NÁZORY K FILMU

avatar uživatele
80 %

Above the Average

Hodnotiť tento film, ako klasické sci-fi, zrejme nie je možné. Ak zoberieme do úvahy, že David Lynch sa rozhodol netradičným spôsobom vykresliť ďalekú budúcnosť, zároveň sa držať knižnej predlohy, a ak k tomu všetkému pridáme mix možností filmového umenia r. 1984, tento kúsok predstavuje nadpriemerné filmové dielo. V danom období bol tento film kultovou záležitosťou a správneho a verného sci-fi fanúšika rozhodne neurazia žiadne detaily, ktoré možno iných filmofilov desia. K tomuto filmu sa dá opakovane vracať a vychutnávať si práve jednotlivé detaily - celkový vizuál, kostýmy, správanie sa filmových hrdinov, herecké výkony. Skvelé filmové dielo Davida Lyncha.

9. ledna 2014
avatar uživatele
60 %

Tak to vidím já...

Béčkové sci-fi bez béčkové atmosféry. David Lynch to nevychytal. Strašně nedotažené a vlastně i nudné. Možná za to může studio, kdo ví.

17. července 2011
avatar uživatele
90 %

Film

Tento film může připadat průměrnému divákovi jako Star wars. Podle mě je Duna mnohem lepší, protože zde alespoň o něco skutečně jde. Samozřejmě potěší i role Miroslava Táborského a kostýmní návrhy Theodora Pištěka. Jinak hodnotím film jako skvělý.

28. května 2010
avatar uživatele
90 %

Alicia Witt

Je to hodně vydařené zpracování sci-fi románu Franka Herberta a děj filmu je napínavý skoro tak jako kniha. Na rok 1984 je to vynikající film, který v hodně směrech překonává Hvězdné války. Ale pro ty co neznají knihu, bude náročné se v příběhu orientovat, už kvůli nahuštěnému ději tou spoustou zápletek z knihy. A stejně se tam Duncan Idaho jen mihne, mohlo to být podrobnější.

27. července 2009
avatar uživatele
10 %

...

film jsem viděla jen jednou a to mi stačilo.... bohužel mě ještě "postihla" prodloužená verze...
jednou a nikdy více...

24. května 2009
avatar uživatele
60 %

Není Duna jako Duna.

Tenhle film to má těžké. Vznikl na základě knižní předlohy a to ne ledajaké. Frank Herbert, autor románu Duna, byl po jeho vydání právem zařazen po bok velikánů science-fiction. Film samotný se zpočátku přísně drží předlohy, což mne mile překvapilo. Podařená je i scéna, Arrakis (čili Duna), je pěkně vyvedený a píseční červi působí impozantně. Rozpaky mi přivodilo obsazení. Na Kylea MacLachlana v hlavní roli Paula Atreida jsem si musel zvykat, nicméně v průběhu času jsem ho vzal na milost a ke konci se mi už dokonce zamlouval. Taktéž lady Jessica s mými představami korespondovala, žádné výhrady jsem neměl ani k planetárnímu ekologovi Kynesovi, velmi dobře na mne zapůsobila ctihodná matka Gaius Helena Mohiamová spolu s ostatními představitelkami řádu Bene Gesserit. Vydařené bylo ztvárnění gildařů, zde by trošku víc náznaků a méně exhibicionismu prospělo, Herbert s Gildou dělal velké tajnosti a spatřit na vlastní oči gildaře se s výjimkou Paulova vnitřního zraku v knižní předloze nikomu nepodařilo. Tím to končí. Vévoda Leto nepřesvědčil, doktor Yueh byl taktéž slabý. Zcela nevhodně byli vybráni herci do rolí reků Gurneyho Hallecka a Duncana Idaha. Patricku Stewartovi jsem v legendárním seriálu Star Trak ochotně spolknul, že by dokázal velet vesmírné lodi, že by však v Duně dokázal velet v bitevní vřavě a rvát se v boji muže proti muži chladnými zbraněmi, na to už dělám kyselý obličej. A můj kyselý obličej se mění přímo v kyselej ksicht, když nastupuje Duncan Idaho v podání Richarda Jordana. Tenhle přeslazený týpek že by měl být velmistrem meče a hrdým bojovníkem, jehož by následovali i divocí fremeni? Vyloučeno.. Kdyby Hallecka hrál herec typu Russella Crowea a Idaha třeba takový Gerald Butler, byl bych navýsost spokojený. Hlavu jsem si mohl vykroutit nad pochybnou stylizací mentatů Thufira Hawata a jeho protějšku Pitera de Vriese. Nechápu proč autoři museli mentaty od jiných odlišovat obočím, jaké by jim mohl závidět i Leonid Brežněv, natož proč se museli chovat tak idiotsky potrhle. Naprosté nepochopení mentatů jako lidských počítačů, osobností speciálně trénovaných ve strategii a taktice, slovy Franka Herberta „v odhalování záměrů v záměrech jiných záměrů“ poté, co kvůli dávné vzpouře strojů oranžskokatolická bible „myslící stroje“ zakázala. Racionalita, soustředění a účelnost v tom nejlepším slova smyslu a oni z mentatů udělají jakési potrhlé strejce.. A to by jinak Brad Dourif mentata de Vriese mohl zahrát skvěle, protože typově mu přesně odpovídal. A katastrofa zcela završena baronem Vladimirem Harkonnenem a jeho suitou... Proč proboha museli za každou cenu dělat z barona zrůdu? Vladimir Harkonnen byl zrůdou v charakterovém smyslu, neboť se v boji o moc neštítil ničeho, jenže žádné praskající vředy na tváři ani jinde neměl. Jeho synovec a oblíbenec Feyd-Rautha byl cosi jako gladiátor, občas bojující nečestně, kdo by také v jeho postavení dědice léna riskoval všechno bez pojistky, že ano, jenže pořád byl postavou, již bylo možné nejen chápat, nýbrž i respektovat. Žádné vyžle polité olejem s maniakálně přiblblým výrazem. Nejlépe z Harkonnenů vyšel „bestie“ Rabban, jeho tankový mozek a živočišná primitivita humpoláckým projevům odpovídala, baron však byl charakterem rafinovaně vyčůraným a mladý Feyd-Rautha byl vlastně vynikajícím materiálem, jen v nesprávných rukách.. Očividná snaha manipulovat diváka, aby bleskurychle pochopil, kdo je špatný, je urážkou dokonalé psychologie Herbertova románu. Trapný byl boj za pomoci předaných Paulových zvláštních schopností. Takhle tedy ne.. V Duně se bojovalo hlavně chladnými zbraněmi, jedy a mnoha dalšími zákeřnými prostředky, i když se sporadicky vyskytovaly i další včetně konvencí zakázaných jaderných zbraní. Rozhodně žádné podivnosti na zápěstí, do kterých by se zaštěkalo a ono to pak vychrstlo plamen na veletucet imperiálních sardaukarů. Mimochodem, víte, jak si představuju fanatické sardaukary pádišáha imperátora? Koukněte na maskota Iron Maiden: "http://espanol.geocities.com/migurock/83eddie01.jpg". Filmové mátohy v saténových skafandrech respekt nenahánějí ani náhodou. Příběhově se dost nepovedl závěr. Paul se svých vizí děsil. Bránil osudové předurčenosti seč mohl. Nechtěl stát v čele zfanatizovaných fremenů na cestě džihádu, pod zelenou vlajkou devastujících Vesmír s jeho jménem na rtech. Film však blábolí cosi o tom, že nastolil pořádek a harmonii div ne nebeskou. Přečtěte si knihu. Stojí za to... Lekce politiky, religionistiky a ekologie v jediném, byť náročném balení.

18. března 2009
avatar uživatele
90 %

Duna mě zaujala hned jak jsem ji vyděl. Zaujala mě svým námětem a zpracováním. Ty červy tam vypadaj dost efekně a hrůzostrašně. Mě se to fakt líbilo.

30. ledna 2007
avatar uživatele
100 %

Tento

film by sa mal hodnotit na dvoch stupniciach
1. Pre tych, co citali knihu, 2. pre tych co ju necitali. Prva skupinka si urcite pride na svoje, krasne spraveny film, kde ale treba vediet suvislosti, avychutnavat si spracovanie a vobec vsetko. pre prvu skupinku hodnotenie 100%

Druha skupina naopak tento film zatrati, pretoze nebude vediet, kde je sever. Zvraty v deji, ktore sa zdaju nelogicke, vztahy ktorym nechapu atd.. pre druhu skupinku ma film hodnotu maximalne 30%

Ono pretavit 700 stranovu knihu do necelych troch hodin, to sa neda..Neskor natoceny serial, uz bol daleko zrozumitelnejsi aj pre neznalych

17. února 2006
avatar uživatele
60 %

Duna forewer

Duna je príbeh, ktorý každým spracovaním pridáva na kvalite. Avšak tento film....... neviem, čo si o ňom myslieť. Zvukové efekty, aj vizuálne sú na úrovni, akú som nečakala, avšak často dej ide do neznáma, stráca sa, to sa mi nepáči.

7. února 2006