Tak to vidím já...

Mám ze Super stejný pocit, jako když mi někdo řekne vtip, který není vtipný - po chvíli mi je vysvětleno, že nevtipnost onoho vtipu byla záměrem, protože ona sama má být svým způsobem vtipná (nebo jinak zajímavá). Ale já chtěl přece slyšet obyčejný vtip! Na základě stejného principu je tedy Super buď naprosto nezvládnuté, nebo naopak dokonalé a sofistikované, ale mě to v tom případě vůbec nezajímá, protože i sofistikovanost má své místo a čas.