Tak to vidím já...

Filmové poflakování se životem. Dost přirozené. Že bylo v roce 1970 zvoleno černobílé provedení je docela matoucí - ale ani nevím, jestli je to výtka, nebo přednost filmu, který v bezčasí bloumá a tápe odnikud nikam zcela záměrně. Možná dokonce až moc úspěšně, protože mě to místy "nebavilo". Zajímalo mě to ale pořád.