home
Chlapec v pruhovaném pyžamu

NÁZORY K FILMU

avatar uživatele
70 %

Tak to vidím já...

Jasně, je to nepravděpodobné a poměrně povrchní, ale s tím jsem překvapivě neměl problém. (Jen je teda nutné si uvědomit, že ten film povrchní a historicky ne úplně realistický rozhodně je, a vnímat ho spíš jako "modelovou situaci".) Mile mě překvapilo, že to skoro vůbec nebylo tak patetické a roztomilé, jak jsem se bál. Nekompromisní konec pak dost vyniknul. Jediné, co mě mrzí, je, že nebyl přísněji dodržen dětský pohled a to "firstperson" provedení není důslednější. Pokud bych měl ten film vnímat jako realistický počin o tom, co se opravdu mohlo stát, bude hodnocení zásadně nižší než mých 70 %.

28. září 2012
avatar uživatele
100 %

Konec

Rozhodně jsem neměla srdce podívat se na poprvé na konec. Ačkoli mi bylo naprosto jasné, co se stane, neunesla jsem to a nemohla se dodívat, až později.
Tento film rozhodně hodně hraje na city a určitě si nemyslím, že je to stále opakované téma, protože o válce tady moc není, je to vlastně příběh dvou úplně odlišných dětí, co našli cestu k sobě. Cestu poslední. Naprosto mě to uchvátilo.

14. dubna 2012
avatar uživatele
80 %

Teda ten koniec ma dostal. Toto som nečakal...po zbytok filmu inak nemôže divák moc očakávať vpád vojakov, strielanie a podobné scény :) toto je úplne o inom no rozhodne nemôže nikoho sklamať.

29. března 2012
avatar uživatele
100 %

Silné, dojemné, kvalitní

Jako jedna z mála se tato filmová adaptace téměř rovná knižní předloze. Kniha byla úžasná a film za ní zaostává jen nepatrně. Dokonalý herecký výkon malého Bruna a jeho kamaráda Šmuela. Působivá nevinnost a dětská nevědomost, naprosto brilantní konec, atmosféra strachu. Více těchto filmů, aby na hrůzy holocaustu nebylo nikdy zapomenuto!

13. března 2012
avatar uživatele
100 %

Pohled dítěte na druhou světovou válku. Je to neokoukaně zpracované to ano. Konec mě ,ale naštval, ikdyž vím, že jiný konec by se ani nehodil. Film je svým zpusobem hodně silný, ale podruhé už bych si ho nepustila.

17. ledna 2012
avatar uživatele
60 %

..

Nevim věčína filmu mi příjde úplně bez děje, prostě televizní film. Na filmu se mi libi dvě věci, první je pruhované pyžamo a druhá věc je propaganda koncentračního tábora("jak to tam jako že vypadá"). Jinak jsem kroutil hlavou když celej film nikdo nikde nehlidá, kluci se sejdou pokecaj, zahazej si z míčem, hrajou dámu.. A pak když se hledá Bruno tak je tam vojaků nepočitaně.. Jenom dobrej nápad na film nestačí..

27. listopadu 2011
avatar uživatele
80 %

U Chlapce v pruhovaném pyžamu mě předem vůbec nenapadlo, že by se mohlo jednat o „pyžamo“ z koncentračního táboru, a když jsem se to dozvěděl, začal jsem mít pochyby. Tento film se sice může chlubit vysokým diváckým úspěchem, ale filmy z druhé světové války pro mě již dávno začaly být téma, u kterého už jen pečlivě vybírám. Jenže zdá se, že se ještě všechny nápady nevypařily, a že i po tomto filmu je ještě pořád možnost dalšího opravdového hitu tématu. Film Chlapec v pruhovaném pyžamu mě upřímně překvapil. Především svou hlavní postavou, která dokonale prezentuje pohled na WWII ze zcela jiného úhlu, než jsem doposud znal. Zní mladý syn nacistického důstojníka špatně? Je to možné, ale nedal bych na předsudky. Za jakýchkoliv okolností, ať už vypadají šťastně nebo ne, je zde pořád cítit atmosféra nacistického přístupu k „ostatním lidem“. Příběh tvůrci naladili do dětského tónu, ale zároveň jejich si zaručili pozornost i starších diváků. Jak se asi může dívat osmileté dítě na koncentrační tábor? Asi jako na farmu, kde čísla na „pyžamech“ farmářů slouží k zábavné hře, a jako na místo snů poté, co uvidí propagandistický film. To, co má zde takový úspěch, je právě naivita dvou malých dětí, které nemají ani tušení, o co jde. Úspěch by nebyl, kdyby se věci nazývaly pravými jmény. Mimo to na filmu obdivuji, jak moc se na téma dívá pasivně, jako třeba když všudypřítomnou idylku naruší na bílé obloze černý kouř. Herecké výkony také stojí za zmínku. David Thewlis dokonale prezentoval stoprocentního nacistického vojáka se vší úlisností a zásadami, Vera Farmiga starostlivou matku, a Asa Butterfield úplně na výbornou hlavní dětskou roli. Myslím, že tímto si nastartoval dobrou budoucnost. Na co však opravdu nemůžu zapomenout, je samozřejmě konec. Je to součást celku, která zapůsobí zaručeně nejvíc pro svou citlivost a schopnost někoho i rozbrečet. Mě tedy ne, ale i tak si konec budu pamatovat… Chlapec v pruhovaném pyžamu je dobrý film, ale byl bych vybíravý i ohledně diváků, kterým bych ho doporučil.

29. listopadu 2010
avatar uživatele
80 %

Čakam som viac

Film je to dobrý, rozhodne odporúčam si pozrieť ale vzhľadom k tomu jak mi druhý o tomto filme vraveli aký je výborný tak musím povedať, že už som videl aj lepšie filmy s touto tématikou. Film je však jedinečný, že je zobrazovaný z pohľadu malého chlapca, tým je do istej miery odlišný. Ale myslím, že tá detská nevinnosť mohla byť ešte viac rozobraná a odkrývanie krutej reality mohlo byť viac dramatické. Ale to je inak asi všetko čo by som vytkol. Herecké výkony splnili moje očakávania a dokonca aj detské postavy boli dobre stvárnené a to sa cení, lebo pri deťoch - hercoch, človek nikdy nevie, zvlásť keď ide o takýto druh filmu. Čo sa mi páčilo tak to bol koniec a tiež tá scéna kde sa rozplače Brunova matka, tak tá je fakt silná.

21. listopadu 2010
avatar uživatele
70 %

Mám ráda filmy ze druhé světové války. Je jich ovšem tolik, že ne všechny jsou dost kvalitní. Ale nápad natočit film o tom, jak se spřátelí německý chlapec s chlapcem židovským se mi zalíbil. Bohužel filmové zpracování už nebylo tak dokonalé jako ten nápad. Herecké výkony bohužel nebyly příliš zdařilé. Až na poručíka Kotlera. Když začal křičet, vstávaly mi vlasy hrůzou. Chlapec, který hrál Schmuela byl, myslím si, vybrán skvěle, ale jeho výkon mě moc nepřesvědčil o tom, že je opravdu v tom strašném táboře. Zbědovaně sice vypadal dost, ale nepřipadal mi dost smutný, chvílemi se mi dokonce zdál šťastný. Takhle bych si život v koncentračním táboře nepředstavovala. Navíc se mi zdálo divné, že by byli "vězni" tak málo hlídání, že si klidně může malý chlapec posedět někde v koutku a povídat si s někým na druhé straně. I přes tyto nedostatky mě ale film zaujal a skoro rozbrečel. Líbilo se mi, že zde bylo ukázáno, že ne všichni Němci byli ti krutí vyhlazovači Židů, ale že se našel občas i někdo kdo byl proti. Ale jako bonus bych uvedla zdařený konec, kdyby to dopadlo právě naopak, už by mi to připadalo přehnané.

14. června 2010
avatar uživatele
70 %

The Boy In the Striped Pyjamas

Filmy o druhé světové válce se dnes už tolik netočí. Nejspíše tvůrcům příjde, že diváci jsou touto tématikou již přesyceni (což je i pravda) a taky si myslím, že si filmaři už dokonce ani netrofnou takové filmy točit, protože konkurence je více, než kvalitní a těžce se zdolává (Schindlerův seznam, Pianista, Šedá zóna). Ovšem, když se občas vyklube nějaký odvážlivec se zajímavě znějícím námětem z druhé světové války, musím to vidět! Mark Herman není nějak známý režisér a tohle bylo mé první setkání s jeho tvorbou, takže k tomuto člověku nemám co více napsat. Příběh mě, řekl bych i mile, překvapil. Film totiž není čistě o druhé světové válce. Ukazuje nám život v táboře jen tak naokraj a s vojáky se setkáváme v jiných situacích, než jsme zvyklí. Tohle je totiž drama. Drama více o pohledu na válku z pohledu němců (ať už dospělých nebo dětí), než o židech a jejich životě. Tudíž na mě film působil zcela jinak, než všechny dosavadní filmy o takovém tématu. Naivita hlavního hrdiny sice občas divákovi spíše leze na nervy, ale většinou na diváka působí smutně. Film se vlastně celý nese v takovém depresivním duchu a všechny postavy v něm jsou od začátku do konce smutné. "Drama gradaci" jak bych to nazval zde taky nechybí. Začne to maličkostí jakou je stěhování a skončí dost katastroficky. Jediný problém je, že závěr je divákovi jasný už předem. Další negativum je to, že postavy (nejvíc hlavní postava a jeho matka) se chovají strašně hloupě a dělají nesmyslná rozhodnutí. U osmiletého dítěte bych to ještě pochopil, ale matka v podání Very Farmigy mi byla silně nesympatická za svou hysteričnost a stupidní kroky, které její postava dá se říci po celý film prováděla. Tyhle zbytečnosti ubírají na kráse jinak skvělému dramatu. Co se mého názoru týče, tak herecká stránka filmu nebyla vůbec špatná. Davida Thewlise bych tu vůbec nepoznal. Jako nacista ve vyšším postavení byl slizský a nepříjemný. Z jeho ledového klidu a vražedných pohledů šel strach a husí kůže, ale co se mě týče, na to, že hrál nacistu mohl být trochu surovější, nebezpečnější a mohl být více hajzl. Takhle mi to připadalo jako slabý odvar Ralpha Fiennese z filmu "Schindlerův seznam". Veru Farmigu mám jindy rád, ale tady mi silně nesedla. Občas se mi zdálo, že malinko přehrávala. Asa Butterfield jako hlavní postava Bruno nebyl také nic moc. Viděl jsem hodně charismatičtějších, mladých herců, než je Butterfield. Zlatý (herecký) hřeb večera byl ovšem Rupert Friend. Takhle nějak jsem si představoval mladého nacistu. Hrubý, násilnický a věčně v ráži. Friendovi se podle mě podařilo nacistu ztvárnit do puntíku přesně. Jedním dechem: "Ne válečný film, ale rodinné drama v období druhé světové války. Příběh je smutný a rozhodně většinu diváků dojme. Chyby na kráse mu dělají jen některé špatně napsané postavy a brzy vyzrazeného závěru!" Dávám 70 %.

12. dubna 2010
avatar uživatele
30 %

Filmy s válečnou tématikou jsou vděčným žánrem, který se ovšem ne vždy musí zrovna vydařit. Chlapec v pruhovaném pyžamu rozhodně žádný průlom ve světové kinematografii neznamená a tematicky rovněž taky nic moc zajímavého. Příběh osmiletého chlapce, syna nacistického vojáka, který je nucen žít daleko od domova bez kamarádů a proto ho to táhne za poznáním, mě ničím neoslovil. Při délce hodinu a půl není mnoho prostoru pro to natočit extra drama, ale spousta prostoru pro to natočit nic moc film. Jediný zajímavý okamžik je snad jenom ten, kdy divák může sledovat vztah syna nacisty versus židovského chlapce za plotem koncentračního tábora. Jakmile se v hlavách chlapců zrodí geniální nápad, že by společně mohli hledat ztraceného otce židovského hocha, tak už v tu dobu musí být všem jasné, jak film skončí a tak už téměř čtvrt hodiny před koncem ztratí na zajímavosti úplně. Herecky tento snímek nepodržel nikdo. Vsázela jsem na Davida Thewlise, ale prohrála jsem na plné čáře. Naprosto chápu ty, které tento snímek postaví do latě, nadchne, okouzlí, ohromí a bůh ví co, ale ve mně nerozechvěl ani jednu citovou strunu a rozhodně mě nepovalil na lopatky. Jednoduše už těchto pokusů o válečný doják mám plné kecky a chce to poněkud jiné jméno v kolonce režisér a trochu výše položený rozpočet a vydatnou reklamu a pak se možná dá z něčeho těžit. V tomto případě opravdu pšenka nevykvetla, ale ani nevyrostla. Prostý, jednoduše zapomenutelný film, alespoň v mých očích, který si zaslouží 30% za snahu, ale opravdu jenom za snahu.

16. února 2010
avatar uživatele
90 %

Tento film se mi velice líbil. Líbilo se mi celé pojetí děj, malej Bruno i Schmuel byli výborní a ten závěr, nemám slov... prostě velice zdařilý snímek o věcech o kterých někteří radši mlčí...

16. října 2009
avatar uživatele
100 %

Skvělé

Tenhle film mi celý přijde tak nějak ,,z druhé strany"...a právě tím jedinečný...na konci, se zdrcujícím záběrem, kdy si člověk představuje jak to vypadá za zavřenými dveřmi, jsem jen zůstala sedět a koukat. Malý Bruno mi přijšel úžasný a myslím, že se dá vycítit porozumění dětské duši...doporučuji všem, protože i mého filmově ,,natvrdlého" přítele to dojalo:-)

4. srpna 2009
avatar uživatele
90 %

Tenhle film ve mně zanechal hluboké pocity. Na začátku, kdy nám to při hodině angliny Patrick pouštěl, sem si říkala: Jo, to bude zase něco normálního. (Protože předtím nám pouštěl Iluzionistu a Walk the Line) Ale už od začátku mě tenhle film překvapil. "Farma" a to všechno kolem. Oba dva mladí herci, představitelé Bruna i Shmuela, podaly dobré herecké výkony. Nečekala jsem sice happyend, ale konec mě překvapil a chtělo se mi brečet. Myslím si, že tenhle film by měli vidět všichni. Nejhorší na tom filmu bylo, že je to vlastně všechno pravda.

13. května 2009
avatar uživatele
80 %

Vera Farmiga

Je to dost silné drama z prostředí koncentračního tábora, které je sice pojaté netradičně pohledem z venku, ale i tak zapůsobí.

4. května 2009
avatar uživatele
Meky
...
80 %

****

Další z kvalitních dramat minulého roku, pod taktovkou málo známého režiséra a scénáristy Marka Hermana, který netočí filmy jak na běžícím pásu a ani nezískává přiliš velké úspěchy, ale Chlapec v pruhovaném pyžamu je zatím určitě tím nejlepším, co může tento rejža nabídnout! Drama, jehož příběh je zajímavý, hlavně na začátku, kdy se teprve rozjíždí... Postupem času se ale tempo zadrhává a mé nadšení trochu opadlo. Velmi silnou zbraní filmu je hudba Jamese Hornera, jehož jméno jsem viděl v úvodních titulcích a hrozně jsem se těšil co předvede! A nezklamal, někdo by sice mohl namítnout, že jeho hudba je pořád dokola to samé! Ano, je, ale nikdy neztrácí svoji kvalitu a já si ji vždy rád poslechnu! Jeho hudba přidá každému filmu! A navíc, tady se neztrací, nehraje druhé housle, ale jde pořádně slyšet, hlavně na začátku! Herecký výkon mladého Bruna (Asa Butterfield) není špatný, stejně jako ostatních představitelů rodiny! Všechno to, co jsem napsal, ale přebije úplně jiná věc! Konec!! To co si dovolil rejža se jen tak nevidí! Žádny happyend, ale smutný, tragický a na můj vkus i docela rychlý konec, který musí zanechat následky v každém z Vás! Ale takhle to je dobře, protože kontroverzní okamžiky si divák nejvíce zapamatuje a nejvíce se o nich mluví! Dalo by se říct, že se stotožňuji s Pierem, z jehož názoru je patrné, že v něm snímek zanechal podobné pocity jako ve mě a pevně věřím, že nebudeme sami, protože tohle je fakt síla!

2. dubna 2009
avatar uživatele
pier
...
80 %

Pier

Skromný film se žádnými ambicemi nicméně o to je větší zážitek jsem získal...Příběh malého Bruna a jeho touha po prozkoumání, se může zdát kýčová ale opak je pravdou...Toto drsné drama ukazuje likvidaci židů úplně jinak než jsem zvyklý, trochu mi to dějem připomínalo můj srdeční film Život je krásný, také si Vás získá svoji jednoduchostí a originalitou...Když vezmu Chlapce v pruhovaném pyžamu do přísného oka, bude na tom docela průměrně...Dost se na můj vkus opakujících se scén nicméně každá mi ukázala jiný úhel pohledu na danou věc...Co mě mile překvapilo, byl děj který se postupně měnil a divák pomaličku začal cítit stejné pocity jaké měli hlavní aktéři...Konec filmu dopadl nejhůře jak mohl, nejhůře pro příběh ale dokonale pro film...Nikdo nemůže říct ani popel, jen sedět v tichosti s otevřenou pusou, oči mít zalité slzamy a ani nedutat, takovéhle pocity jsem měl já...Ještě na začátku filmu jsem se dozvěděl že pro tento film složil hudbu James Horner měl jsem radost, hudba byla opravdu krásná, jen už asi žádná hudba nikdy nepřekoná hudbu ze Statečného srdce...Snímek je milé překvapení!!!

23. ledna 2009