Rozhodně se jedná o další povedený film Tonyho Scotta, jen ze začátku mě to příliš nebavilo. Gene Hackman a Denzel Washington byli skvělí. Lepších 70

Jeden z mála filmů z prostředí ponorek,který se mi líbil. Nijak velkolepý přesto velice dobrý. Nejen proto že režie se chopil výborný Scott a Washington s Hackmanam stavěli základní kámen harmonie spjaté s příběhem. Byl to celkově vynikající film udržovaný ve skvělém napínavém tempu,který skončil šťastným koncem a já si mohl odškrtnout další Scottův film a potvrdit si svůj názor že není jen tak ledajakým režisérem.

Film patří mezi mé nejoblíbenější. Zaujala mě jak hudba, bez níž by byl film poloviční tak i vlastně představa že stačí kolikrát jen velmi málo k tomu, aby došlo k nějaké katastrofě.

Výtečný film.

Hned v úvodu musím poznamenat, že nejsem fandou válečných filmů, nepadám na zadek před AK-47, pakliže nemá zrovna natažený závěr a jedinec, jenž ho natáhl, po mě padnutí na zadek přímo nežádá, a že si rozhodně neučůrávám do trenýrek, jakmile zahlédnu uniformu, už proto ne, že trenýrky nenosím.. Přesto jsem vděčný okolnosti (už nevím jaké), která mne dala s filmem dohromady. Nesmírně mne zaujala základní myšlenka filmu. Absence univerzální pravdy, okolnost, že pravdu můžeme nahlížet z mnoha úhlů, přičemž nelze říci, která z nich má po revizi argumentů navrch.. Je lhostejné, zda jste pacifisté nebo zastánci preventivních úderů. Bez ohledu na důsledky, ať již jaderné nosiče ponorku opustí či nikoliv, z hlediska logiky je to fifty-fifty... A to je ten nesmírně zajímavý a zároveň tvrdě mrazivý fakt. Že bez ohledu na intelekt jsou naše životy v rukou něčeho tak těžko uchopitelného jako jsou subjektivní postoje a názory. A nad tím vším drží stráž nevyzpytatelná paní Náhoda. Doufejme, že každá vojenská jednotka, najen ta americká (ovšem vzhledem k moci především ta), má svého schopného kapitána a jeho zástupce..