Chytilová

Moje malé filmové utrpení. Snímek, kdy jeden mluví špatnou angličtinou, jeden francouzštinou a sem tam prohodí něco česky, když zrovna nevědí, jak se co řekne, jsem zhlédla kvůli své diplomce, jinak bych se mu asi dále vyhýbala. Bylo to neskutečně únavné a vysilující, filozofující otázky Chytilové nebraly konce a já obdivovala Formana, s jakým klidem a jak rozumně na ně odpovídá. Scény sledující natáčení Ragtime nebo ty s kamerou bloudící ulicemi pak působily jako balzám na duši. Zajímavá konfrontace dvou rozdílných přístupů k natáčení, jsem ráda, že jsem si dělala poznámky, protože bude stát zato si je znovu přečíst a inspirovat se jimi, ale to je asi tak vše. Ještě že už mám film za sebou a nebudu jej snad muset nikdy vidět znovu.