Na světě je málo filmů z prvosvětovou válečnou temetikou. Tento je však mírně ideologicky podbarven, aby zesměšnil rakouské oficíry - ostatně takhle se to běžně dělalo za první republiky a tak snad není divu, že M. Frič se k tomuto tématu vrátil. I tak je to ale do jisté míry velkolepé dílo s jedinou velkolepou myšlenkou. Dezertovat.

Nejlepší české filmy podle mě jsou buď staré filmy pro pamětníky (ne že bych jím byla), filmy z šedesátých let nebo Pelíšky a Hvězda zvaná Pelyněk právem patří do té druhé skupiny zásluhou herců jako je Tříska, Bohdalová (tu můžu jen ve starších filmech), Dyela ml. a dalších.