Mimo jiné i sonda do duše hloupého českého Honzy, který se honí za senzacemi. Nic nového se samozřejmě divák o KLDR nedozví, posledních cca 20 minut je ale docela zajímavých.

Hodně zvláštní dokument, který má skutečně silné téma a snad i díky tomu lze odpustit provizorní technické zpracování. Kontrast mezi velkolepými divadelními vystoupeními, monstrózní architekturou a pečlivě udržovanými parky a památníky, které dokáží diváka oslnit, a tím, co člověk o této zemi ví z historie a z médií, je obrovský a stěží představitelný. Tím větší škoda, že si jsou ostatní účastníci zájezdu natáčení vědomi a jsou tím pádem v jednom kuse zděšeni, pobouřeni a jako správní pozéři se snaží vyvozovat závěry. Zbytečně a na škodu projektu, protože názor by si z dokumentu měl vytvořit divák sám. Scéna odjezdu, kdy se diskutuje, jestli by neměli zabalit průvodkyni do deky a zachránit ji, protože ji tady určitě popraví, je už vyloženě fraškou... Těžko uvěřit, že by byl západním turistům přidělen někdo, kdo by nebyl politicky uvědomělý.

Je to síla, jako dokument však celkem dobře zpracovaný. Bohužel i zde se projevuje, jak lidé nahlížejí na komunismus jinak, než na nacismus. Nejvíce mě v celém filmu ale oslovili zpívající Korejky a dětské představení.