home
Adresát neznámý

NÁZORY K FILMU

avatar uživatele
80 %

Tak to vidím já...

Další skvělý Ki-duk Kim. Že mu až na jedinou výjimku nedávám pětky, neznamená, že bych ho neměl za skvělého režiséra. Jen zkrátka cítím, že i když mě zajímá a "baví", není to "můj" umělec, který by mi promlouval do duše. Rozhodně mě ale jeho promlouvání do jiných duší nenudí a je zajímavé, že si dokázal vypěstovat tak jasný rukopis, kdy využívá podobné postavy a motivy, aniž by se vyloženě opakoval. Zatím.

28. září 2012
avatar uživatele
60 %

Filmy se dají rozdělit do dvou kategorií-jednak máme ty,které vlastně nemají moc co říct,jsou jednoduché,ale zase se na ně příjemně kouká a člověk se u nich dobře pobaví.A pak máme ty druhé,které jsou myšlenkově bohaté,originální,vypointované,ale zase koukat na ně skoro až bolí.No a přesně do téhle skupiny patří Adresát neznámý.Kim Ki-duk zde sleduje několik obyvatel pohraniční vesničky,jejichž život je osudově ovlivněn válkou a především americkou okupací.Je zde přesvědčivě zobrazena tehdejší bída a frustrace lidí ze soužití s americkými vojáky,kteří mají nedaleko vesnice základnu.Kim tentokrát nechává odpočnout svou pověstnou nádhernou kameru(nepochybně schválně)a zabírá především polorozpadlé chatrče,bahno a vůbec jen neutěšené exteriéry.Jeho film je originální,plný myšlenek a velmi poučný především pro všechny,kdo se zajímají o Korejské dějiny.Jenže je ještě krutější a drsnější než obvykle a při své touze po realismu se nezastaví naprosto před ničím.Utloukání psů pálkou,zoofilie,oko,které si vypíchne korejská dívka,aby už nemusela být vděčná americkému vojákovi......zkrátka to na mě bylo trochu moc.Vím,že ta drsnost nebyla samoúčelná,že měla ve filmu své místo a rozhodně nechci,aby moje hodnocení vyznělo jako odsudek.Naopak,tenhle film doporučuju fakt každému,přinejmenším se přestne člověk trápit vlastními problémy,protože pochopí,že ve skutečnosti žádné problémy nemá.A přestane si myslet,že má hroznou depku,protože TOHLE je opravdová depka.Byl to velmi silný zážitek,jen si nejsem jistá,zda bych si ho chtěla ještě někdy zopakovat.

11. srpna 2008