ano

opět jedno z výjimečných děl, stále tak bolestně aktuální, zde vynikají zejména herecké výkony všech hlavních představitelů a kompozice, herci zde nehrají ale prostě postavami z filmu jsou, film se rovněž vyznačuje zvlášní atmosférou nenávratna v dějinách, pokud chcete skutečně pochopit duši a osud ruského člověka, stačí se podívat

Tak to vidím já...

Plně chápu, že někdo to považuje za výborný film, ale já osobně dokážu tyhle příběhy, kde se všichni mají sluníčkově jenom proto, aby je na konci něco zlého potkalo (když to navíc minimálně tušíme předem) ocenit jen velmi částečně. Je to pěkný film, ale zbytečný a nicneříkající. To je jediný dojem, kterého jsem dokázal nabýt.

Film je slušně zpracovaný, poklidný, táhlý, rafinovaný až dost odvážný. Občan Kotov je zde brán jako kladný hrdina, kterého by měli diváci litovat, jenomže nelze litovat bestii, která slouží bestii, a je zničena svými bestiemi. Jinak ale na kvalitě filmu to nic nemění.

Unaveni sluncem(filmem?)

Tak tenhle film mě opravdu nenadchl. Je příliš mnohoznačný. Nejsem ten člověk, který má rád romantiku a zároveň informační hodnotu s válečným nádechem. Ale dost ironie, taky trochu chvály. Ta bezesporu patří hlavně Naděždě Michalkove, protože postavit se před kameru poprvé a podat takový výkon je opravdu velmi těžké.

Na film jsem se opravdu hodně těšila, jelikož mě v programu upoutalo už obsazení a hlavně znění v originální verzi. Geniálně ztvárněný film, který ale občas nudí a nepokrytě odhaluje slabá místa-jako je přemíra sentimentu, přesto je to ale jeden z těch mála filmů, u kterého se dá přemýšlet a zároveň relaxovat.

Oscarový film

Kdo chce pochopit podstatu totalitní mašinérie a kultu osobnosti, ať se podívá na tento film. Ale nečekejte žádné gulagy ani vězně zbité do krve. V tomhle filmu je všude slunce, jen jsou jim všichni trochu unaveni a občas se promění na kulový blesk, který bez milosti spálí i toho, koho ještě před chvílí ohřívalo hřejivými paprsky.Zdánlivě se tady opravdu nic neděje,ale pod povrchem to vře-nenaplněná láska, udavačství, zrada přátel. Kdyby ještě chtěla hlavní hrdinka odjet do Moskvy, bylo by to jako u Čechova:-) Krve je tady opravdu málo, tím víc vynikne absurdní zlovůle systému (cvičení v plynových maskách, pochody pionýrů), ale hlavně závěr filmu. Na scénu, kde si Míťa (Oleg Menšikov) zapaluje cigaretu, nad ním stoupá portrét Stalina a z jeho pohledu je vše jasné, tedy, že za chvíli zabije venkovana a že vlastně i on sám je už mrtvý, ještě asi dlouho nezapomenu. O hercích asi netřeba hovořit-jsou skvělí a všem kraluje Michalkova dcera. Také kamera dokonale podtrhuje slunečnou, rozvleklou atmosféru, ve které už ale klíčí zlo. Po shlédnutí filmu si uvědomíte,že lidká touha po štěstí není realizovatelná v jakémkoli špatném režimu, který likviduje člověka nejen fyzicky ale především psychicky. 100% nedávám kvůli první čtvrthodince, která mi připadala moc rozvleklá a narozdíl od zbytku filmu i nudná. Takže potencionální diváku vydrž začátek, pak to stojí zato:-))