Můj top

Říká se, ze jde o nepochopitelný film. Dobře. Chlap má holku, zbouchne ji, tak si ji musí vzít. Narodí se jim postižené díte, co pořád řve. Manželka mu uteče. Milenka mu uteče. On spáchá sebevraždu. Co je na tom nepochopitelného?
Lynch zde dovádí surrealismus k dokonalosti. Každá scéná má svou sílu, každý záběr působí (mým favoritem je scéna, kdy si Henryho manželka mne oči). Už samotná "hudba" vzbuzuje deprese. Genialně sklouben surrealismus a horror. Na správném horroru nás totiž děsí to, co nevidíme, ale tušíme, že to přijde. U surrealistického horroru nás děsí, že nevíme kdy, kde ani co přijde. Já sám jsem byl vyděšený neustále a měl jsem ruku na myši, abych mohl film kdykoli stopnout. Herecké výkony jsou ze surrealistického hlediska na maximální úrovni (hlavně Jack Nance zaslouží obdiv - už jen za to, jak dlouho si "to" nechal na hlavě). Ocenit musím taky skvěle ztvárněné dítě (a ty příšerné zvuky, co vydávalo). Zřejmě nejlepší surrealistický celovečerák všech dob. Klobouk dolů.

Nepochopitelné?

Já myslím, že tento film není tak složitý na pochopení. Je to vlastně obyčejný příběh muže, jehož žena mu nechala na starost zmutované dítě. On ho nenáviděl, ale zároveň si myslím, že ho měl i rád, jinak by určitě utekl, když onemocnělo a nezastavil by se ve dveřích, když začalo brečet, ale jednoho dne už mu to otcovství přelezlo přes hlavu a vygumovalo mozek (tak jsem si alespoň vysvětlila ten podivný sen), tak se té přítěže chtěl zbavit. Navíc si myslím, že to pro toho mutantíka bylo vysvobození.
Teď pryč od děje, film na mě působil dost nepříjemně, ať už šlo o okolí, postavy nebo zvuko-hudbu. Ale to je asi účelem, že máte takový stísněný a nepříjemný pocit. Ale i přesto, že mě film deprimoval a chvílemi možná i nudil, nutil mě zároveň, abych se na něj dodívala do konce. Byl to obyčejný příběh, neobyčejně a šíleně ztvárněn. Už bych se na něj nechtěla nikdy podívat, ale zanechal ve mě zvláštní pocit.

Tak to vidím já...

Nemám v podstatě nic proti tomu, že to naprosto nejde pochopit... To je holt Lynch. Dokonce se myslím, že s prostřihem by šlo o špičkový atmosférický kraťas, kterýmu bych neváhal dát plný počet. 90 minut tohle sledovat je ale hrozná nuda a je mi jedno, jakého uměleckého ignoranta to ze mě dělá. Sloní muž je mnohem lepší a tímhle mě Lynch nedostal.

Mazací hlava

Někde jsem četl, že je Eraserhead film nepochopitelný. Aha, tak to mi povězte - jsem magor nebo génius, Lynch? Dokonalé a svým způsobem přímočaré drama pod skvělou Davidovou stylovou linkou, kde každá scéna i malá vteřinka má své jasné opodstatnění, právě proto je jedním z mých nejoblíbenějších snímků vůbec a hodnocení nemůže být jiné než stoprocentní, jen škoda, že se Lynch tohoto způsobu filmového vyprávění nedrží a stylistické = zde technické, typické prvky začíná ve svých dalších filmech posunovat na skutečnou hranu pochopitelnosti, jelikož už není řeč o technickém způsobu provedení, ale samotném promlouvajícím scénáři. Neříkám, že to není sympatické, možná i naopak - až někde v těchto místech dostává pojem lynchovina svůj význam, i když bohužel špatný-, ale přece jenom jiné je, když stojí za to u filmového díla skutečně přemýšlet - oprávněně a jen při trochu větší inteligenci, úspěšně! Lynch mě prostě a jednoduše dostal.
...
...
Rekce na níže uvedené názory: Jen díky atmosféře a stylizaci bych vážně nedokázal dát stovku, ten film má jasný psycho(logický/patický)-děj a je třeba objevit ho, podívejte se na Mazací hlavu třeba i víckrát a vnímejte, možná i komentujte, co se tam děje a věřte - ta stovečka bude skutečně sedět jak ulitá. To je spíše vzkaz pro toho/tu pisatele/ku přímo pode mnou, pro ty lidi, kteří tento film nechápou a nestrhává je, ba naopak jim nevyhovuje, atmosféra, nemůžu nic dodat. A Filoslave, od takového brilantního filosofa, jakého jsem ještě nepotkal - kor v našem věku, bych čekal poněkud jiné postavení v chápání, ale budiž, "vždyť je to jen FILM"!

Pochopit Lynche?

Spousta lidí se vyjádřila ve smyslu, že nechápe Lynchovy filmy. Myslím, že jeho filmy nelze pochopit, zrovna tak, jako není možné zhmotnit abstrakci. Mazací hlava je toho asi nejlepším důkazem. Nesnažte se to chápat, je to jen marná ztráta času. Dívejte se, přestaňte na chvíli myslet, vnímejte jen očima a poskládejte z těch surrealistických až fantasmagorických černobílých fotek svůj vlastní děj. Ale pointu nehledejte, nenajdete ji. Asi mám to štěstí, že při sledování podobně bizarních kousků dokážu zkrátka "vypnout" myšlení a jen se nechám unášet vlastními představami, nechám na pár desítek minut probudit své temné dvojče, a zase se po skončení takové podívané vrátit zpátky do reality. Což si myslím je při sledování Lynche velice důležité. Apropo, je s podivem, kolik se z jediné hlavy dá nadělat gumovátek na tužky:-)

ehm....?

Cítila jsem se velmi rozpačitě, jak sem se na to dívala... a ten pocit ve mě dost dlouho přetrvával. Jediný světlý okamžik ve filmu byl pro mě zpěv té blonďaté ženy s velkými tvářemi. (In heaven, everything is fine... (nemá někdo tu písničku?))Pastva pro uši. Hned po skončení filmu jsem si oddechla, ale pořád ve mě zůstává ten silný pocit a nutí mě k dalšímu puštění. Jen je škoda, že ho nepromítají kina, protože v televizi nevynikne zvuk, který je nedílnou součástí.

...

Ještě něco - myslím, že z té hlavy ty tužky vyrábí. Něco jako univerzální vesmírná hmota...však to znáte

Upřímě řečeno jsem tento Lynchův fil nepochopila (stejně jako několik jeho dalších filmů), ovšem atmosféra je naprosto jedinečná. Přestože jsem celou dobu nechápala, co se na obrazovce vlastně děje, seděla jsem jako hypnotizovaná až do konce. Hodně silnou roli hraje ve filmu zvuk - nebo spíš stále přítomný hluk - další důvod, proč je snímek tak podmanivý. Výsledný pocit: nechápu, ale je to mazec.

Já, mé ruhé já a zblbnuté já.

Pan Lynch a jeho prvotina. Žánr, troufám si říct, že to byl psycho-horor, a jako téměř všechny Lynchovky, nepochopitelný.
Chlapík, (S podivným hárem na hlavě) se jednoho dne dozví, že jeho žena mu zahnula (teda aspoň tak sem to pochopil), a ona porodí nějakéh mutanta. Zvláštní film, kde v pozadí místo hudby, je vpuštěn nesnesitelný zvuk řvoucího dítěte, kde hlavnímu ,,hrdinovy'' nakonec upadne hlava a ze které mu vyroste divné, řvoucí ,,cosi'', (dodnes nechápu, jak spolu ty tužky a hlava souvisí).
A já si myslím že to smysl dávat ani nemá, a jsem vděčný panu Lynchovy, protože ve mě probudil, to strašpytelské děcko.

??????

Jak už sem řekla jednou, Lynchovy filmy absolutně nechápu. Nechápu co tim chce řict ani nechápu jaký maj význam. Najednu stranu, je dobry když je něco takhle záhadnýho a nepochopitelnýho ale tenhle film ve mě budil hrůzu a zděšení. Nestualej křik dítěte nebo co to bylo byl fakt depresivni. Potřebovala bych pochopit účel všech jeho filmů abych z toho všeho nebyla tak zmatena.