INFORMACE O FILMU

Jaromíru Hanzlíkovi bylo sedmnáct let, když byl obsazen do psychologického dramatu o generačním konfliktu otce a syna. Tento svůj společný debut režírovali Antonín Máša a Jan Čuřík, jenž byl současně kameramanem filmu. Mladičký Hanzlík, který se rok na to uvedl v Kachyňově Kočáru do Vídně a Vávrově Romanci pro křídlovku, byl jednou z ikonických hereckých tváří nového, svěžího proudu v české kinematografii 60. let. Ztělesňoval zástupce mladé generace, jež se pro odlišný světonázor plynoucí ze společensko-politických změn dostávala do střetu s generací matek a otců, kteří pro ně přestávali být autoritou. Janem Kačerem ztvárněný otec, který se kdysi angažoval v politických procesech, si jen těžko hledá cestu k dospívajícímu synovi. Název filmu přesně vystihuje chlapcovo duševní rozpoložení, když po neshodě s otcem utíká z domova, aby našel vlastní cestu životem. Hrdinovy pocity podtrhuje pomalé tempo vyprávění, strohé, černobílé obrazy kamery, které jsou výsledkem práce Jana Čuříka a jeho kolegy Ivana Šlapety.

ŠTÁB

OBSAZENÍ