Když jsem odcházela z posledního filmu Emira Kusturici, v hlavě mi zněla jedna jediná větička: "Tak to byla síla.". Musím zkonstatovat, že drsnější záležitost jsem neviděla už hodně dlouho. Pan Kusturica již v prvních minutách naznačí, že to nebude jen tak, ale ještě vám občas polechtá bránici, aby vás ukolébal, že to třeba nebude až tak zlé. Následuje smršť typicky kusturickovsky ujetých scén a obrazů a pak vás již autor ponoří do moře hrůz války a zla a pěkně vás v tom vyráchá. Připravte se na to, že v závěru nezůstane živé nic v okolí 5 km od kamery a že to vše budete muset sledovat z první řady. Ten film je dobrý. Hodně dobrý. Ale z hlavy ho budete dostávat opravdu dlouho.
Pokud máte ve svém okolí milovníka zvířat a nechcete mu způsobit doživotní trauma, nechte ho doma, až půjdete do kina.