home
Ro(c)k podvraťáků

RECENZE FILMU

Redakce doporučuje

Karel Janák uzavírá společně s dvojicí Kotek-Mádl svou volnou teenagerskou trilogii. Teď ale nejde o pouhé balení roštěnek, nýbrž o balení trávy, o jednoho nadrženýho psa, penězích a jen tak mimochodem i o život.

„Půjde o takovou parodii na filmy typu Sbal prachy a vypadni či Podfu(c)k“, nechal se slyšet před na natáčením Karel Janák, který se jako teprve druhý český režisér pustil do natáčení dvou filmů v jednom roce. To se naposledy povedlo v roce 1992 Honzovi Svěrákovi, kdy na plátna kin nejdříve vypustil komedii Akumulátor 1 a krátce poté i road-movie Jízda. Janák se po veleúspěšných Rafťácích vrhl na žánr černé kriminální komedie.

Příběh se točí okolo čtveřice začínajících muzikantů, kteří vystupují pod názvem Podvraťáci. Jako kapela jsou opravdu dobří, ale mají jeden menší problém – jsou bez peněz. Nová aparatura je hodně drahá, a tak se chlapci ve složení Márty (Mádl), Luki (Kotek), Radek (Martin Písařík) a Tom (Machael Beran) rozhodnou ke vskutku geniálnímu plánu. Jistému milionáři Salingerovi (Václav Postránecký) totiž unesou z jeho luxusní vily psa, jehož má snad raději než svou dceru, a pustí se do vydírání – pes za prachy. Vše probíhá zpočátku v poklidu, kluci se těší na budoucí úspěch celé kapely, jenomže to ještě netuší, že Salinger je boss místního podsvětí, obchoduje s heroinem a pro svého čtyřnohého miláčka je schopný i zabíjet.

MÁLO KOTKA, HODNĚ AKCE
Janák se na scénáři podílel společně s Rudolfem Merknerem (seriál Místo v životě a Redakce) - je vidět, že se spolupráce vyplatila. Už nejde jen o sled nejrůznějších vtípků a nabalování holek, v příběhu se už zkrátka něco děje a „o něco“ tu jde. Hlavní hrdinové mají sice pořád bizardní problémy, ale tentokrát jim lze skutečně fandit a držet palce, aby to s nimi nakonec dobře dopadlo. Na sex tu dojde samozřejmě také, ale na rozdíl od Snowboarďáků a Rafťáků nepatří mezi ty hlavní „atrakce“, nejdůležitější je tu naopak akce a zatraceně černý humor.

Již po úvodních titulkách vám začne docházet, že tohle bude jízda. A to se vším všudy. Chytlavá hudba, zběsilá kamera Martina Šáchy, videoklipový střih a stylově laděný obraz do tmavě modré barvy. Někomu to možná zpočátku přijde nepřehledné, ale rychle si zvykne a pak už zbývá jen jediné – užít si to. Plusem je i to, že se vše netočí už jen okolo Kotka s Mádlem, ale prostor dostali i další postavy „podvraťáků“ v podání Martina Písaříka (seriál Bazén) a Michaela Berana (Pelíšky). Janákovi se pak zejména povedlo obsazení záporáckých rolí, kdy Václav Postránecký přesvědčivě hraje nelítostného mafiánského bosse Salingera, který chvíli vypadá jako
neškodný strejda, a vzápětí se mění ve skutečného ďábla. Stejně dobře dopadlo i obsazení Pavla Římského do role Salingerova zabijáka, na jehož mrazivé pohledy a hlas jen tak nezapomenete. Hvězdou večera se ale přes veškerou konkurenci stává Pedja Bjelac (Harry Potter a Ohnivý pohár) coby rocker zvaný Chřestýš, týpek, co kluky dokáže vytáhnout z každého průšvihu a do toho všeho snad v každém záběru hulí a hulí. Když se objeví na plátně, strhává zkrátka veškerou pozornost na sebe a má tak na starosti ty nejlepší scény ve filmu (nešťastná brutální smrt psa, návštěva u kamaráda s vycpaninami plus řada zhuleneckých eskapád).

KARLOVO PROKLETÍ
Karel to zlomil! Zlomil své prokletí jménem Product Placement. Zatímco u Rafťáků byly divákům až moc okatě podsouvány účelové scény, ve kterých si např. jisté dívky jen tak náhodou házeli s Kinder Bueno, v Ro(c)ku podvraťáků působí tyto reklamní scény většinou přirozeně. Za všechny jmenujme např. tu, kdy Kotek hází Mádlovi štus pomačkaných papírů se slovy „Zlatý stránky, pičo“. Máte zkrátka pocit, že to tam prostě a jednoduše patří :-). I když to s Product Placementem dopadlo překvapivě dobře, chybu mají Podvraťáci ve v tempu. Zatímco na začátku to vypadá na říznou punkovou jízdu, v půlce filmu jakoby Janákovi začal
docházet dech. Šáchova kamera ubírá na zběsilosti, střih je klidnější, celé se to nepatrně vleče a snímek se jakž takž dostává do samotného finále. Možná to byl záměr, možná ne, ale počáteční rockové tempo tvůrci neudrželi, což je škoda.

KONEC JEDNÉ ÉRY
Ro(c)kem podvraťáků trio Janák-Kotek-Mádl končí. I když se nikdy nemá říkat nikdy, jejich spolupráce je na neurčený čas přerušena. Říká se, že v tom nejlepším se má přestat, a to tato trojka splnila do puntíku. Ostatně posuďte sami, jestli existuje lepší zakončení, než to, v němž roztomilý pejsek skončí s nářkem rozemletý mezi dvěma válci...

hodnocení
80 %
jedním dechem
Dosud nejlepší film trojice Janák-Kotek-Mádl.
Ondra Čížek
Autor si zatím nevyplnil svoje mikrobio. Zatím se musíte spokojit s tím, že umí číst a psát.