Gwai Wik

Když někde zaslechnu slovní spojení "asijská tvorba", nevybaví se mi silná dramata a dojímající romantické filmy, ale právě asijské horrory. Tahle složka asijských filmů u mě nejvíce boduje. Tyto horrory jsou už dnes pojem a nehrabou se na ně ani směšné americké remaky. Když jsem měl tedy možnost za pár babek koupit v trafice tento film, neváhal jsem. O filmu jsem sice nic nevěděl, ale dával jsem tomu šanci už jen proto, že je to asijský horror a ty jsou, jak je známo, většinou kvalitní. Od bratrů Pangových jsem viděl jen jejich nejnovější "Nebezpečný cíl" a tam jsem kvalitu jaksi postrádal, takže jsem doufal, že tedy se oba bratři představí v mnohem lepším světle. Ani přínejmenším jsem ovšem nečekal, že mě film takhle zklame. Ano, zezačátku by se možná dalo mluvit o nějaké té horrorové atmosféře, ale tady defakto atmosféru dělali pouze zvukové efekty a né režíjní či scénáristické dovednosti bratrů Pangových. Lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem sebou párkrát necukl, pořád to ale mohlo být o dost lepší a já čekal jen na moment, kdy se film pořádně rozjede, protože začátek byl sice dobrý, ale těžil z věcí jako "myslím, že mě někdo sleduje" nebo "tohle není moje, kde se to tu vzalo", které vídáme ve skoro každém americkém duchařském horroru a já jsem z takových prvků už doslova přesycen. Co jsem ale vůbec nečekal bylo to, že film úplně změní svůj žánr. Tohle nebyl čistý horror, protože hlavní postava se dostala do nějakého smyšleného světa. Jak se film tak nehorázně mohl změnit na čisté fantasy to nechápu a divím se, že je film všude prezentován jako horror, když je to většinu filmu jen pouhé fantasy. Pangovým bych křivdil, kdybych nepochválil vizuální složku onoho fantaskního světa. Například "jeskyně potracených dětí" nebo "útok oběšenců" byl natočen perfektně, jenže to nebylo to, co jsem hledal. Navíc mi film až nebezpečným způsobem připomínal "Silent Hill". V závěru se sice bratři Pangovy snaží zachránit co se dá, ale ani "šokující" závěr mě však stále neodradil od toho, abych film hodnotil podprůměrně! Co se týče herců, tak Angelica Lee byla pěkná, nic víc a Qiqi Zeng nebyla taky nějak obzvláště pozoruhodná. Jedním dechem: "Tohle není horror, ale pohádka pro dospělé! Pravda je, že imaginární svět je vizuálně dost vychytaný, ale to není důvod, kvůli kterého jsem se chtěl na film podívat!" Zažil jsem právě první horrorové zklamání z Asie. Dávám 40 %.

Film se mi celkem libil. Takove pojeti filmu sem jeste nevidela, takze docela dobry napad. Trosku takova psycharna ale jinak fajn filmik i kdyz sem konec nejak zvlast nepochopila.