RECENZE FILMU

„It´s complicated“, jak zní původní název filmu (neboli „když ono to není tak jednoduché...“), říkají obvykle hrdinové obou pohlaví uprostřed vážných i nevážných hovorů o vztazích, když se po nich chce nějaké definitivní rozhodnutí. Jó, s city je to holt vždycky komplikované a čím jsme starší, tím víc k tomu máme co říct. A tím větší to může být legrace, protože po letech zkušeností si hlavní postavy mohou na ožehavé téma dovolit i nějaký ten sarkasmus či dokonce cynismus.

Nestraší tu však žádné pěstěné samice á la Carrie (Bradshaw, ne ta od Kinga), seschlé jako tyčky, aby se pořád ještě vlezly do nejnovějších módních výstřelků, ale stará dobrá Meryl Streep, které kouzlo neubírá ani lehce klesající víčko. Na vlně humorné romance pro seniory (Mamma Mia) se jí asi celkem zalíbilo, a proto si svou téměř civilní hereckou rovinu s trochou komediálního espritu procvičuje v příběhu šťastně rozvedené ženy, mezi níž a jejím exmanželem to po letech zas jednou pořádně zajiskří.
Jsme ovšem mezi několikanásobnými dospěláky, takže nezůstane jen u elektrického výboje, ale pěkně hupky dupky do postele. Bývalý muž (Alec Baldwin) je rozený sukničkář, kterému pokoutné schůzky a „návrat do známých končin“ dělají očividně dobře, takže je zaděláno na klasické dilema. Ale je to vůbec dilema? Spát s mužem, který tak podvádí tu, s níž kdysi podváděl ji (to alespoň zní komplikovaně), či zůstat stranou sexuálního života a mířit k bezpohlavní nirváně? Anebo že by měl zájem i ten architekt (Steve Martin), který má na starosti přestavbu jejího domu?

Mezi hlavními protagonisty to probíhají ty správné chemické reakce, Meryl odvádí standardně dobrou práci a Alec Baldwin je i s pupkem víc sexy než zamlada – zatímco tehdy byl za slizouna, teď má rošťácký svit v oku a, světe div se, charisma. Dokonce takové, že i Steve Martin hrající za pánskou konkurenci působí vedle něho v roli plachého architekta téměř nevýrazně.
Režisérka naštěstí zvládá ukočírovat i celkem přímočaře primitivní vtipy (velice nechtěný tělesný detail po Skypu, zhulené rodičovstvo), takže jsou pořád zábavné, aniž by byly nechutné. Láska, sex a něžnosti po padesátce jsou díkybohu nasnímány tak, že neuvidíme nic, co bychom nechtěli. Je to téměř až cudný příběh, který sice po znovusblížení obou bývalých partnerů na chvíli nabere grády, ale pak zase přibrzdí, jako by mu z té jízdy došel dech (nevezou se už taky žádní mladíci). A my si možná oddechneme, když se hlavní hrdinka rozhodně racionálně a nikoli po vášnivém vzoru ostatních romantických komedií. Nancy Meyers se povedlo přivést na svět snímek, který o několik řádů přesahuje její ostatní filmová dítka – i když je to pořád jen takové milé šidítko, které pobaví a zapadne.