GOLDIE FILM

V sekci goldies zatím byla pouze sporadická pozornost věnována animovaným filmům. Uvedení se dokonce nedočkal ani žádný český animovaný film. Což je samozřejmě škoda, neboť československý animovaný film patřil k světové elitě, jak dokazují i dodnes trvající nadšené ohlasy z celého světa.
Počátek československé animace je neodmyslitelně spjat především s Jiří Trnkou. Na jeho odkaz pak navázalo mnoho nadaných animátorů, jedním z nich byl i Jiří Bárta, na jehož Krysaře se dnes společně podíváme.

Jako prakticky každý režisér animovaných filmů začínal Bárta u "kraťasů". Jeho prosté hříčky Hádanky za bonbon či Diskjockey však rozhodně nepatří ani k evergreenům dětských pořadů ani k zvlášť zapamatování hodným snímkům. Poprvé na svůj talent upozornil až krátkým kaleidoskopickým Zaniklým svět rukavic, ve kterém během pouhých 15 minut stihl parafrázovat mnoho žánrů i předních světových tvůrců. Tímto počinem si patrně vysloužil i nabídku na zadaptování Krysaře.
Jako mnoho dalších dobových projektů podpořilo naštěstí Bártův tým i Západní Německo a nadšený potlesk zahraničního koproducenta uchránil film před vnějšími zásahy ze strany Kamila Pixy, ředitele československého Krátkého filmu. Bártovi tak spadl do dlaní na poměry velmi štědrý rozpočet, který beze zbytku využil. V dnešní době působí až nepatřičně samozřejmost s jakou Bárta "kašle" na dětské i dospělé diváky a rozjíždí si vlastní loutkovou hororovou jízdu, tenkrát šlo ale o odvážný počin.

Už jen samotná skutečnost, že polovinu filmu představuje úvod a postupné budování atmosféry, je i v dnešní době nezvyklá. Toto budování je ovšem tak výtečné, že každého milovníka animace připoutá k sedadlu. Město Hammeln svými pokřivenými a goticky působícími budovami připomíná německý filmový expresionismus 20. let. Zřetelná stylizace se projevuje i v samotných loutkách, které jsou většinou pouze hrubě otesané a jejich vzhled symbolizuje jak charakter (radní mají znetvořené obličeje s výraznými nosy, bradami či vráskami, zatímco nevinná dívka se svým půvabem může měřit s Trnkovými princeznami) tak postavení (prostí dělníci jsou znázorněny často pouhými obrysy vykonávajícími jednoduché pohyby, naproti tomu Krysař je schopen měnit výraz tváře). Nerealistický vzhled loutek ostře kontrastuje se záběry na krev, jídlo a skutečné krysy, jejichž loutkoví "dubléři" se svou velikosti téměř rovnají ostatním loutkám.
Velmi neotřelé, zejména v kontextu se současnou animovanou tvorbou, působí i dabing, o který se sice postarali už v té době známí Jiří Lábus s Oldřichem Kaiserem, jimž zdatně sekundovali členové Pražského výběru, ale divák se dočká pouze nesrozumitelných skřeků, které přesto velmi dobře odráží obsah konverzace. Frontman Pražského výběru Michael Kocáb navíc stál i za hudební složkou, která tvoří další významný prvek výjimečné mozaiky.

Bárta neváhal využít plastičnost loutek, jež mu umožňovala hraní si s perspektivou, záběry kamery i použití vody, hry světla a stínů či poryvy vzduchů. Díky této vypiplanosti se mu podařilo dosáhnout až samotné hranice dokonalosti loutkové tvorby, kdy všechny potenciálně nežádoucí jevy vyplývající z použití loutek (téměř neměnné výrazy, trhavé pohyby, celková strnulost postav) dokázal přetavit v další rezonátor atmosféry.
Jakmile tedy nastane akce a děj začne vrcholit, divák už je lapen v sítí režisérovy fantazie. Jak už jsem psal v úvodu, rozhodně se nejedná o film pro dětského diváka. Mnoho dnešních milovníků Krysaře ho přesto vidělo už v dětství a neúspěšně pak několik nocí zápolilo s nočními můrami. I v tomto bodě se tvůrcům určitě podařilo dosáhnout hranic animované tvorby.

Porevoluční jednoznačné přeorientování na dětského diváka, jež si vynutil trh, se stalo Bártovi osudným. Už nikdy nedokončil další výrazný animovaný film a jeho vysněný projekt Golem se srazil na pouhý slibný trailer. Ostatně samotná tradice české animace se zmítá v krizi, neboť počítačová animace přerostla z milé alternativy v protivný standard, a tak noví tvůrci opouštějí od zaběhlých technik, kterými by i dnes mohli v zahraničí zaujmout, a raději se pokoušejí o nekvalitní počítačově napodobeniny.
Sám režisér dosud ničím na Krysaře nenavázal, a ten se tak stal nejen jeho vrcholem, ale zároveň labutí písní. Nádherně ztvárněná pohádka Na půdě budiž mementem, že by na skvělý film stále měl.