RECENZE FILMU

Nový rodinný animovaný film studia Dreamworks se mezi diváky setká se zřejmě stejným dvojím přijetím jako předchozí „dreamworsácké“ filmy Shrek 1-2 a Příběh žraloka. Jedni se u něj budou řehtat nebo minimálně spokojeně usmívat od začátku do konce, druzí jen občas při více „intelektuálnějších“ scénách a zbytek se budou bavit jen průměrně. Hned na okraj musím říct, že animované zvířecí filmy nepatří mezi můj oblíbený žánr, a že se tedy logicky řadím mezi druhou skupinu.

Příběh o čtyřech zvířecích kamarádech z newyorské ZOO, kteří se ze zajetí dostanou na ostrov Madagaskar, totiž nenabízí žádné překvapivé, závratně originální ani nikterak supervtipné zpracování. Vývoj jejich dobrodružství, jeho závěrečné rozuzlení, jakýsi posun charakterů (dá-li se o něčem takovém vůbec mluvit), pramenící z nabytých prožitků, a závěrečné „poznání“ jsou totiž typickou ingrediencí každého podobného filmu. Už si říkám, kdy konečně někdo vymyslí něco nového! Jenže o čem by tak tyhle filmy měly být? Vždy v nich jde o život, čest, lásku a především přátelství, které se vinou okolností dostává do přetěžké zkoušky – která samozřejmě skončí vítězstvím. Jak u Shreka, tak Doby ledové nebo Hledá se Nemo navíc divákům neposkytují největší zábavu hlavní postavy, ale vedlejší hrdinové, kteří jsou tím pravým zdrojem zábavy. A stejně je tomu i u Madagaskaru.

Lev, zebra, žirafa (všichni chlapi) a jediná ženská, hrošice, sice mají sem tam úsměvné prupovídky a dostávají se do situací, Tučňáci by ale rádi do Antarktidy, a tak zosnují útěk které JSOU vtipné, většina z nich je ale typu „žirafa je vysoká, takže samozřejmě narazí do hodin, a ty jí (vlastně mu) zůstanou na hlavě.“ Pokud jste trochu náročnější diváci a je vám více jak dvanáct, okomentujete tyto scény slovy „No jo, no“ a budete čekat, co přijde za další blbůstku. Naštěstí (!) ale tvůrci filmu zjevně patří mezi filmové fandy, chodí často do kina, a tak do zhruba pětadvaceti procent filmu nastrkali i gagy a hlášky, které pobaví i dospělý doprovod. Říkám „patří mezi filmové fandy“, protože ony gagy jsou parodiemi či odkazy na slavné scény jiných filmů, které jsou tematicky podobné. Nechybělo to ve Shrekovi, Madagaskar nezůstává pozadu. Hned na začátku filmu vás praští do uší povědomá melodie písně „Born Free“ Johna Williamse z Volání divočiny. Hodně se zasmějete při scéně, kdy se hladovému lvu Alexovi zdá, že na něj seshora padají kotletky, jako tomu bylo v Americké kráse, kdy se Kevinu Spaceymu zdálo o jeho vysněné Angele (jen to nebylo maso, ale růže). A hrají do toho typické bicí Thomase Newmana. Ve snímku bylo těchto scén docela dost, mnohé ovšem mají tak kraťounké trvání anebo přijdou v tak nečekaný moment, že si jich napoprvé asi všimne “Čtyřka se tak nechtěně ocitá na Madagaskaru, a nestačí se divit málokdo (např. mičuda z Trosečníka). Radím vám tedy dopředu: více než na děj se soustřeďte právě na hledání těchto odkazů – a možná se tak budete bavit o to víc.

Kromě těchto odkazů, jak už jsem naznačila, jsou hlavním zdrojem smíchu vedlejší postavičky. Ty v Madagaskaru zastupuje čtveřice tučňáků mafiánů, kteří vlastně celé putování na Madagaskar zavinili, a zvířecí obyvatelé ostrova, skutečně hodně roztomilí lemurové. Díky nim je právě druhá polovina snímku, kdy se čtveřice dostává na ostrov, mnohem akčnější a zábavnější a v ní především si přijdou odrostlejší diváci na své.

O budoucnost filmu a jeho návštěvnost ovšem nemám i přes jeho nízkou nadprůměrnost obavy. V USA se hned po premiéře vyhoupl na čelo žebříčku, stejně tak v Rusku, Ukrajině, Turecku a pobaltských státech. U nás tomu bude jistě také tak. Navíc si Dreamworks vydělají na merchandisingu: postavičky z filmu najdete v cereálných výrobcích, určitě z nich budou i plešáci, zkrátka Madagaskarem budete „masírováni“ zleva doprava. I přes mnou popsané výtky mu to ovšem nezazlívám. Na ostrově žijí jak nepřátelé, kteří by si rádi smlsli na čerstvém masíčku, tak roztomilí lemurové, se kterými se čtveřice berzy spřátelí Je to sice film natočený za jediným účelem – vydělat, ale nečiní tak způsobem ani urážlivým, ani vtíravým. Divák si u něj odpočine, pobaví se a malé děti se možná i poučí. Třeba si například zapamatují, že na Madagaskaru žijí takové srandovní poloopičky s černobílými ocasy a že fosy jsou pěkně krvelačné mrchy!


PS: Film bude u nás uváděn ve více jak třiceti kopiích, pouze jedna bude v originále. A to v pražském Slovanském domě, a pouze na předchozí skupinovou objednávku. Možná že nám ale absence originálního znění nemusí tentokrát tak vadit: česká verze je povedená a američtí recenzenti jejich jazykovou verzi docela kritizují.