Tak do toho

Tohle je kratší snímeček, na který se typickému s japonskou tvorbou neobeznámenému divákovi bude koukat tak nějak divně. Protože hentai. Tedy ne, že by to úchylné opravdu bylo, ale protože on si nabeton bude myslet, že to úchylné opravdu je. Přesněji pedofilní. Hlavní hrdinka je malé děvče, které se zatoulá do mystického lesa a tam potká o dost většího kluka, který není tak úplně normální. Totiž, ne že by byl pedofilní, prostě to není tak úplně člověk. Zatímco děvče stárne (dá-li se to tak říct o věku, kdy dívky nabývají zajímavých proporcí), on je stále stejný, ji cosi pudí se za ním vracet, což se jemu samozřejmě explicitně nevyjádřeně zamlouvá, a proto si u toho typický neobeznámený divák bude připadat hentai. No jasně, že je to symbolicky o vztazích a jasně, že je to symbolicky o sexualitě. O čem by to taky mělo být, nedá se přece v jednom kuse čumět jen na pohádky, ve kterých jde o prachy. A je to tak vlastně správně, jak pochopí každý, když tak jako já zastihne pětiletou dcerku rejdit si rukou v kalhotkách, zatímco se zavřenýma očima slintá do polštáře. Je to lidské a to dokonce i tehdy, Japonci z toho vědu nedělají. Za další je třeba si uvědomit, že průměrná Japonka měří sotva sto šedesát čísel, častěji i míň, a váží 45 kilo i s botama. Má poměrně velké oči, zato maličký nos, bradu a ústa, ve kterých má (bohužel) většinou křivé zuby, protože se jí do té drobné pusiny nemají šanci normálně vejít. Oproti našim macandám pak skutečně i ve věku dostatečně zralém vypadají jako děcko. Mějte to tedy na paměti, když se na Hotarubi no mori e budete dívat. A je to skutečně pěkný příběh s pěkným poselstvím, protože opravdu není o penězích.