RECENZE FILMU

Dobře. Tak teda recenze na nového Barbara Conana. Hm. Asi bych měl na úvod říct, že původní verzi nijak neuctívám, považoval jsem ji spíš za typický osmdesátkový kult - tedy špatný film, který se trefil do tehdejšího špatného vkusu. (Samozřejmě krom hudby a perfektní znalosti angličtiny všech zúčastněných.) Odteď, když budu něco takového tvrdit, mě ihned umlčte, protože po zhlédnutí letošního Barbara "neremakualenovéadaptace" Conana bych Miliusovu práci vyvážil zlatem a Arnieho dodatečně navrhl na Oscara.

Nový Conan je tak neskutečně špatný, až se jen těžko věří, že nejde o záměr vyhnut se všemu zábavnému, napínavému nebo jinak atraktivnímu. Jde o dokonalou esenci neumětelství, jež je tak nezvládnutá, že svou neschopností nedokáže ani bavit. Pro mě jako autora recenze není snadné Conana shodit a utahovat si z něj, protože vzpomínat na to, co jsem před pár hodinami viděl, mě nekonečně irituje a obtěžuje (nakonec jsem se na to musel vyspat a text dokončit druhý den).
Na rozdíl od několika dalších přísedících jsem se nedokázal smát ve chvílích, které měly být vážné, protože jsem u nich měl dost práce s udržením hlavy v poloze, kdy jsem schopen zajistit si přísun vzduchu, tím základní životní funkce. Ano, Barbar Conan má skutečně potenciál k tomu někoho unudit a otrávit k smrti.
Abych se ihned vyhnul nařčení z toho, že odmítám čistě zábavný film bez větších ambicí, připomínám, že nedávného Solomona Kanea jsem velmi ocenil. On je přesně to temné, drastické béčko, jímž chce být Conan.

Proč to dopadlo tak špatně? Na vině je nijaký scénář a nevybraná režie. Ani jedno není na nulové úrovni, což je škoda, protože v tom případě by šlo třeba alespoň o zábavu. V našem případě je oboje pouze naprosto nudné a nezajímavé, což je pro film conanovského ražení vůbec to nejhorší.
Podobnou vadou naprosté nevýraznosti trpí všechny filmové složky v dokonalé souhře. Jediné skutečně odpadní je 3D - řekl bych, že od Souboje titánů tu nebylo tak šíleně nedotažené leporelo. (Měl bych ale ocenit neexistenci českého dabingu.)
Příběh se dost zásadně odlišuje od Arnoldova řádění, má být údajně mnohem věrnější knize, což ale nemám jak zjistit a nevidím důvod pátrat po tom. Pokud je knižní originál takhle nudný, nevadí mi, že se ho nedrželi alespoň před 30 lety. Zde jen nesympatický a veskrze nečestný Conan (vraždí neozbrojené i vzdávající se) hází zamračené pohledy, jež mu ale rozhodně nežereme. Arnie, tisíckrát herecky neschopnější než Momoa, měl jiskru. Ačkoliv se svojí láskou promluvil za celou dobu pět slov (doslova), zamilovanost jsme mu věřili, stejně jako jsme chápali celou škálu dalších emocí (nutno dodat, že mu pomáhala kultovní hudba). Oproti tomu Jason Momoa vinou režiséra naprosto nemá co předvést a nastupuje otupění veškerých smyslů všech na plátně i před ním.

Logické a dějové nesrovnalosti, které by mohly být naprosto nepodstatné, se tak derou na povrch a mně vadí, že se postavy chovají jako naprostí idioti. Režisér Marcus Nispel si měl uvědomit, že je úplně jedno, kolik napráská do jednoho filmu chyb a bot, pokud nemá divák potřebu je hledat. Barbar Conan je ale tak nudný, že se není možné nezaobírat mnoha různými nesmysly, které by v jiných případech byly irelevantní.
Naprosto žalostná je "chemie" mezi postavami. Zatímco zbraní originálu jsou funkční motivy lásky, přátelství a cti, zde necítíme žádné proudění emocí. Události se dějí, jejich aktérům je to ale víceméně jedno. Jako šidítko nám režisér předhazuje naoko brutální akci (ve skutečnosti velmi konzervativní a zbabělou, jen s větším množstvím umělé krve).

Barbar Conan tak představuje zatím nejhorší návrat do osmdesátek. Nispel totiž očividně vůbec nepochopil jejich kouzlo a krásu. Má možná lepší techniku a schopnější herce, ale uniká mu, že kouzlo oné doby spočívá v tom, že filmaři dávali do svých sebevíc nesmyslných vysněných projektů srdce. Proto nad kousky jako Flash Gordon, Highlander nebo právě Barbar Conan sice kroutíme hlavou a leckdy se jim posmíváme, ono nadšení, které z nich ale srší, přesto uznáváme. Právě takovou jiskru Conan začátku nového tisíciletí postrádá - nechává jen vše špatné.

PS: Ron Perlman je tu jen ze začátku. Zrada!