a humorný příběh, který Vás neohromí nečekaností děje, ale spíše potěší svou vlídností.

Klasická komedie se díky Billu Murrayovi stává něčím při čem se rádi zasmějete i při vícerém shlédnutí. Pokud Vám tedy nevadí, že to bude one man show, kde se budete asi těšit až se zase Bob objeví na scéně.

Neslané nemastné, Brosnan už mě nudí svým výrazem všechno-vím-a-navíc-mám-tajemství-které-prozradím-jen-svůdné-slečně. Přijde mi to jako zbytečně přehrávaná póza a v akčních filmech se chtě nechtě stylizuje do Bonda, což těmto filmům dost ubírá. Zmiňovaná scéna s obrazem nebyla na filmovém plátně ničím až tak překvapivým a novým, aby zvýšila můj zájem o film. Horko těžko 60%

Troška se pokusil zvážnit, ale spíše to znezáživnil. Asi si řekl, že když ubere vtip, tak s tím musí jít ruku v ruce i náboj a spád. Volba exteriérů taky nebyla nejzáživnější, a tak jediné, na co může být pyšný, jsou kostýmy. Další mínus má za Danu Morávkovou, která ve mně vyvolává jen dávicí reflex. Možná se raději podívám na Kameňák, než bych se znovu nudil k smrti u něčeho takového. Takhle ne, pane Troška.

Je škoda, že se nám toto trio nemohlo představit ve filmu optimističtěji laděném. Vím, že stáří nebude žádný med a možná právě proto mi bylo trochu zatěžko sledovat Babí léto. Všudyprostupující náznaky blížící se smrti mi vyvolaly lehké (musím použít nádherný slovenský výraz) zimomravky a trošku jsem i zalitoval, že jsem se pustil do sledování. Proti hereckým výkonům nemohu říci ani fň a nerad bych byl za člověka, který sleduje jen happyendovské filmy, ale možná, že tady by mi více vyhovovalo trošku méně té pravdy a raději více těch něžných lží. Promiňte

Válka v Tichomoří je pro mě (a teď promiňte, že to řeknu tak neomaleně a neuctivě) šíleně nudná záležitost na jakékoliv zdokumentování. Nebyla to holt ta "naše" evropská válka, nedotýkají se mi tak ty události... . No ale k filmu - jednoduše jsem chtěl říct, že vzhledem k nezáživnosti tichomořské války je Bitva o Midway jedním z nejlepších jejím zpracováním. I když mě občas rušila lehká zmatečnost a dezorientovanost.

Možná Vás překvapím, možná mi smažete názor, ale vždyť tohle byla příšrná chujovina! Tohle měl být jako humor?! Bylo to trapné, nechutné, stupidní. A to, že jsem dokázal tuhle zrůdnost sledovat patnáct minut považuji za své osobní hrdinství. Nechápu jestli jste tak potrefení, že už automaticky musíte chválit vše, co vám ti matějové zpoza velké louže předloží nebo jestli se Vám to třeba vážně líbilo. pro mě to bylo nudné, urážející, nezáživné a naprosto trapný pokus o jistou dokumentaričnost tomu jen nasadil korunu. Všem rozumným lidem - ani si to nepouštějte. A při představě, že bych za to vyhodil stovku za lístek do kina mě mrazí na zátylku.

Na "starého" Šakala jednoduše koukněte, pokud Vám ten nový (s Willisem) bude připadat až moc přitažený za pačesy nebo jednoduše proto, že se Vám nechce číst kniha. Protože film naprosto do písmene a do scény kopíruje děj Dne pro Šakala od Fredericka Forsytha. Knížku jsem četl a na film jsem se už pak jen díval jako na takové resume. Dokonce i postavy vypadaly a jednaly tak, jak jsem si představoval. Jednoduše doslovná adaptace skvělé knihy, která možná až moc velkou touhou po držení se tak pevně své předlohy, o něco malého, leč podstatného, přišla.

Dnes už pomalu klasika v luxusním hudebním doprovodu (ať se mi líbí, ci ne, bez ní by to nebylo ono) Michala Davida. Svěží komedie o puberťácích pro puberťáky. A i když se doba změnila, téma je nadčasové a jako takové si vždy své oblíbence najde. Navíc nejmladší z hereckého rodu Hrušínských je ideálním partnerem (pardon, synem svého otce) Ladislava Potměšila - už jen pro jejich hašteření stojí Discopříběh za to vidět.

60% není to za herecké výkony - ty byly nijaké (hlavní "hrdina" se mi dokonce jako herec hnusil), ani za kameru, která byla asi podobná. Ne, dokonce ani za hudbu nebo cokoliv jiného. Těch osmdesát je za tu odvahu vykřiknout. Možná sice až moc nahlas a až moc odhaleně, ale proč taky vlastně ne, že? Tak, jak to Clark ve filmu nastínil to sice nefunguje, je to spíš nadsanzené varování, ale vede to k jistému zamyšlení. Kdyby to někdo zpracoval schopněji a hlouběji mohl by to být docela elitní film. Jen nedoporučuji sledovat lidem, kterým vadí pohled na jedenáctiletého zkouřeného kluka nebo jim zatrne při pohledu na (i pro mě překvapující) skoro dětskou pornografii. Není to film, ke kterému se rádi vrátíte, není to film, kteý budete sledovat po nedělním obědě, není to film, ke kterému si sednete s rodinou.

Já bych sice nemusel mít po-jedné-noze-skákající-a-hafající otrokyni (pardon, princeznu), která by dělala všechno, co bych chtěl, jako navrhuje někde pode mnou 2mig1. Ale stejně tak, jako on, považuji Cestu do Ameriky za jeden z Murphyho nejlepších a nejvtipnějších výkonů. Je to hodně dáno docela originálním scénářem s již méně originální zápletkou. Eddie tomu ale dává nový rozměr. Minimálně deset procent tomu přidávají i stařící v kadeřnictví (v podání koho jiného, než právě Eddieho).

Jako malý jsem Co je malý, to je hezký mohl vidět klidně dvakrát do dne. Uchvacovala mě (asi jako každé dítě) možnost zmenšení a podnikání podobných dobrodružství, jako malí hlavní hrdinové. Na zadek mě také posadilo grafické zpracování z kterého na mě asi nejvíc zapůsobil škorpión. Dnes už bych se tomu smál, tak se na to raději už nikdy nepodívám, ale můj dojem z dětství to nevymaže.

Nevím, ale i tento film mi časem trošku vybledl. Už v dětství jsem ho neřadil nikam nahoru, pro jeho místy "zvláštně" tísnivou atmosféru, která na Vás často dýchne z některých českých filmů, a obzvláště cestuje-li se někam za hranice. Jako TV film jsou chobotnice fajn, ale jinak nezajímavé.

Podle veřejnosti je 12 úkolů jedním z nejúspěšnějších, snad i nejúspěšnějším filmem, s tímto galským hrdinou. Mě osobně zrovna tento příběh až tolik neuchvátil, mým oblíbencem je stále Asterix v Británii. Důvodem bylo pár scén, které byly možná až zbytečně divné - tedy ony byly divné hlavně ty úkoly, ale jinak mám i tento animák moc rád.

Sandru mám rád, ale 28 dní ve mně chtě nechtě nezanechalo vůbec žádný pocit. Radost, nadšení, smutek, naštvání,... nic. Jen takovou prázdnou nicneříkající pachuť. Nejedná se o špatný film, ale není na něm prostě nic pomatováníhodného, ani vtipný dvakrát není. Navíc nezajímavý a plochý výkon Vigga Mortensena. Jednou z mála věcí, kterou si pomatuji a kterou bych snad i rád vyzdvihl je možná Steve Buscemi. Je to velmi charakterní herec a role vlídného doktora mu padla.

Harrison má sice svá nejlepší léta za sebou, ale pořád se dokáže docela dobře otáčet. Do role prezidenta padl jako ulitý. Nebýt nereálnosti některých scén, bylo by to za víc (ať již technicky nebo jak již adams89 zmiňoval - Harrisonovým stářím v nepoměru ke stáři (a výcviku!) teroristů). Pro mě to bylo víc sci-fi než thriller, ale to bývá u filmů v letadle časté. Je tam malý manévrovací prostor a proto se tam občas vloudí pár pěkných ptákovin. (Klasikou bývá prostřelený bok, který se podaří ucpat a jiné.)

Čelisti 90. let? Docela odvážné tvrzení na film, jehož největší devizou má být obrovský had, který připomíná vaši oblíbenou hračku z dětství pod hodně silnou lupou. No samozřejmě, ono to zachrání hvězdné obsazení s talentovanou (čti: vnadnou a proto kasovně úspěšnou) Jennifer Lopez. Bože fuj, pryč s tím!

Svého času vtipná a dosti šílená komedie. Na předpotopní americké představy jsme již od těch dob zvyklí, ale nikdy mě nepřestane udivovat, že si Evropu hážou do přihrádky "Tady žijou draci". Boření evropských pamětihodností bych si asi měl brát osobně, ale celkem mě to pobavilo. Takový pra-eurotrip v jiném obalu.

Astreix a Galové patří ještě do zlaté éry, kdy se komedie nemuseli do vtipnosti nutit a kdy divákům stačilo také daleko míň než nám rozmlsaným dnes. A paradoxně o to vtipnější a milejší tyto dřívější počiny jsou. Grafická stránka také nijak výrazně nezaostává, možná právě naopak.

Patřím do sepktra lidí, kterým se Bohové zdají natolik šílení, že je odmítají řadit výš než do průměru. Tato "komedie" mi nikdy moc neříkala a pořádně jsem ani nechápal, co je na ní vtipného. Možná by se z toho dal udělat fajn fiktivní dokument, protože Xi Xao je docela milá figurka, ale nechtějte po mně, ať o tom uvažuji jako o seriózním filmu ke sledování.

Sice je to blbost, strašná blbost. Ale zároveň se u ní docela nasmějete. Humor je sice často nechutný, perverzní, odporný, obhroublý atd., ale stále je to humor, který Vás dokáže slušně pobavit. Jednoznačně nejlepší postavou (nepočítáme-li sysla) je správce hřiště Bill Murray a jeho boj s chlupatým hlodavcem, devastující "jeho" hřiště, by se dal přirovnat k momentů s veverkou v Ice Age.