Ještě přibližně tak v polovině jsem si nebyl úplně jistý, ale pak jsem začínal nabývat dojmu, že César by padl do série Dexter jako ulitý. Ačkoliv nepřesvědčil diváka o morální správnosti toho, co dělá, pořád to byl vrah, jehož film postavil do takové pozice, že i bez nějakého kodexu mu divák prostě fandí. Lepší pojmenování nenacházím. Film nedělá svému hororovému žánru čest všeobecným strachem, ale napětím, které divák pociťuje ve svízelných situacích hlavní postavy, která podobně jako Dexter disponuje schopností ze všeho se dostat. César je psychopat nechutně trápící člověka, který je na něj milý a který si to v žádném případě nezaslouží. Může za to ale přístup filmu, který si svého hrdinu udržuje v určitých mezích, že jej zkrátka nemůžeme nenávidět. Zatímco spíš je velmi dobrý španělský výtvor, který si své místo sice nenajde mezi výbornými horrory, ale mezi dobrými filmy určitě.

Tak to vidím já...

Po asiatech převzali štafetu hororových tahounů Španělé, o tom už není sporu. Zatímco spíš není žádná pecka nepopsatelných rozměrů, ale je to příjemný film natočený jakoby s lehkou rukou, přirozeně. Příjemný na zabití večera.