RECENZE FILMU

Oscarová komedie s prvkem dramatu Zelená kniha dorazila do českých kin a konečně máme možnost poznat, zda se jedná skutečně o tak dobrý film, nebo je to jen velká nafouknutá bublina vyvolaná akademií a samotnými tvůrci? Já sám jsem byl zvědav, na jakou stranu se přikloním – zda budu patřit k těm, kteří jsou z filmu unešení, či se postavím k zástupu lidí, kteří Zelenou knihu berou jako fajn film, nikoliv ale jako nejlepší film loňska. A jak to dopadlo? Na co si tu hraju, však vy jste to díky hodnocení dávno poznali …

Ve filmu sledujeme malého robustního Itala jménem Tony Vallelonga, přezdívaného také jako Tony Pysk. Díky své italské krvi, velkým prackám a mohutného pupku, za který vděčí smaženým kuřatům a schopnosti spořádat desítky hot dogů v malém časovém intervalu, může výtečně plnit svou pracovní náplň coby vyhazovač. Není známý jen svou láskou k rodině, prostořekostí, pěstmi a svou schopností každou situace vyřešit, ale také svými předsudky vůči černochům. A co by zlomyslný osud nechtěl, o svou práci vyhazovače přijde a je zaměstnán jako řidič a bodyguard černošského klavíristy Dr. Dona Shirleyho.

Ten se vydává na své turné po jihu Americky, což vzhledem k 60. letům a jeho barvě pleti není nic lákavého. A proto Tony musí prokázat nejen své schopnosti řidiče, ale také bodyguarda. Nesnáze, které na své cestě vyvstanou, je ale dokáží sblížit natolik, že předsudky se najednou zdají šíleně malicherné.

Pokud byste se mě zeptali, zda považuji Zelenou knihu za nejlepší film, který jsem kdy viděl, odpovím vám, že určitě ne. Ale rozhodně je Zelená kniha tím nejlepším, co loňský rok mohl v rámci filmové tvorby nabídnout (premiéra v USA 21. 11. 2018). Chápu, že film u spoustu lidí narazil svou účelností, svým jasným poselstvím, které je na každé minutě filmu až moc nápadné. Mě to ale kupodivu vůbec nevadilo.


Samotný film je velmi kvalitní dílo, ale jedna věc vše překonává. A tím jsou herecké výkony. Všichni samozřejmě zahráli dobře, ale hlavními tahouny příběhu jsou logicky Viggo Mortensen a Mahershala Ali. V rámci hereckých výkonů si nedokáži představit lepší vžití do svých rolí. Naprosto dokonalá a precizní práce. Nakonec si Mahershala Ali vysloužil za svou práci Oscara. A já mu to přeji, zasloužil si ho. Stejným způsobem bych ale ocenil i Vigga, protože ten se mě osobně líbil víc. Jeho postava byla dokonale načrtnutá a on ji dodal takovou vnitřní sílu, která z plátna neskutečně sršela. Bavil mě, líbilo se mi ho poznávat a byl jsem zvědav, jak bude na dané situace reagovat. U jeho postavy si totiž nemůžete být ničím jistý. A proto mi přijde škoda, že Mortensen žádné ocenění za svou roli nedostal, i když byl nominován.

Tam kde může novinka narazit, je bezpochyby příběh. Už po přečtení samotné synopse, či zhlédnutí ukázek, je všem jasné, jak tato cesta po Americe může dopadnout. Jelikož je film natočen zcela účelně pro tyto potřeby, není těžké uhádnout, jak se bude vyvíjet a jak asi skončí. Je plný klišé, předvídatelných situací a momentů, které jsme už stokrát viděli v jiných filmech. K tomu všemu si přidejte důraz na rasismus a odbourávání předsudků a hned máte důvod, proč se některých film nelíbil. A proč nerozumí oscarovým cenám. Jednoduše to vypadá, že už při natáčení si Zelená kniha díky svému tématu a poselství šla pro zlatou sošku. Možná je to pravda, ale víte co? Mě je to úplně jedno!


Ten příběh je totiž šíleně moc fajn. I když rozebírá nepříjemné téma, má čas od času vyhrocené situace, máte z něho skvělý pocit. Je plný radosti, odvahy, přátelství, lásky, ale také smutku, samoty a pochopitelně je plný předsudků, které s hlavním hrdinou celou dobu odbouráváte. Ano, je naplánovaný, bodově sestavený, ale je vám to jedno. Sledujete chemii mezi hlavními postavami a ta je naprosto dokonalá! Já osobně nemám co příběhu vytknout. Dokonce jsem ty klišé chtěl!

Zelená kniha tedy není tím nejlepším, co jsem asi kdy viděl, ale je to naprosto skvělý film, kterému se nebojím dát plné hodnocení. Kdybych chtěl, našel bych chyby a spoustu, ale já nechci. Chci si uchovat ten krásný pocit z příběhu, který mě bavil a oslnil. Už dlouho se mi nestalo, že bych měl na konci vlhké oči. Nebo se rozostřilo plátno v kině? :) S klidným srdcem mohu tedy Zelenou knihu všem doporučit. Nehledejte chyby, neřešte nějakou účelnost a jen si užijte příběh dvou zcela odlišných chlapů!