BRK: Morfujeme! Strážci vesmíru jsou tu!
Legenda se vrací do našich kin. Zároveň budeme cestovat s tučňáčkem a u další novinky omdlíme. Jste připraveni?
Další týden je tu a vítáme vás u našeho přehledu novinek. Je skvělé vidět, že se neřídíte latinským rčením, které říká: „Nic nevědět, to je nejpříjemnější život.“ Vy totiž chcete vědět a znát, jinak byste si nenalistovali naší pravidelnou rubriku. A to je chvályhodné!
Měsíc březen je za námi, i když jeho žhavé novinky stále kina okupují, a je na čase dát prostor novému měsíci. První týden v dubnu přinese mnoho zajímavého, tak neotálejme a pojďme rozebrat přicházející novinky.
Power Rangers: Strážci vesmíru
Power Rangers zachycuje příběh pěti obyčejných středoškoláků, kteří se musí stát něčím neobyčejným poté, co zjistí, že jejich malé město Angel Grove i celý svět čelí mimozemské hrozbě. Naši hrdinové rychle zjistí, že jsou vyvolení, a pouze oni mohou zachránit naši planetu. Nicméně aby to dokázali, musí nejprve překonat své osobní problémy a sjednotit se jako Strážci vesmíru ještě dříve, než bude pozdě.
Říkají vám něco Strážci vesmíru? Ne? Určitě si vzpomenete, že se jedná o slavný seriál z devadesátých let. Tedy, aspoň já jsem na něm jako malý capart ujížděl a hrál si s figurkami na pískovišti. Dobře, dost o mém dětství! Strážci vesmíru se pyšnili obrovskou popularitou a dokonce to dotáhli až na 831 dílů. A protože to má výtečnou základnu, tak jsme se dočkali rebootu v podobě nového filmu. Byl to ale správný krok?
Dle mého skromného názoru to byla chyba. Ano, oživila se a připomněla se značka a pár lidí to určitě do kin naláká. I investované dolary to vydělá zpět. Když si ale přečtete recenze, hlavně ty zahraniční, tak už víte, proč to nebyl dobrý krok. Dostalo to celkem kritiku a špatná hodnocení. Mluví se spíš o filmu pro děti a mladistvé a o tom, že rozhodně šest plánovaných dílů nebude. Tak uvidíme, kam to Strážci vesmíru dotáhnou. Moc času mít ale nebudou. Rychle a zběsile 8 se blíží a Dom se svoji partou všechnu konkurenci zašlapou do země. (Atticus)
Putování tučňáků: Volání oceánu
Příběh malého tučňáka, připravujícího se na svou první cestu
k moři, nás zavádí do ledového království vzdálené Antarktidy. Tak
jako každý tučňák, i náš hrdina naslouchá tajemnému volání, které
ho vábí na dalekou pouť do neznáma. V zásadních chvílích dospívání
jsou mu oporou matka a moudrý otec, který díky svým zkušenostem a autoritě
dodává odvahu i dalším členům skupiny a pomáhá jim čelit těžkostem a
nástrahám.
Tučňáci. Kdo by tyto ve fraku oděné opeřence nemiloval. Režisér snímku Luc Jacquet se před začátkem natáčení tohoto pokračování obával, zda si tyto tvory během let, které uplynuly od prvního dílu, nezidealizoval. Když se ale s tučňáky znovu setkal, zamiloval si je možná ještě více než tehdy. Od uvedení prvního dílu Putování tučňáků do kin uběhlo již dlouhých 12 let. Tehdy se z něj stal jeden z nejúspěšnějších dokumentárních filmů všech dob, který získal mnoho ocenění, včetně Oscara za nejlepší dokument.
Možná vás napadne, proč se vracet s dalším dílem. Co nového vám Putování tučňáků: Volání oceánu může ještě přinést. Už z úvodu je jasné, že technika se za ta léta posunula o notný kus kupředu. Zatímco v roce 2005 byl štáb nucen natáčet na 16mm film, protože to byla tenkrát jediná technologie, která odolala mrazu a zároveň snesla náročné světelné podmínky na ledu, teď měl k dispozici nejen digitál 4K, drony a 360° video, ale hlavně se mu podařilo pořídit dech beroucí záběry z hlubin moře. Tým potápěčů vedený Laurentem Ballestem provedl sérii ponorů do hloubky přes 70 metrů v Antarktickém oceánu, kde teplota dosahovala –1,8°C. Takhle hluboko a tak dlouho jako tito potápěči se v Antarktickém oceánu nikdy nikdo předtím nepotápěl a podařilo se tak pod ledem natočit to, co je u tučňáka císařského nejpřekvapivější: jeho proměna a neuvěřitelný půvab ve vodním prostředí. Pro ty, kdo mají rádi přírodu, či jsou fascinováni tučňáky a jejich způsobem života, se tak do kina na tento 82 minutový dokument rozhodně vyplatí zajít. Podívaná to totiž bude opět velkolepá…(Janca.W)
Noční směna
Matt je vynalézavý student, který je proti své vůli zatažen do
vloupačky londýnské aukční síně. Musí prokázat svou nevinu, ale jak se
bude rozhodovat ve sledu žánrových zvratů? Rozhodnou o tom diváci jeho
akčního dobrodružství. Unikátní projekt interaktivního filmu, jehož děj
určuje divák pomocí aplikace stažené do chytrého telefonu, je
propracovaným konceptem, který posouvá hranice vyprávění.
Chtěli jste někdy při sledování filmu vykřiknout na hlavního hrdinu, aby to nedělal a on stejně tak učinil? Plácáte se při jeho rozhodnutích do čela? Tak teď máte zcela jedinečnou možnost ovlivňovat kroky hlavního hrdiny filmu Noční směna. Jak? Pomocí speciální aplikace, kterou si stáhneme před usednutím v kině.
Zní to fantasticky, že ano? Konečně originální zpracování a něco nového. I když to vlastně není zas až tak pravda, jelikož podobné zapojení diváků se vyskytlo už v 60. letech (Československo, Kinoautomat, Radek Činčera). Hlavní hrdina se bude rozhodovat na základě diváků v sále, kteří mu pomocí již zmíněné aplikace poradí, jak by se měl zachovat. A že těch možností je. Celkem přes 180 zvratů a 7 finálních vyústěních. Přes originální nápad a snahu o něco nového, obdržel film slabé hodnocení a nejvíc se kritizoval scénář. Ale jako zkušenost to může být skvělé. Tak šup s nabitým mobilem do kina! (Atticus)
Pátá loď
I dětská hra se může stát něčím, co navždy změní život. Film
vypráví příběh netradiční dětské rodiny inspirovaný skutečnou
událostí. Malá Jarka má mámu, která nechce být mámou. Zoufale hledá
lásku a nachází ji náhodou, když za zvláštních okolností vezme dvě
batolata do opuštěné zahradní chatky. Její skutek je dojemným a dětsky
upřímným pokusem napravit svět dospělých svojí hrou na rodinu, jakou by
chtěla mít.
Pátá loď vznikla podle stejnojmenné knihy spisovatelky Moniky Kompaníkové. Příběh je založen na skutečné události, kdy jedno děvčátko ukradlo malé dítě v kočárku a začalo si hrát na její maminku (ve filmu to jsou dvojčata). Film nám má hlavně přiblížit přehlížené děti, které žijí raději na ulici, než doma, protože tam zažívají pouze utrpení. Jelikož se to týká dětí a mladistvých, neměli bychom takovéto téma přehlížet.
Film rozdělí diváky na pozitivní příznivce – ti už nyní chválí vizuální stránku či příběh, a na negativně hodnotící – ti označují film jako nezajímavý a zbytečný. Je pochopitelné, že na film nezajde někdo, kdo už z ukázek pozná, že Pátá loď není nic pro něj. Hodně se ale vyzdvihuje Pátá loď pro výtečné dětské role, jejíž představitelé se do svých postav vžili a dají nám tak nezapomenutelný zážitek. (Atticus)
Raw
Vegetariánka Justine odjíždí v šestnácti letech na veterinární
školu, na které studuje i její starší sestra. Při jedné z epizod
šikany ji donutí sníst maso – poprvé v životě, a navíc syrové. Tato
zkušenost ji od základů změní a probudí v křehkém dívce spící
monstrum. Julia Ducournau svým šťavnatou počinovou dramatem sexuálního
probuzení suverénně kráčí v šlépějích mistra body hororů Davida
Cronenberga. Její celovečerní debut zvedl ze sedadel kritiků, diváky
i festivalové poroty.
Když jsem si četl zajímavosti k této novince, nepřestával jsem se divit. První šok pro mě byl, když jsem se dozvěděl, že na jedné premiéře se udělalo několika lidem zle, málem omdleli a odbíhali na záchod. Co z toho lze vyvodit? Kino prodělá na popkornu.
Popis filmu mi trochu připomíná nedávný seriál Santa Clarita Diet, kdy mamka od rodiny začala požírat lidi ve svém okolí a zamilovala se do lidského masa. Zde naštěstí o lidské maso nejde (aspoň doufám!) a není to komedie. A to je horší! Upozorňuji, že film obsahuje brutalitu, nahotu, krev, mrtvá zvířata, kousání do syrového masa, takže nebude to nic ideálního na odpočinkové odpoledne v neděli. Já se třeba kinu vyhnu obloukem, ale rozhodně vás nechci ovlivňovat. Jak jinak, že?
Co na Raw říkají lidé? Ti, kteří mají slabší žaludky film velice
kritizují, což se dá chápat. Najdou se ale i ti, kteří film dokoukali a
nemuseli odvracet zrak. Těm se líbil, jelikož film mluví o dospívání a
sexualitě. Těžko říci. Ode mne recenzi nečekejte.
(Atticus)
Kinders
Dokument KINDERS sleduje několik dětí a teenagerů pocházejících
z různých rodin i kultur, zažívajících někdy těžké, jindy matoucí,
občas veselé a jindy hořké chvíle svých životů. Všechny spojuje účast
v hudebním vzdělávacím programu ((superar)) založeným Charitou,
Vídeňským koncertním domem a vídeňským chlapeckým sborem, v jehož
rámci se z „neviditelných“ outsiderů stávají mladí, sebevědomí
lidé, kteří si prostřednictvím hudby uvědomí svůj skrytý potenciál.
I samotné děti si uvědomují, jak se jejich každodenní život viditelně
mění v důsledku diskusí, které jsou součástí hudebního vzdělávání.
Tím, že společně zpívají a učí se hrát na hudební nástroje se životy
těchto sociálně znevýhodněných mladých lidí ubírají velmi
překvapujícím a kreativním směrem. Není to povolání, ale spíše
rozvinutí talentů a jejich využití, které by měly být ústředním bodem
našeho života.
Rakouský dokument vypadá jako cílený film. Snaží se nám přiblížit navzdory předsudkům jiné kultury a jejich zvyky. Rozhodně to není film, který budou brát lidé o víkendech útokem a spíše ho najdeme v menších kinech. Ohlasy zatím žádné nejsou, takže pokud vás synopse a ukázky zaujaly, rozhodně kino nevynechejte. (Atticus)
Ústava
Vysokoškolský učitel Vjeko (60) zasvětil celý svůj život studiu
chorvatského jazyka a historie. Žije v zanedbaném a špinavém bytě
v centru Záhřebu se svým otcem Hrvojem. Vjekovi tragicky zahynula láska
jeho života – Bobo. V jeho životě je teď jediná věc, která ho těš.
Noční procházky během nichž putuje prázdným městem, kdy má na sobě
make-up a ženské šaty. Jednou v noci ho přepadne skupina mladých mužů,
porazí ho, pomočí a nechá v bezvědomí ležet na ulici.
V nemocnici se o něj stará Maja (48), zdravotní sestra žijící v suterénu stejného domu. Později mu Maja pomůže vrátit se domů a začne se starat nejen o Vjeka, ale i o jeho nepohyblivého otce. Tak začíná příběh tří zcela odlišných lidí, kteří žijí ve stejné budově a kteří se nečekaně a proti své vůli sejdou a jsou na sobě navzájem závislí.
Poslední novinkou v tomto týdnu je jeden z těch menších filmů, který nemá za úkol oslnit velké množství diváků, ale má buď šokovat, nebo dovést k zamyšlení, i když se jedná oficiálně o komedii. Zde se hlavní téma týká sexuality (konkrétně homosexuality), menšiny a smrti blízkých. Navzdory těžkému tématu je film dobře natočený a zároveň i citlivý. Láska až za hrob, tak by se dal nazvat příběh Vjeka. To se přeci musí líbit každému. Tato netradiční a nestereotypní novinka sklidila celkem dobré ohlasy, takže její volbou (pokud ovšem nedáváte přednost akčním vymývárnám) neuděláte chybu. (Atticus)
Závěrem bych rád poděkoval za spolupráci mé kolegyni Janca.W a za její plnohodnotný příspěvek. Pokud vás nějaká novinka zaujala, podělte se s námi v diskuzi pod článkem.
BRK (brzy v kinech) je pravidelná rubrika, která vychází každý čtvrtek a informuje vás o aktuálních novinkách v našich kinech.
